Loni jich bylo „jen" asi 240 000. Nejpilnějším jedincem byl letos Armin Freller, který sám zvládl 11 293 stran. Všichni vítězové jednotlivých tříd byli odměněni „čtenářskými polštářky" pro pohodlné čtení, které je mají povzbudit k dalším hodinám s knihami, tři nejlepší z každé třídy mohou vyhledat knihu, opatřit ji svým věnováním s podpisem a předat ji školní knihovně k zapůjčování dalším žákům.

Zubař proti Erdoganovi

Tři týdny viselo v ordinaci tyrolského zubaře upozornění, že „lidé, kteří souhlasí s politikou Erdogana", si u něho nemají objednávat žádné termíny, píší linecké OÖN.
O případu informovala i turecká média blízká spornému prezidentovi, přičemž padala srovnání s nacismem. Do různých interview byl opakovaně vkládán plakát s nápisem „Židy zde neobsloužíme". „Lékař řekl, že nápisem chtěl dát znamení proti politické linii tureckého prezidenta a jeho referendu. Ujistil ale současně, že přijít k němu může každý a bude normálně ošetřen. Nikdo nebude dotazován na politický postoj," citují OÖN tyrolský tisk.
Po intervenci zemské komory zubních lékařů vývěska zmizela. Prezidenta komory Wolfganga Koppa prý dotyčný lékař ujistil, že pacienty ošetřuje v rámci smlouvy s pojišťovnami, nikdy zákroky nebo termíny lidem hledajícím pomoc neodepřel a ani v budoucnu nehodlá odepřít. „Protože nebyly předloženy žádné konkrétní informace o lékařském pochybení stomatologa, shledala komora, že šlo o individuální politické vyjádření názoru," uzavřely OÖN.

Týden různosti u sousedů

Od 27. dubna do 8. května bude v Linci pošesté Týden různosti se 36 interaktivními akcemi k tématům integrace a migrace, kulturám a tradicím, k různosti a vzájemnosti. „Pestrý program umožní všem Linečanům a přistěhovaným snadný přístup k druhým a vzájemné poznání se. Lepší porozumění pro druhého a takto vzniklé uznání nejlépe podporují integraci," říká městská radní Karin Hörzingová.
Letošní nabídka sahá od poznávání cizí kuchyně přes tvůrčí dílny třeba tance a jógy, semináře pro rodiče, divadelní představení pro děti, prohlídky muzeí, dny otevřených dveří migrantských uskupení k nejrůznějším prezentacím – každá zájmová skupina mladých i starších má mít z čeho si vybírat.
„V Linci žijí lidé více než 150 národností, kteří mluví více než stovkou různých jazyků," připomíná magistrát a zdůrazňuje nezbytnost širokých rámcových opatření a jejich realizace pro vydařené soužití občanů ve městě. To podporuje právě i Týden různosti.
Detaily programu jsou na http://integration.linz.at.

„Hitlerovu" Afrodité nepustí do parku

Park zůstane bez Afrodité.Zdroj: Deník/repro

Bronzová socha bohyně Afrodité, dílo meklenburského sochaře Wilhelma Wandschneidera, kterou svému milovanému městu Linci věnoval v roce 1942 Adolf Hitler, zmizela v roce 2008 z kulatého altánku v parku na Bauernbergu, jak před časem informoval i náš list. Stalo se tak poté, kdy studenti linecké univerzity umění v projektu „Dutiny dějin" odhalili a zveřejnili tíživou minulost skulptury. Tehdejší starosta Franz Dobusch (SP) pak nařídil uložit bohyni do depozita městského muzea Nordico. „Osm let se nedělo nic, než před rokem Afroditu ,oživili´ linečtí lidovci v zastupitelstvu v souvislosti s ,aktivní kulturou paměti´," píší OÖN.
Téma bylo postoupeno kulturnímu výboru a ten toto pondělí uzavřel, jak tomu má být v budoucnu. „Jednomyslně jsme dospěli k názoru, že Afrodité má být trvale vystavena v muzeu Nordico. Těší mě, že podnět ÖVP k odpovědnému zacházení s historickou zátěží sochy byl vyřešen vysoce citlivým způsobem. Po osmi letech mohla být tato veřejná a kontroverzně diskutovaná otázka vyřešena," řekla radní pro kulturu Doris Lang-Mayerhoferová (VP).
Kulturní výbor doporučil, aby městské muzeum společně s městským archivem téma odborně zpracovaly. Ještě v prvním pololetí 2018 bude socha poprvé k vidění v prostorách muzea. Také spolkový památkový úřad signalizoval, že je pro toto řešení. V altánku v parku bude vývěska upozorňující na místo nového uložení Afrodité.
Na zprávu na webu OÖN reagovali bezprostředně čtenáři. Jeden napsal: „Bude teď stržen taky Most Nibelungů?" a další připojil: „A taky obě budovy Hlavního náměstí navazující na most, a takzvané Hitlerovy obytné domy, které jsou památkově chráněny?!"

Spor o facebook jako dědictví

Soud v Berlíně v úterý řešil otázku, zda facebook musí rodičům nezletilé dívky, která v roce 2012 zemřela za nevyjasněných okolností pod koly metra, zpřístupnit její chat a pohyby konta. Rodiče doufají, že by to mohlo vysvětlit okolnosti tragédie, například zda mohlo jít o sebevraždu.

Facebook argumentoval mimo jiné tím, že zpřístupnění těchto dat by mohlo poškodit i další uživatele sítě, kteří tehdy s 15letou dívenkou chatovali v přesvědčení, že obsah této korespondence zůstane privátní. Soudci navrhli vydat rodičům opis průběhu chatů se začerněnými jmény. Ti ale měli obavu, že facebook by znečitelnil nejen jména, ale i relevantní pasáže textů, z nichž by se daly dělat závěry o osobách a okolnostech dramatu.
V první instanci berlínský okresní soud vyhověl matce zesnulé. Označil smlouvu dívky s facebookem za část dědictví. Nechtěl posuzovat digitální odkaz jinak než dopisy a deníky. Osobnostní právo dítěte tomu podle soudu neprotiřečí. Jako opatrovníci mohou rodiče vědět, o čem jejich dcera po internetu komunikovala – za jejího života i po smrti.
Facebook se odvolal a druhá instance řešila mimo jiné jako základní otázky, například zda je facebookové konto zděditelné, či jakou roli hraje, že dívka byla nezletilá. S názorem nalézacího soudu se neztotožnila. Předseda senátu Björn Retzlaff upozornil na členství v komunitě, které se smrtí zaniká. Jak to tedy je s facebookem, který sám sebe vidí jako „digitální stín" účastníka? Není vyloučeno, že se smrtí uživatele musí končit také jeho výlučné oprávnění přístupu.
Dokonce i kdyby bylo takové dědění generálně vyloučeno, zůstává tu ještě mimořádná okolnost konkrétního případu, neboť jde o nezletilou osobu. K tomu mluvčí soudu řekla: „Rodiče sice mají povinnosti chránit své dítě ve smyslu rodičovské péče, ale tato úloha by mohla skončit smrtí opatrovaného, takže tyto zvláštní okolnosti možná nejsou relevantní."
Soud poté stanovil pro možné narovnání stran dvoutýdenní lhůtu. Pokud se nedohodnou, chce soud vyhlásit rozhodnutí 30. května, napsala PNP. Strany si zatím vyhradily právo obrátit se v případě nedohody na Nejvyšší soud v Karlsruhe.