O tom, jak první polovinu sezony viděl, jsme se ptali píseckého sportovního ředitele Jindřicha Dejmala.

V minulé sezoně se Písek díky výbornému jaru ve třetí lize zachránil, ale říká se, že druhý rok bývá pro nováčka těžší. Což ale pro vás, zdá se, neplatilo…

Rozhodlo to, že vstup do letošní sezony jsme měli daleko lepší než v té předchozí. Loni jsme po podzimu měli jen deset bodů, teď jich mám jednatřicet. Hlavním důvodem dle mě bylo, že letos mužstvo ty šance, co mělo, dokázalo proměňovat. Na rozdíl od loňska, kdy to byla naše velká slabina. V začátku soutěže jsme se dokonce drželi v tabulce stabilně mezi prvními třemi. Důležité taky bylo, že po vydařeném jaru kostra mužstva zůstala, že odešli jen brankář Štěpanovský a zkušený útočník Slepička.

Jenže oba patřili v týmu k oporám, ne?

To je pravda, naštěstí se nám podařilo do brány získat Rondzika z Příbrami, odkud přišel k Němcovi do útoku i Řezáč, jenž z našeho týmu dal nejvíc gólů. A Rondzik v několika zápasech tým podržel.

Zpočátku se do sestavy prosazovali i mladí hráči, kteří přišli na hostování z Dynama. Ta spolupráce tudíž fungovala?

Určitě. Všichni ti kluci, co k nám z Budějovic přišli, se ukázali být platnými hráči. Třeba Havel svými výkony mě zaujal už v přípravě. Hodili jsme ho i v soutěži tak říkajíc do vody, ale on na stoperu hrál na své mládí až neuvěřitelně dobře. Bylo vidět, že od svého dědy i táty nějaké fotbalové geny podědil… Máme tady i oba bratry Heldy, oba jsou to ještě hodně mladí kluci, ale předpoklady mají a každý zápas, v němž nastoupí, má pro ně cenu. V záloze nám hodně pomohl Kadula, bohužel po zápase v Kolíně se vážně zranil, na tréninku si natrhl stehenní sval. Několik zápasů pak chyběl a bylo to znát, byl to jeden z tahounů mužstva. Jenže teď si ho stahuje Dynamo do zimní přípravy, ale věřím, že za něj nám někoho ze svých mladíků Dynamo uvolní.

Jinak větší změny v kádru nechystáte?

Větší změny nebudou. Byť nás dlouhodobě tlačí post konstruktivního záložníka, třeba takový Ruda Otepka by se nám i v jeho letech dle mého soudu hodil. Taky bychom potřebovali ještě jednoho útočníka typu Honzy Zušťáka za mlada. My si totiž vytváříme hodně šancí a mít útočníka, který by je dokázal proměňovat, měli bychom ještě o pár bodů víc. Od vedení klubu máme v tomto zelenou, ovšem ve stylu kus za kus. To znamená, kdyby někdo přišel, někdo by naopak musel taky odejít. Rozšíření kádru Písek nechystá.

V Táborsku by prý měli někteří hráči končit, na ty jste nemysleli?

Dle našich informací končili v Táboře Slepička, Strnad a Kotrba, přičemž návrat Míry Slepičky se zprvu jevil docela reálně, zřejmě ale k jeho návratu nedojde.

Co spolupráce s trenérem Prášilem? Asi nelitujete, že jste ho v době, kdy se týmu nedařilo, ve funkci podrželi.

Ondra Prášil je mladý trenér, jenž sice přišel s vizitkou výborného fotbalisty, ale jako začínající trenér bez zkušeností. Klobouk dolů před vedením našeho klubu, které ho přesto loni podrželo, byť po podzimu mělo mužstvo jen deset bodů. Že přesto zůstal, se ukázalo jako dobrá volba.

Zmínil jste se, že jste ňa podzim v jednu dobu atakovali špic tabulky. Na druhou ligu Písek nepomýšlí?

