Josef Straka (39 let) odešel na začátku letošního ročníku do italské Val Gardeny, kde válel v Alpské lize. Jeho tým už letos dohrál, tak se přijel podívat na své bývalé spoluhráče, kteří bojují v semifinále play off první WSM ligy proti Slavii Praha. A vyprodaná hala ho přivítala bouřlivým potleskem. „Bylo to hezké," přikývne.

Jaká byla vaše první sezona v Itálii?
Byla povedená. Sice jsme se nedostali do play off, což samozřejmě úspěch nebyl. Ale vzhledem k tomu, že nám utekl začátek sezony, tak se s tím nedalo zase tak moc dělat. Měli jsme velký finiš. Z posledních patnácti zápasů jsme prohráli jen tři. Závěr byl výborný, ale už jsme to nedohnali.

Je úroveň Alpské ligy srovnatelná třeba s naší druhou nejvyšší soutěží?
Těžko se to srovnává. Nasazením a bruslařsky je to na stejné úrovni. Některé zápasy možná i na vyšší. Bylo dost složité se s tím srovnat. Ale přivykl jsem si. Musel jsem navíc hrát centra dozadu, což pro mě byl také docela nezvyk. Nakonec jsem ale sezonu dokončil na plus devíti bodech, což se mi v minulosti nikdy moc nedařilo. V hodnocení plus/minus jsem byl nejlepší z celého týmu. To bylo dobré. Když k tomu člověk přidá hokejovost, tak se tam ještě dá hrát.

TAKÉ ČTĚTE: http: Ve druhé třetině přišel z naší strany blackout, je kroutí hlavou Rok Pajič

Kolik jste nasbíral kanadských bodů?
Ve dvaatřiceti zápasech jsem nasbíral čtyřicet tři body. V hodnocení celé soutěže jsem byl jedenáctý, i když jsem neodehrál celou sezonu, protože jsem přišel až někdy v říjnu. S tím jsem byl také spokojen.

Chodí v Itálii na hokej hokej diváků?
Alpská liga je jakási druhá soutěž mezinárodní EBEL ligy. Hrají tam nejen italské kluby, ale také rakouské a třeba i slovinská Jesenice. Diváků tam ale na hokej moc nechodí. Na nás nechodil skoro nikdo. Návštěvy na našem stadionu bývaly hrozně malé.

Kolik lidí je hrozně málo?
Nějakých pět set. Val Gardena je lyžařské středisko, takže tam mimo sezonu nejsou skoro žádní lidé. Až po Vánocích, když se nám začalo dařit, tak byly větší i návštěvy.

Podmínky pro hokej jsou ve Val Gardeně na dobré úrovni?
Jsou tam většinou všude klasické dřevěné alpské zimáčky pro nějaké dva nebo dva a půl tisíce diváků. Jsou hodně studené. S tím jsem měl problém. Bývají tam nějaké dva tři stupně. Z Budějovic jsem byl zvyklý na jiný komfort. Kolikrát mi mrzly prsty na nohou.

Byl jste v Itálii s rodinou?
Rodina za mnou jezdila, protože syn už začal chodit do školy. Takže za mnou dorazili třeba na prázdniny nebo na nějaký prodloužený víkend. Také jsem se občas vracel já domů. Trénovalo se večer, takže když bylo nějaké volno, tak se to dalo udělat. V rámci možností jsme se vídali.

Většinu času jste ale ve svém novém působišti trávil spíše sám?
Dá se to tak říct. Ale jak už jsem říkal, jezdila za mnou rodina, na návštěvě u mě byli naši, také brácha a přijeli i kluci z Budějovic. Je tam krásné prostředí a na lyžích se tam každému líbilo. Byl jsem tam spokojen. Podmínky pro život jsou tam opravdu parádní.

Finančně jste na tom byl podobně jako v Motoru?
Ano. Dá se to srovnat. Bylo to tak nějak podobné.

Domluvili jste se v klubu na angažmá i pro příští sezonu?
Tam se to všechno řeší až po sezoně. Italové mají dost času. Ale když jsem odjížděl, tak říkali, že by mě chtěli zpátky. Myslím, že se dohodneme. Rád bych tam ještě alespoň rok hrál.

Návrat na česká kluziště v plánu nemáte?
To asi ne.

Co vás přivedlo na zápas vašich bývalých spoluhráčů v play off?
Bydlíme teď v Plzni, ale přijel jsem se na kluky rád podívat. A také si dát zase budvárek.

Nezůstala ve vás trošku hořkost z malinko nuceného odchodu z Budějovic, kde se vám předtím tak dařilo?
Takhle to neberu. Prožil jsem tady nádherné dva roky a víc se k tomu nebudu vyjadřovat.

Sledoval jste výkony Motoru v průběhu sezony?
Sledoval. Samozřejmě. Byl jsem s klukama prakticky pořád v kontaktu a psali jsme si skoro po každém zápase. S Tomášem Nouzou, Martinem Heřmanem nebo Rokem Pajičem. Rokův otec kousek od Val Gardeny trénuje a bydlí, takže jsem se vídal i s ním. Rokyho děti u nás byly na návštěvě. S Budějovicemi jsem v kontaktu pořád.

TAKÉ ČTĚTE: Krasobruslař Martin Bidař po zranění kotníku už skáče a věří, že MS stihne