Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Fotbalisté Sokola v S. Ústí si na jaře vybojovali účast v krajském přeboru, myšlenka na organizaci velkého fotbalového turnaje se dle místopředsedy klubu Ladislava Šebka však zrodila už v listopadu, kdy na postup do nejvyšší krajské soutěže by v S. Ústí na tým z pěkného stadionku na břehu Lužnice zřejmě nevsadil ani ten největší fanoušek místního Sokola.
Pořadatelům sobotního turnaje, který měl hladký průběh a i za velkého horka se těšil i velkému zájmu diváků, se podařilo zajistit velice kvalitní účast – vedle domácího nováčka krajského přeboru se zúčastnili fotbalisté tří druholigových týmů: Dynama ČB, Táborska a Znojma.

V úvodním utkání Dynamo v zápase s místním Sokolem dalo v úvodní čtvrthodině dva rychlé góly, které zařídil s chutí hrající Pešek – na 1:0 zakončil levačkou svou individuální akci, na 2:0 jeho střílený centr za záda brankáře Sedloně nasměroval Elvis Mashike. Na přelomu obou půlí (hrálo se 2x35 min.) přidali další dvě branky Táborský a Benát a v závěru zápasu dvěma slepenými góly pečetil na 6:0 Jindřich Kadula – a vystřílel si tím i titul nejlepšího střelce celého turnaje…

Ve druhém vyřazovacím zápase Táborsko ve vyrovnané partii vyhrálo 3:1 nad Znojmem: už v 6. min. Vandas využil nedorozumění gólmana Koukala se svými zadáky a do prázdné brány dal pohodlně na 1:0, pak sice Silný vyrovnal, těsně před půlí ale Kučera zdálky ranou od tyče do brány dal na 2:1 a po změně stran završil po pěkném úniku na konečných 3:1 Václav Prošek (posilu ze Slavie organizátoři vyhlásili nejlepším hráčem turnaje).

V boji o 3. místo se zrodilo velké překvapení, když domácí Sokol po nečekané remíze 1:1 zdolal druholigové Znojmo na penalty 5:3 a získal bronz! Vedoucí gól dal za faul na Boušku z penalty Šmíd, na 1:1 srovnal hlavou Teplý. Penaltový rozstřel rozhodl Matěj Pěknice, lví zásluhu na cenné neprohře v zápase ale měl Zbyněk Sedloň, po právu zvolený za nejlepšího brankáře turnaje.

Finále mezi oběma jihočeskými účastníky II. ligy skončilo 0:0 a moc pohledný fotbal nepřineslo. Dynamo stejně jako proti Sokolu protočilo téměř všechny hráče, které na turnaji mělo (v S. Ústí chyběl vedle Čermáka jen Funda, který zůstal s úpalem doma), zato Táborsko vyslalo do finále vyslalo většinou nové hráče a nadějné mladíky z vlastního dorostu). Zkušenější hráči Dynama v poli měli sice více ze hry, ale žádnou tutovku, zatímco mladíci od Jordánu se po brejcích do šancí dostávali. Už v 6. min. Vozihnoje v jeho tutovce reflexivně vychytal Křížek, jenž si ve 22. min. poradil i gólovkou Veselého, a minutu před koncem střídající Staněk zázračně vyškrábl střelu Puškaroviče na roh.

S. ÚSTÍ – DYNAMO ČB 0:6 (0:3) – Branky: 54. a 62. Kadula, 10. Pešek, 16. Mashike, 27. Táborský, 38. Benát. Rozhodčí Rejžek. Dynamo: Staněk – Loduha, Kladrubský, Jáša, Řehoř – Pešek, Čavoš, Moravec, Pouček – Táborský, Mashike, 2. půle: Luksch – Řezáč, Havel, Jáša, Vaněk – Wermke, Hála, Motal, Tomek – Benát – Kadula.