Úvahy na tohle téma byly už v létě, kdy poté, co nám jaro tak vyšlo, svaz možnost jít do druhé ligy nabídl. Vedení došlo k názoru, že Písek na druhou ligu ještě není připraven, což považuji za rozumné. Je to profesionální soutěž, hodně těžká, na zápasy se jezdí hodně daleko. Já osobně jsem přesvědčen, že Písku by druhá liga slušela. Takový areál jako tady málokde je. Pokud se podaří stabilizovat tým a pokud se i tu spolupráci s Dynamem podaří udržet na současné úrovni – a pokud se i Dynamo dostane zase zpátky tam, kde vždy bylo – pak by se už o druhé lize v Písku dalo uvažovat.

Potíže Dynama jsou důsledkem ekonomických potíží. Jaká je situace po této stránce v Písku?

Podle mě hlavně díky pánům Nouskovi, Švehlovi a Gornickému to v Písku funguje, jak má. Loni, kdy jsme tým po nevydařeném podzimu posilovali, se k nám velice solidně zachovaly i kluby, odkud ti hráči přicházeli. Ať tomu dodnes v Písku hodně lidí nevěří, dokonce i takový hráč, jakým byl Slepička, tady hrál za běžných podmínek, které měli v Písku ti lepší hráči. Sem navíc přišel zadarmo.

Jen s vlastními hráči tak vysoká soutěž, jakou třetí liga bezesporu je, se asi hrát nedá. Přesto by, právě i z ekonomických důvodů, měli být základem asi vlastní odchovanci a tudíž výchova mládeže. Jak v tomto směru na tom Písek je?

Já vždy zastával názor, že mládež je zlato klubu. Zrcadlem klubu je první mužstvo, to je jasné, ale zlato klubu je mládež. Částky za hráče totiž jsou tak vysoké, že když nebudeš mít dohodu, jakou máme my s Dynamem, že se to nedá utáhnout. V Písku naštěstí je práce s mládeží na dobré úrovni. Ostatně už jen to, že tady máme středisko mládeže, je toho důkazem. Získat ho totiž není jednoduché, a kdyby tady mládež nefungovala, tak bychom středisko nedostali. Když jsem do Písku přicházel, dostali jsme středisko až dodatečně, teď hned mezi prvními.

Která věková kategorie vám na podzim dělala radost a kde jste naopak měli starosti?

Když to vezmu odshora, tak devatenáctka ve druhé lize dorostu pod vedením trenéra Jana Buchteleho je s devětadvaceti body uprostřed tabulky. Jenže tam jdou dolů čtyři mužstva, takže vyhráno ještě nemá. Navíc já nechápu, proč v té soutěži je dvacet týmů, soutěž je hrozně dlouhá a těch zápasů je moc. Spokojenost je i se sedmnáctkou, kde dobrou práci odvádí trenér Jarda Ptáček. Trošku problémy máme v šestnáctce, ty se ale táhnou s tím ročníkem už delší dobu. V poslední době ale i šestnáctka šla nahoru, za což patří uznání i trenéru Karlu Stromšíkovi a zkušenému Františku Bicanovi, jenž mu dělá asistenta.

Čímž se dostáváme k žákovským kategoriím.

Písek má v žácích zastoupení ve všech čtyřech kategoriích v celostátní lize a vede si v nich slušně. Nejlíp na tom jsou čtrnáctka a dvanáctka, které jsou po podzimu na třetím a čtvrtém místě. Podle mě velkou zásluhu na výsledcích žákovských kategorií má kvalitní práce už s těmi nejmladšími v přípravce a předpřípravce. Dobrá práce s mládeží se pozitivně projevila i v rezervním týmu dospělých, který v krajském přeboru je po podzimní části na páté příčce. A béčko už přitom není tak závislé na hráčích áčka, má své kmenové hráče. Točí se to kolem Pichlíka a Listopada, to jsou sice už starší hráči, ale kolem nich je osm mladých. Plus nestárnoucí Honza Zušťák, jenž tam pořád góly dává.

Co byste sobě i píseckému fotbalu přál do nového roku?

Sobě hlavně zdraví, já totiž teď mám pořád něco… A co píseckému fotbalu? Aby si vedl v novém roce minimálně tak dobře jako letos.