Frances McDormand hraje pořád skvěle. Její (již třetí) herecký Oscar byl jednoznačně namístě. V Zemi nomádů představuje ovdovělou šedesátnici Fern, která se s náznakem samoty a stárnutí v očích vydává v dodávce na cestu za novým, zcela odlišným způsobem života. Tato pozice McDormandové mimořádně svědčí a herečka své postavě, kromě smyslu pro humor, dodává i určité životní východisko napříč celou její cestou.

Vyprávění se nese v poměrně neměnném rytmu. Hlavní hrdince vždy do života někdo vstoupí, vystoupí a později zase nastoupí. I to následně přispívá k tomu, že je Země nomádů velmi soudržný film, přestože je v zásadě nedějový a cyklický. Nenudí, spíše tiše fascinuje. Snad jen příliš natahovaný závěr by si žádal o kousek zkrátit.

Zemi nomádů můžeme chápat různými způsoby: buďto jako příběh o znovunalezení smyslu života, nebo jako příběh o svobodě; o tom, že něco končí a jiné začíná. Stejně tak se dá přijmout pouze jako film o kultuře nomádské komunity. Jestli si Země nomádů zasloužila Oscara za nejlepší film roku? Ano, protože je to po dlouhé době „obyčejný film,“ který má co říct a nesnaží se nijak parafrázovat plakátová hesla, natož podléhat současným filmařským trendům.

Malý, hezký film.

V závěru se nabízí jisté srovnání s tvorbou beatnické generace, k níž má Země nomádů po tematické stránce blízko. Příběhy Beat generation možná vyprávějí o něčem trochu jiném, ale podstata zůstává stejná. Že život „na cestě“ je krásný, zvlášť když jej máme s kým sdílet.

Hodnocení: 75%

Země nomádů
Drama / USA / 108 min
Režie a scénář: Chloé Zhao
Hrají: Frances McDormand, Linda May,Bob Wells, Swankie atd.