„Je velmi seriózní a cílevědomý, na žáka jeho věku neobvykle,“ říká jeho učitelka Elisabeth Atzmanstorferová. Chlapec utekl s rodinou v roce 2015 z Iráku, a za dva roky je premiantem rakouské školy! Saleh patří k náboženské menšině Jesidů, podle Wikipedie mluvící většinou severokurdšinou, k etniku, které bylo v Iráku od srpna 2014 vystaveno soustavné genocidě ze strany především tzv. Islámského státu. Také mnoho Salehových příbuzných bylo zabito nebo zotročeno, uvádí linecký list.

„Každopádně Saleh svou šanci využil,“ pokračuje deník. V příštím školním roce půjde na františkánské gymnázium, kde chce maturovat. „Už také ví, čím by chtěl být – chce studovat medicínu a stát se neurochirurgem,“ píší OÖN. Velmi hrdý je na něho i jeho otec Ali (40), který rodině připravoval cestu a v Rakousku žije od roku 2013. V Mosulu byl asistentem na univerzitě a žilo se jim prý dobře, než přišli radikální islámisté… Návrat do Iráku pro něho a jeho rodinu nepřichází v úvahu.

Vedle vysoce nadaného Saleha chodili do stejné třídy další dva jeho sourozenci. „Byli docela dobří, ale zdaleka ne tak pilní jako Saleh,“ říká Atzmanstorferová. Nad jeho znalostmi podle ní žasli i učitelé matematiky: nebyl prý úkol, který by nevyřešil…

„Jeho analytické myšlení mu také pomohlo k tomu, aby se v krátké době naučil německy – aby měl pro jazyk oporu, naučil se napřed gramatiku,“ vzpomíná učitelka, která je skálopevně přesvědčena, že to hoch se svým mimořádným talentem může daleko dotáhnout. „Cíle, který si dá, taky dosáhne,“ tvrdí.

Ambiciózní plány má také jeho otec Ali, který donedávna pracoval jako pomocný dělník ve welské velkopekárně. „Tento původně učitel biologie usiluje o pracovní uznání jeho iráckého diplomu. Chce se v Rakousku dál vzdělávat a vykonávat nějaké zdravotnické povolání,“ uzavírají OÖN.

Smartphony pro policii

Rakouští policisté mají od září dostat služební smartphony a tablety značky Apple, píší OÖN. Ty mají umožňovat mobilní policejní práci, odesílat z místa data a fotografie atd., kontrolovat zjišťované údaje při kontrolách osob a vozidel a podobně. V prvním kroku to má být 9000 přístrojů. Tím by byla vybavena asi třetina policistů. Zbytek má být „dozbrojen“ v příštích dvou letech. Tento „messenger“ momentálně testuje kolem 600 příslušníků zásahových jednotek Cobra.

Nejvíc kamionů jezdí u Haidu

V letošním prvním pololetí provoz nákladních aut na hornorakouských dálnicích silně vzrostl, píší OÖN z aktuální analýzy dat společnosti Asfinag provedené Dopravním klubem Rakouska. V celé republice jich projíždí nejvíc u hornorakouského Haidu na A1. Za prvních šest měsíců roku tu napočítali denně v průměru 14 290 nákladních vozidel, o 2,4 procenta víc než za stejnou dobu loni. Na A25 u Marchtrenku přibyla kamionů dvě procenta na průměr 10 550 deně, na A8 u Subenu skoro tři procenta na 9170.

„Ještě marknatněji vyznívá nárůst těžké dopravy v pětiletém srovnání,“ pokračuje linecký list. U Haidu projíždělo o zhruba 12 procent víc náklaďáků než v první polovině roku 2012, tedy téměř 1600 aut denně navíc. Na A8 u Krengelbachu jich přibylo dokonce 15 procent.

