Svoboda: Po Milevsku jsem přemítal, že to už asi zabalím

Na lavičce divizních fotbalistů krumlovského Slavoje v polovině sezony vystřídal trenéra Pintéra na pozici hlavního kouče Jiří Svoboda a měl před sebou velmi těžký úkol – zachránit nováčka v nejnižší republikové soutěži.

Českokrumlovští ovšem v podzimní části sezony posbírali pouze osm bodíků a krčili se až na samém dně průběžné tabulky. A tak nemohl na úvod našeho rozhovoru s trenérem Jiřím Svobodou padnout jiný dotaz…

Nehlodal ve vás červíček, do čeho jste to vlastně šel?

„Určitě ano. Nebýt toho, že jsem většinu hráčů z kádru znal z mého působení u dorostu, tak jsem na nabídku převzít první tým nepřistoupil. Musím přiznat, že v první chvíli se mi moc nechtělo."

Co vás definitivně zlomilo?

„Jak jsem řekl, misky vah v v první řadě převážila znalost mužstva. Také Zdeněk Klivanda mně dlouho přemlouval, a tak jsem si řekl, že to zkusím. Věděl jsem, že kvalita tu je a bude tedy jen otázkou času, kdy se to projeví. Pozitivní byl i fakt, že z vedení klubu nikdo nestavěl problém na tom, zda se soutěž zachránit podaří nebo ne."

V zimní přípravě Slavoj vyhrál kvalitně obsazený turnaj na Hluboké. Pak už vám bylo lépe?

„Ještě před tím musím připomenout vydařené soustředění na Lipně, kde se hodně zamakalo na fyzičce, bez které to nejde. Kluci k tomu přistoupili maximálně zodpovědně a také účast byla vysoká, včetně hráčů ze širšího kádru. První místo v Hlubocké zimní lize pak bylo důležité pro psychiku. Zvedlo se sebevědomí hráčů. Kluci poznali, že se dá vyhrávat i se silnými a velmi kvalitními soupeři."

A jak si budete připomínat samotnou jarní část divize?

„Rozdělil bych odvety do tří částí. Zaprvé to byl povedený start, kde jsme po remíze v Hořovicku sice doma padli s Bohemkou, ale pak vyhráli velice důležitý zápas v Kolovči a následně to potvrdili proti Rokycanům. Druhá třetina jara byla špatná a ze zápasů se silnějšími soupeři jsme uhráli jen dva body. Poslední třetina byla naopak perfektní a bodovou sérií jsme uhráli kýženou záchranu."

Jaký zápas budete hodnotit jako v odvetách nejlepší?

„Určitě to bylo domácí utkání s béčkem Dukly. Bojovali jsme s nejlepším jarním soupeřem, který nás většinu času přehrával, ale nakonec jsme zápas vyhráli. To nás nakoplo, dostali jsme se do kontaktu s týmy nad námi a navíc jsme odvedli výborný výkon. Velmi kvalitní hru jsme předvedli i v posledním zápase v Měcholupech, ale to už jsme měli jistotu udržení."

Kdy vám naopak bylo na lavičce vůbec nejhůř?

„Zcela jednoznačně to bylo po propadáku v Milevsku. Tam jsem byl naší hrou doslova znechucený a po utkání pak na tribuně přemítal, že to už asi zabalím. Prohráli jsme i jiné zápasy, ale vždy to bylo po boji. V Milevsku jsem bojovnost neviděl a jediný, kdo snesl měřítko, byl brankář. Se špatným soupeřem jsme hráli ještě hůř a utkání vyloženě proflákali. Krize ale přijde jednou na každého. Naštěstí byla jen krátká a brzy jsme se z ní zase dostali."

Když byste měl vyjmenovat důležité momenty vedoucí ve výsledku ke konečné záchraně, které to budou?

„V první řadě to byla celkem dobrá úspěšnost venku. Tam se nám hrálo lépe než doma, kde jsme často bušili do plných, a to nám moc nešlo. Dále je to osm gólů Rudy Weinharda, což je za necelou půlku sezony solidní porce. Určitě musím vyzdvihnout také dobrou defenzívu, na kterou jsme se zaměřili a byl jsem s ní spokojen. Měli jsme na jaře třetí nejlepší obranu, a to byl velký rozdíl oproti podzimu. Pokud do další sezony ještě zlepšíme útok, tak si troufám říci, že můžeme v pohodě hrát na klidný střed."

Dobrým vysvědčením je i dvaadvacet jarních bodů a šesté místo v tabulce odvetné části. Čekal jste to?

„Upřímně přiznávám, že jsem to neplánoval ani ve snu. Myslel jsem si, že takových osmnáct devatenáct bodů bude stačit na záchranu, nakonec jsme uhráli ještě o tři body víc. Měli jsme po podzimu ztrátu, kluci nastupovali každý zápas pod tlakem nutnosti bodovat, ale zvládli to. Navíc si musíme uvědomit, že stále máme velmi mladý tým. A z těch zkušenějších hned několik vypadlo na delší dobu pro zranění, přesto jsme to vybojovali, a to se cení."

Ze statistik vyplývá i výrazně zlepšená disciplína.

„Už po mém nástupu jsem hráčům při prvním rozhovoru zdůrazňoval, že bez disciplíny to nepůjde a musíme jí zlepšit. Vzali si to k srdci, dostávali daleko méně karet a snad jen jedna žlutá byla za zbytečné řečnění. Pět zápasů jsme odehráli dokonce úplně bez karet. S tím jsem byl maximálně spokojen."

A jak vidíte vyhlídky Slavoje pro druhou divizní sezonu, která podle staré pravdy bývá vždy ještě těžší?

„Pokud zůstane stávající kádr pohromadě, tak si myslím, že tým nebude třeba nijak rapidně doplňovat. Na změnách rozhodně nebazíruji a avizoval jsem to i vedení. Určitě dáme šanci dalším klukům, ať už z béčka nebo dorostu, kteří se jeví, že by na divizi mohli mít. Jsou tu mladíci Carda s Hermannem, jen v béčku kvůli pracovním povinnostem na jaře hrál Sivák, v dorostu končí Decarli a jsou tam ještě Sláma, Didkivsky i další. Důležité je, že by nikdo neměl odejít jinam. Pokud se uzdraví Beránek, máme další plus. Výborné je, že se tu udělala dobrá parta. Kluci už ví, o čem divize je. Pokud si udrží patřičný přístup, půjdou v dalším roce zase nahoru a určitě se nemáme čeho bát. S letní přípravou začneme desátého července, trénovat budeme čtyřikrát v týdnu a koncem měsíce pak budeme hrát první zápas poháru."