V různých diskuzích tito lidé často argumentují slovy, že církve a řády už mají majetku dost a náš stát na to, aby jim něco vrátil, nebo zaplatil náhradu, prostě nemá. Navíc – takové peníze!

Jenomže, co s tím? Politici se ne a ne dohodnout a čas běží. A domy, které by se měly navrátit původním majitelům, chátrají. Některé méně, jiné více a státní kasa nestačí na případné nutné opravy.

Do Vyššího Brodu jezdím rád. Fascinuje mne, jak se před lety prakticky do ruin vrátilo pár mužských (mnichů) a co je za nimi vidět práce. Když sem dorazili, měli často v ruce jen igelitovou tašku a v ní pár osobních věcí. A když přijde na věc, přesně tak zase odejdou.

Klášter neberou jako osobní vlastnictví, ale z pozice správců. Takhle kdyby se chovali všichni poslanci a senátoři, to bychom se měli! Nevím, jak vy, ale já mám někdy pocit, jakoby určitý ne-řád, který v naší republice panuje, někomu vyhovoval.

Jakoby se (ach, jak rouhačská myšlenka) v našem parlamentu čekalo na to, až ty baráky spadnou a pak někdo někomu výhodně prodá státní pozemek? A nebo je to jinak? Kdo mi odpoví? Budiž, ať se třeba i nevrací, ale ať to někdo opraví nebo na opravy peníze zajistí.