Landshut přistane u jezera

Unesený a osvobozený Landshut.Zdroj: Deník/repro PNP

Letadlo Lufthansy se jménem Landshut, které v roce 1977 unesli teroristé a pak je osvobodila speciální jednotka GSH-9 v somálském Mogadišu, má být přemístěno do Friedrichshafenu na Bodamském jezeře, píše PNP. „Ministerstvo zahraničí získalo za asi 20 000 eur už sešrotovaný letoun v Brazíli. Vrak má být s podporou Lufthansy a nadace Dornier se sídlem ve Friedrichshafenu upraven na výstavní předmět. Patronem expozice bude státní ministryně kultury Monika Grüttersová,“ uvedl list.

Odkazuje dále na slova ministra zahraničí Sigmara Gabriela, že historie letadla je napínavá a vysoce aktuální v době, kdy pokojné soužití ohrožuje terorismus zcela jiný. Poselstvím Landshutu podle něho je - „Nedostanou nás“. Dodává nám odvahu, řekl ministr.

PNP připomíná, že 13. října 1977 unesli čtyři Palestinci po dohodě s německou levicově teroristickou Frakcí Rudé armády (RAF) Landshut s 91 lidmi na palubě. Teroristé tím podporovali požadavek RAF, která chtěla vynutit svobodu kolegům, únoscům prezidenta svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera. Přes 9000 kilometrů dlouhý let po improvizované trase skončil 17. října v Mogadišu. Druhý den krátce po půlnoci zaútočila protiteroristická jednotka GSG 9 na stroj a osvobodila rukojmí bez úhony. Tři teroristé byli zastřeleni.

Nevyhazujte vlaštovky ze stájí!

„Stáje nesmí být podle názoru ochránců ptactva tabu pro vlaštovčí hnízda kvůli pochybným hygienickým námitkám,“ napsala PNP. Zemský svaz ochrany ptactva (LBV) vydal prohlášení, že zemědělci, kteří hnízda odstranili například z úředního pokynu, se dopouštějí trestného činu – vlaštovky a jejich hnízda jsou totiž celoročně chráněny zákony EU, spolkové republiky i jednotlivých zemí. Stanovisko ochránců opakuje, že vlaštovky jsou přirozenými „kontrolory“ škůdců – jen pro odchov svých mladých potřebují ulovit 120 000 much.

Pasovský list uvádí, že ochranáře překvapují opakované výzvy úřadů k „vystěhovávání“ vlaštovek s odkazem na vyhlášku o krmivech z roku 2006. Toto nařízení ale jenom říká, že krmivo pro dobytek musí být co možná nejlépe chráněno před nebezpečnou kontaminací, například významným množstvím trusu. Ptačí hnízda ve stájích ale podle kontrolorů žádným ohrožením nejsou. Znečistění by podle svazu ostatně mohlo být zabráněno umístěním záchytných „kakacích“ prkének pod hnízdy a jejich příležitostným čistěním. Nabídka nových míst k hnízdění na bezvýznamných místech by prý ptáky mohla odlákat z citlivých oblastí stáje, například od zásobníků krmiva nebo konví s mlékem.

Přibylo 9650 ilegálů

V prvních šesti měsících roku přicestovalo do Bavorska bez povolení zhruba 9650 migrantů, píše PNP. Kolem 6950 jich bylo zadrženo na rakousko-německé hranici, ostatní na hranicích s jinými státy, na letištích (asi 800) nebo nádražích. Na kolejovou dopravu připadlo kolem 45 procent případů. Auty a autobusy přicestovalo jen 25 procent uprchlíků.

Lenošení je dobré

Dětští psychiatři v Bavorsku doporučují dopřávat dětem o prázdninách víc neplánovaného času, uvádí PNP. „Pokud jsou nepřetržitě ,v akci´, nemohou ani děti, ani rodiče dobíjet akumulátory,“ řekl profesor Götz-Erik Trott z profesního svazu bavorských psychiatrů pro děti a mládež. Pro mladé je podle něho důležité mít dostatek nerozplánovaného času, aby mohli být kreativní a jít za vlastními myšlenkami. „Pro mnoho z nich jsou ve školním roce dny tak těsně ,nataktované´, že by jim přinejmenším o prázdninách měl termínový tlak odpadnout,“ míni Trott.