TÁBORSKO – ZNOJMO 3:1 (2:1) – Branky: 6. Vandas, 34. Kučera, 44. Prošek – 21. Silný. Rozhodčí: Klíma. Táborsko: Toma – Souček, Navrátil (36. Hell), Zavadil, Klusák – Kučera – Prošek, Nešický, Jakab, Mršič (60. Todorovič) – Vandas.

S. ÚSTÍ – ZNOJMO 1:1 (1:0), pen. 5:3 – Branky: 3. Šmíd (11) – 66. Teplý. Rozhodčí: Rejžek.

TÁBORSKO – DYNAMO 0:0, pen. 4:2 – Rozstřel: proměnili Zavadil, Hell, Veselý, Puškarovič – Táborský, Pešek, nedali Benát, Moravec. Rozhodčí: Klíma. Táborsko: Zadražil – Vysušil, Hell, Zavadil, Peterka – Kopřiva (66. Jakab), Novák, Mácha, Vozihnoj, Veselý – Todorovič (32. Puškarovič). Dynamo: Křížek – Řezáč, Kladrubský, Novák, Vaněk – Wermke, Čavoš, Motal, Pouček – Mashike, Kadula, 2. poločas: Staněk – Loduha, Havel, Novák, Řehoř – Pešek, Čavoš (55. Mashike), Hála, Moravec – Benát – Táborský.

Nádvorník: Měli jsme vyhrát i bez penalt
Trenér FC MAS Táborsko Roman Nádvorník si prvenství v turnaji považuje a výkon svého muýstva v obou zápasech oceňuje.

Oba zápasy s druholigovými soupeři jste vyhráli, ač ve finále na penalty. Těší vás to?
Pro nás je prvenství velice příjemné a pro ty kluky to je i povzbuzení do další fáze přípravy. My v týdnu hodně běhali, hodně pracovali, a ta únava byla znát. Přiznávám, že jsem trošičku měl i obavy, jak to zvládneme, avšak zvládli jsme to dobře. První zápas 3:1 a uspěli jsme i ve finále. To, že jsme zvládli finále takovým způsobem, pro mě bylo velké překvapení. Postavili jsme hodně mladých kluků, které jsme zkoušeli a já si myslel, že se projeví trošku větší kvalita Budějovic. Když to mohu říct, tak Budějovice vystřelily jednou na bránu, zatímco my měli tři stoprocentní gólové šance. Takže my jsme měli vyhrát už v normální hrací době. Nakonec se k nám to štěstíčko přiklonilo i v závěrečné penaltové loterii. Takže spokojenost a klukům jsem poděkoval.

Tu relativně slabší sestavu jste do finále postavili z taktických důvod, abyste neodkryli před sezonou karty?
To ne, my do zápasu se Znojmem šli se záměrem, že chceme postoupit do finále. Proto i se silnější sestavou. Říkali jsme si, že ani druhé místo přece není není neúspěch, nakonec to ale ti mladíci zvládli…

A jeden z nich vychytal i penalty…
Adamu Zadražilovi ještě není sedmnáct let, byl to pro něj první zápas za áčko. Musí na sobě ještě moc pracovat, ale je to talent. Dle mě jednou z něj bude prvoligový gólman.

Chyběli Ciku a Musiol. Proč?
Ciku z klubu odchází a Musiol dostal volno.

Co vás čeká v přípravě dál?
Ve středu máme v Písku od pěti hodin odpoledne prvoligové Teplice.

Horejš: Finále moc fotbalovosti nenabídlo
Trenér Dynama David Horejš domácí funkcionáře pochválil za výbornou organizaci. Oba zápasy dle něj nesly všechny znaky začátku přípravy.

Ale přece jen, nečekal jste od svých svěřenců ve finále trošku lepší hru?
Byl to klasický přípravný turnaj a zápasy nesly znaky začátku sezony. Táborsku gratuluji k prvenství v turnaji, souhlasím ale s tím, že finále z obou stran příliš fotbalovosti nenabídlo. Bylo to takové utahané a utrápené. Remíza byla asi zasloužená, akorát je škoda pro ty lidi, co přišli, že neviděli žádné góly. Že jsme na penalty neuspěli, to mě až tak nebolí, to je vždy spíš loterie. Nicméně s finálovým zápasem z naší strany určitě spokojenost nepanuje. Ta únava byla znát, chyběl mi patřičný pohyb.

Nezaskočilo vás Táborsko tím, že ve finále hrálo s tolika mladými kluky?
Že by nás to zaskočilo, to určitě ne. V přípravě se vždy hodně zkouší a my taky tu sestavu protočili. Taky jsme se snažili dát příležitost celému kádru a hlavně všem novým hráčům. Jak jsem už ale řekl, kvůli divákům mě mrzí, že jsme jim nenabídli lepší podívanou. Turnaj jinak totiž byl perfektní a já jsem rád, že jsme se mohli zúčastnit. Za to bych chtěl domácím pořadatelům poděkovat.

Zmínil jste nové adepty na dres vašeho týmu. Hodnotit jejich výkony je ještě brzy?
Teď je hodnotit ještě nebudu, na to je skutečně velice brzy. Celkově bych svůj tým pochválil za první zápas. Domácí hráči totiž do něj šli očividně s maximální motivací a odvedli hodně bojovný výkon. My přesto dali poměrně dost gólů a zápas v pohodě vyhráli. V turnaji jsme nedostali ani gól, i to je pozitivní. Na důkladnější hodnocení ale počkáme až na zápasy, které nás teď čekají. Ten první hned teď ve středu v Benešově se Slavií.

Byly to krásné roky, vzpomíná na Dynamo Milan Barteska

Některým ze svých mladých spoluhráčů by mohl být otcem, nicméně na jaře nejenže Sokol Sezimovo Ústí dovedl k historickému postupu do krajského přeboru, ale týmu pomáhal i na hřišti jako stále platný hráč a dirigent mužstva.

Milan Barteska odehrál po jedné půli i v obou utkáních sobotního turnaje a hned úvodní zápas proti druholigovému Dynamu si velice užíval. „Já klukům v kabině řekl, že profi kariéru jsem začínal v Dynamu a teď že svou hráčkou kariéru skoro končím zase proti Dynamu," usmíval se bývalý výborný záložník, jenž v Č. Budějovicích, Jablonci, Plzni a Příbrami sehrál přes dvě stovky prvoligových utkání a v nich dal více než dvě desítky gólů.

Také v sobotu v dresu domácího Sokola v zápase proti Dynamu dokazoval, že kopací techniku nadále ovládá dokonale. Není divu, na jaře nastupoval pravidelně. „Měli jsme užší kádr, tak jsem musel hrát," krčil rameny.

Na sobotní turnaj se Barteska velice těšil. „Řekl bych, že nejen já, ale i ostatní kluci. Já na ně apeloval, aby se té konfrontace nebáli a naopak si toho považovali, že proti takovým soupeřům si třeba už nikdy nebudou mít možnost zahrát. Že zápas proti Dynamu by měli brát spíše jako odměnu za postup."

Sám měl možnost svému bývalému týmu dát i gól, když kopal přímý kop deset metrů za vápnem a to bývala jeho parketa. „Sice mi to tam jednu dobu v lize hodně padalo, jenže teď ty standardky přece jen tak nenacvičuji."

Vysoká prohra s Dynamem ani půltucet obdržených gólů ho nijak netrápilo. „Oni trénují denně, my jen v pátek, to musí být znát," usmál se. „Já v Dynamu prožil čtyři krásné roky, za trenéra Pavla Tobiáše jsme hráli i pěkný fotbal a byli v tabulce vysoko. Nebyl tam tehdy tak krásný stadion jako teď, ale chodilo daleko víc lidí. Byly to nádherné časy a dodnes na to velice rád vzpomínám," zakončil.