Líčí, že Setzwein právě v době otevírání hranic přišel z Mnichova do Waldmünchenu a „neohroženě se pustil do zkoumání sousedních Čech“, o čemž pak napsal řadu románů. Tak objevil na Šumavě hned za hranicí zámek Ronšperk, nyní Poběžovice v okrese Domažlice.

Když bádal v jeho historii, objevil neobyčejnou rodinu, pokračuje list. Titulní postava, „český samuraj“ Hansi, je nejstarším synem diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergiho, který zdědil zámek od otce. Hansi nacvičoval v zámecké zahradě samurajské cviky a jeho otec se obával, že chlapec mohl zdědit geny japonského rytíře z rodiny jeho japonské manželky Mitsouko, kterou proslavilo, že jako první žena Japonsko opustila. Baron Hansi se šarmantně a přizpůsobivě probíjel životem a politickým vřením první poloviny 20. století a nakonec skončil v Řeznu.

Jeho bratr Richard, který převzal vážnost a zájem o politiku od otce, založil Panevropskou unii, což Bavorský rozhlas vedlo k titulkové spekulaci, zda je možné, že kolébkou moderní Evropy byl zámek v Čechách, píše dále PNP a dodává: „Ještě jedna mimořádná žena byla na Šumavu ,zavlečena´- Lilli, maďarská průkopnice létání, která ve vídeňských salonech bavila smetánku svými dobrodružstvími a ukazovala své šrámy a jizvy jako předmoderní tetováže. Uchvátil ji šarm barona Hansiho a ten ji zavlekl z Vídně na Šumavu. Také ona byla v chudé šumavské vesnici uprostřed lesů nešťastná a zmizela…“

V rozhovoru pro PNP po prezentaci autor prohlásil, že 80 procent jeho knihy je odvozeno z historických pramenů, jen na některých místech prý bylo nezbytné románově propojit fragmenty přes dějové mezery. List poté konstatuje, že autor vykreslil v románu „divadlo světa s četnými postavami, které zdaleka nejsou všechny rozklíčovány“. Bernhard Setzwein k tomu dodal: „Přitom zdaleka nevíme všechno o částečně skurilním personálu v tomto domě,“ a pasovský list uzavírá: To tedy budeme zvědavi…

Vzniká mapa zaniklých míst

Prášily dnes…Zdroj: Deník/repro PNP

Také ze Šumavy bylo po válce německy mluvící obyvatelstvo vyhnáno. Žádní noví osídlenci je nenahradili, v důsledku četné obce zanikly a upadly v zapomenutí. „Nyní pracují vědci z jižních Čech a z Bavorska společně, zatím sběrem dat, na projektu, v němž tato místa mají být znovu vzkříšena – virtuálně,“ napsala PNP.

Projekt podle pasovského deníku koordinuje Libor Dostálek z institutu aplikované informatiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Cílem je vytvořit interaktivní mapu s fotografiemi zmizelých míst na Šumavě. Některé tehdejší dominantní budovy, například kostely nebo školy, bychom mohli prezentovat i ve 3-D,“ říká v listě. Ten pokračuje, že čeští vědci spolupracují s informatiky Technické vysoké školy v Deggendorfu. „Ti nás ujistili, že interaktivní mapu umějí vytvořit, ale my bychom pro ni prý museli shromáždit data. To je především úloha našich archeologů a kunsthistoriků. My se koncentrujeme na data a jejich vyhodnocení. Bavorští kolegové pak přenesou získané informace na mapu,“ říká RNDr. Dostálek. Popisuje, že nakupují pro archeology tzv. lidar-data z leteckého laserového skenování zemského povrchu nezakrytého vegetací. Archeologové pak zkoumají místa, která snímky zachycují.

Projekt je vypsán na tři roky. První fáze skončí pravděpodobně letos. Při ní jsou vyhodnocovány historické fotografie z archivu známého ateliéru Seidel v Českém Krumlově, které zachycují někdejší sídla německých obyvatel Šumavy.

