VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dnes je u sousedů Den daňové svobody

Linec - Rakušané v úterý mohli oslavit Den daňové svobody (DDS), Tax Freedom Day, první den v roce, od kterého už poplatník symbolicky nemusí z vydělaných peněz nic odvádět státu, ale pracuje do vlastní kapsy. Letos musel rakouský občan pracovat na státní kasu průměrně 224 z 365 dnů, aby pak teoreticky mohl volně disponovat se zbytkem, vysvětluje v deníku OÖN Barbara Kolmová, ředitelka Austrian Economic Centers, která DDS pro Rakousko vypočítává.

12.8.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Vít Šimánek

 Toto datum se kontinuálně posouvá – od 23. června v roce 1976 po letošní 12. srpen. Víc byli Rakušané státem zatíženi jen v roce 2001 v důsledku daňové a penzijní reformy, kdy DDS měli až 21. srpna. Kolmová připomíná, že od roku 1976 se příjmy zvýšily průměrně o pět procent, ale daňová povinnost stoupla o šest. V ČR nastal DDS letos podle Liberálního institutu „již" 10. června.

OÖN přidávají ještě další čísla o finančním „krvácení" veřejnosti. S aktuálními odvody ve výši 45,2 procenta patří sousedé k daňově nejzatíženějším národům Evropy – jen ve Finsku, Francii, Belgii a Dánsku jsou vyšší. Při čistém příjmu 1781 eur (včetně 13. a 14. platu) činí vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele 853,90 eura a zaměstnancovy 950,61 eura, celkově jsou tedy 1804,51 eura. Podobná čísla uvádí v listě Volksblatt předseda Mladé ekonomiky Horních Rakous Peter Reiter: „Když zaměstnanec vydělá 2500 eur, musí zaměstnavatel zaplatit 5640 eur. Z toho stát zkasíruje 3114 eur…" Daň z příjmu byla v prvním pololetí v Rakousku s 12,4 miliardy eur druhou nejvýnosnější daní po dani z obratu (12,7 miliardy).

Nemocní na částečný úvazek?

Úmrtí rakovinou nemocné předsedkyně rakouského parlamentu Barbary Prammerové oživilo v zemi diskuse o slučitelnosti stonání a zaměstnání. „Organizace jako Pomoc proti rakovině požadují zavedení částečné práce neschopnosti," píší OÖN.

V Rakousku stále platí, že buď je člověk zdravý a tedy práceschopný, nebo je nemocný a tedy práce neschopný. V jiných zemích je to ale jinak. Ve Švédsku například může být pracovní doba nemocného redukována na 75 až 25 procent s tím, že pobírá odpovídající mzdu a zbytek ze sociálního pojištění, říká Thomas Leoni z institutu hospodářského výzkumu. Podobné modely jsou v Norsku, Dánsku, Finsku a ve Švýcarsku. Možnost zavést jej v Rakousku by podle Leoniho měla být zkoumána. „Lékaři nyní mohou rozhodovat jen černobíle, tedy mezi nemocí a zdravím, ačkoliv mezi tím je mnoho dalšího," říká Martin Gleitsmann, vedoucí oddělení sociální politiky Hospodářské komory. Firmy by měly umožnit zaměstnanci po delší nemoci přiměřený návrat do pracovního procesu. „Sametový" návrat požaduje i sociální expert Zaměstnanecké komory Christoph Klein. Zaměstnanci by ovšem museli dostat čas k uzdravení. Na podzim chtějí sociální partneři záležitost prodiskutovat s ministerstvem práce.

Kradli návěsy ve velkém

Škodu 2,5 milionu eur napáchali německý zloděj (54), jeho česká přítelkyně (58), několik  dalších Čechů a holandský dealer přepravcům, z toho více firmám v Dolním Bavorsku, píše deník PNP. „Nyní byla hlava bandy po víceletém vyšetřovacím maratonu zatčena pasovskou kriminálkou. Státní zastuptelství skupinu obvinilo z 27 dokonaných krádeží naložených návěsů. Jeden útok skončil ve fázi pokusu," udává list.

Série začala v listopadu 2008 odcizením odstaveného návěsu v Essenbachu u Landshutu. Během několika měsíců pak zmizelo z parkovišť mezi Landshutem, Pasovem a Wegscheidem devět naložených návěsů, vesměs o víkendech. Ve většině případů nebyla zařízení příliš dobře zajištěna. Když byl na místech činů opakovaně zjištěn červený tahač DAF, soustředilo se vyšetřování na taková vozidla. Jedno bylo kontrolováno v Pasově, ale řidič s údajně anglickým bydlištěm mohl svůj pobyt v tomto městě docela věrohodně vysvětlit. Dále policie zjistila, že po několik let několik Čechů nápadným způsobem obchodovalo s originálně zabalenými pracími prostředky, jízdními koly, vínem a motocyklovými  díly, jejichž původ nemohli doložit. Současně odhalili pasovští pátrači ve skladu v hessenském Schrecksbachu dvanáct tun vína, původně naloženého na přívěsu odcizeném ve Výmaru. Při zajišťování palet zjistili, že je tam složili zmíněný Němec s červeným tahačem a jeho známá, oba bez stálého bydliště. Podle policie si obživu zajišťovali příležitostnou prací – a krádežemi přívěsů. Poté, kdy se několik jejich podílníků doznalo,  policie oba hlavní pachatele zatkla,  píše list.

Stále příliš mrtvých

Na bavorských silnicích přišlo za první pololetí o život 291 lidí. Oproti loňsku je to o 3,2 procenta víc. Podle ministra vnitra Joachima Herrmanna bylo 94 z nich, tedy třetina, obětí agresivního způsobu jízdy, známého vytlačování a vybrzďování. 180 osob zahynulo na okresních silnicích a 36 na dálnicích. Při 176 000 registrovaných nehodách bylo zraněno přes 32 000 lidí.