Na snímku je kaple v Hůrce, restaurovaná po roce 1989, a odkrytá část zdiva bývalého zdejšího kostela. „Jiná zmizelá místa na Šumavě dnes nepřipomínají ani zbytky zdí,“ uvádí PNP.

Meyrovo sklo v němčině

Spisovatel Martin Sichinger vpravo.Zdroj: Deník/repro PNP

S velkým zájmem se setkalo dvojí bavorsko-české představení knih grafenauského nakladatelství Ohetal ve Zwieselu, uvedla PNP. Fritz Pfaffl prezentoval dílo „Knihovny v Bavorském lese a okrajových územích“, Martin Sichinger z Vimperka svůj román „Mayrovo sklo – ukrytý poklad“ v němčině (v češtině Meyrovo sklo – Kam před Rudou armádou schováte svůj poklad?).

Z českých zdrojů uveďme, že Martin Sichinger se narodil ve Vimperku v roce 1967 a navštěvoval tu gymnázium. V Plzni vystudoval pedagogickou fakultu. Nyní žije v Praze a učí češtinu a angličtinu. Jeho dílo popisuje anotace českého nakladatelství, které je vydalo v roce 2014: „Několik dní po invazi v srpnu 1968 ohlásí sovětská vojenská delegace návštěvu ve vimperské sklárně. Důstojníci si chtějí prohlédnout sklo, které se posílalo carevně Kateřině Veliké, a navázat přátelské styky s dělníky-komunisty. V posledním okamžiku však jeden z místních sklářů pochopí, co je účelem bratrské návštěvy, a vzácné sklo skryje na místě, kde by ho nikdo nehledal… Příběh o hledání tohoto pokladu je možné také číst jako příběh šumavského sklářství, které od předválečných vítězství na světových výstavách došlo v důsledku socialistického hospodářství a následné privatizaci k úplnému krachu.“

Překladatel knihy Ossi Heindl při prezentaci uvedl, že Sichinger vypráví většinou o historických událostech a osobách a propojuje je s fiktivními lidmi. Historické děje tvoří základní vrstvu, na kterou pak autor maluje své obrazy. „Co mne ale jako německého čtenáře ještě upoutalo, je pohled českého souseda na nás, jeho zážitky v Bavorsku, ve Zwieselu, ve Frauenau, v Mauthu, jeho pohled také na budoucnost sklářského průmyslu,“ řekl Heindl.

PNP dodává, že ve středu 27. září v 18 hodin představí nakladatel Hans Schopf v Muzeu lesa ve Zwieselu nový projekt – otevře putovní výstavu o zmizelých sklárnách v Bavorském lese a na Šumavě.

Běženci se „ztrácejí“

Během azylového řízení letos v Rakousku do konce srpna „zmizelo“ 4364 uprchlíků, napsaly OÖN. Podle nich jde většinou o uchazeče o azyl, jejichž cílem byla a je jiná země. Počet „zmizelých“ roste úměrně s počtem žadatelů o azyl. V roce 2014 se před vyřízením „vytratilo“ 4557 běženců, rok nato 7963 a loni 7083. Letos jich má být odhadem přes 6500 – ze 17 000 nových uchazečů. Přitom ještě nebyly vyřízeny četné žádosti z minulých let…

Ubývá uprchlíků, kteří se dobrovolně vracejí domů. Bude-li pokračovat dosavadní trend, do konce roku jich bude na 4900. Loni jich bylo téměř 6000. „Přitom ministerstvo vnitra už nějaký čas podporuje dobrovolné navrátilce tisícovkou eur. Nejprve se to mělo týkat tisícovky lidí, nyní byl jejich počet rozšířen na 1500. Na druhé straně roste počet nedobrovolně vystěhovaných – do konce srpna jich bylo 4643, a tedy už skoro tolik jako za celý loňský rok (4888),“ uvedly OÖN.