Král Watzmannu.Král Watzmannu

Nejvyšší hora Berchtesgadenských Alp Watzmann (2713 m) je třetí nejvyšší horou Německa. Jejím králem je Josef Eckhart (61), horolezec z Angeru. Zdolal ji už popětisté, zaznamenala PNP. Poprvé na ni vystoupal v roce 1978 se svým tchánem, ale pak si dal tři roky pauzu, protože ho silně bolela záda – měl porouchané tři ploténky, následek toho, jak dlouhá léta při svážení mléka „mladistvě" seskakoval z kabiny vozu.  „Nemohl jsem uzvednout ani malou dcerku," vzpomíná. Injekce a masáže byly marné. Pomohl mu až chiropraktik z Neuöttingu a poradil mu chodit po horách, ale s lyžařskými hůlkami. Ty nyní módní teleskopické tehdy ještě nebyly.

Rychle narůstající vášeň přivedla Josefa Eckharta během let na Kilimandžáro, Ayers Rock, do táborů pod Mt. Everestem i jinam, taky na každý vrcholek Berchtesgadenských Alp kromě  Viehkogelu. Víc než tisíckrát byl na svém „domácím"  Hochstaufenu.

Watzmann si prý oblíbil, protože jej viděl denně při svých jízdách pro mlékárnu z Pidingu. Jakmile měl volno a počasí to dovolilo, mířil nahoru. Jednou zvládl dokonce dva výstupy za den, když poprvé vyšel ráno ve dvě. Na zdolání každých 24 kilometrů cesty s převýšením 2330 metrů potřeboval v průměru kolem sedmi hodin…

Watzmann, na který v 17. a 18. století putovali věřící při horské pouti, pokládá za nejkrásnější horu na světě. Nechodí na ni nikdy po turistické stezce, ale volným terénem. Při jubilejním výstupu ho doprovázela dcera Maria.  Žádné horolezecké cíle prý nemá. Přeje si jen, aby ještě dlouho mohl chodit – a nepřibíral na váze, říká s úsměvem.

Odškodní hospodské?

Rakouský ministr zdravotnictví Alois Stöger (SPÖ) chce ještě v tomto legislativním období uzákonit generální zákaz kouření v gastronomii, píše linecký Volksblatt. Při tom by si prý dovedl představit finanční odškodnění těch hospodských, kteří měli investiční výdaje s tím, aby vyhověli současné normě a stavebně oddělili prostory pro kuřáky a nekuřáky.

„Kde by se najednou mělo vzít těch 150 milionů eur?" kritizuje ministrovu představu mluvčí lidovců v parlamentu Erwin Rasinger. Jako lékař se prý nepokládá za obhájce hostinských, ale zákonodárce by podle něho neměl při stejných argumentech měnit názor každých pár let.  V posledních deseti letech navíc nebyla proti kouření vedena jediná preventivní kampaň, kritizuje.  Nynější zákon z roku 2009 byl tím nejlepším, co tehdy bylo možné prosadit. Principiálně se prý ale politikové zaměření na zdravotnictví shodují, že dlouhodobě by k absolutnímu zákazu kouření v gastronomii mělo dojít.

Francie táhne

Nejnavštěvovanější zemí na světě byla loni Francie, kam zavítalo 84,7 milionu zahraničních turistů (meziročně plus dvě procenta). Z toho bylo 13 milionů z Německa (plus 6,5 procenta). Po nich přijelo nejvíc Britů. Ubylo hostů z Belgie, Lucemburska, Itálie a Španělska. Ze Severní Ameriky přibylo 5,8 procenta návštěvníků, počet turistů z Asie stoupl o téměř 13 procent na 4,5 milionu. Číňanů z toho přijelo dvakrát víc než v roce 2009.

Slušné kapesné

Německé děti mají výrazně víc peněz k dispozici než před dessti lety. V průměru každý 6- až 13letý dostává 590 eur za rok. V roce 2004 to bylo jen 400 eur. 6-7letí dnes mají kapesné průměrně 280 eur, 8-9letí 470, 10-11letí 600 eur, 12-13letí dokonce tisíc eur ročně.

Celkově letos německé děti dostanou kolem 3,3 miliardy eur, z toho kapesného 1,9 miliardy. Zbývající sumu představují dárky například k Vánocům nebo za dobré známky.

Autor: Vladimír Majer

12.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Ilustrační foto.

Fotbalové hřiště ještě čeká na svůj velký den

Někdo se vloupal do recepce hotelu v centru

Český Krumlov - Českokrumlovští policisté zjišťují, kdo se vloupal do jednoho hotelu v centru Českého Krumlova v noci z 18. na 19. září.

Nad chuligány zvítězila policie

Bad Leonfelden /VIDEO/ – Policisté Česka a Rakouska měli od středečního rána napilno. Nejdříve šlo o příhraniční pronásledování, když ve Freistadtu kontrolovali vůz, na jehož řidiče byl vydán evropský zatykač. Ten nečekal a ujížděl do Čech, kde ho před Kaplicí zastavila policie, poté dorazila rakouská.

Nová chirurgie. Víc barev i postelí

České Budějovice - Chirurgické oddělení krajské nemocnice už není v pavilonu CH, ale ve druhém a třetím patře pavilonu C. Je modernější. Ve středu ho otevřeli.

Medvědi v repríze finále padli na nájezdy

Český Krumlov – Hokejisté českokrumlovského Slavoje absolvovali generálku na o víkendu startující nový ročník krajské ligy na domácím ledě, kde se v repríze posledního finále utkali s hlubockými rytíři.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení