Večer v pódiové diskusi v mediálním centru PNP Juncker řekl, že jeho komise pracuje „na plné obrátky" na mechanismu celoevropského rozdělování běženců. Odmítl vnitrounijní opatření k „obraně" před uprchlíky – ve více evropských zemích se hovoří o hraničních drátech (v Bavorsku po nich volá ministr financí Markus Söder), Maďarsko už zábrany začalo budovat. „Evropa měla zeď dost dlouho," řekl Juncker. „Nepotřebujeme žádné nové, a už vůbec ne mezi členskými státy Evropské unie."
Předseda Evropské komise Juncker mezi běženci v Pasově.Ve veřejné diskusi před několika stovkami posluchačů mj. uvedl, že není naděje na nějaké rychlé řešení. „Uprchlická krize potrvá ještě několik let," řekl. Kolem Evropy je na útěku 25 milionů lidí. „Tolik jich přijmout nemůže nikdo," zdůraznil. Potvrdil plán opět lépe kontrolovat vnější hranice unie, Turecko prohlásit bezpečnou třetí zemí a prosadit závazné kvóty přijímání uprchlíků uvnitř Evropské unie, uvádí PNP.
Ke spekulacím, že by kancléřka Angela Merkelová mohla být letos za svůj postoj v uprchlické krizi oceněna Nobelovou cenou míru, řekl Juncker: „Zasloužila by si ji víc než Barack Obama." V rozhovoru pro PNP pak na otázku, zda si kancléřka cenu zaslouží, když poté, co otevřela hranice, „už pro ni ani pro Němce není nic jako dřív", řekl: „Nejsem ve výboru, který Nobelovy ceny uděluje. A myslím si, že kancléřka má jiné starosti, než teď sedět v koutku a čekat, jestli cenu dostane. Pracuje!"
Druhý den bylo ostatně rozhodnuto – Nobelovu cenu míru dostaly čtyři tuniské organizace, které podle odůvodnění „rozhodujícím způsobem přispěly k výstavbě pluralitní demokracie v zemi po ,jasmínové revoluci´ v roce 2011". Cenu a prémii asi 850 000 eur převezmou zástupci laureátů v Oslo 10. prosince, ve výroční den úmrtí zakladatele nadace a objevitele dynamitu Alfreda Nobela.

Konflikt mezi sousedy

Prohlášení bavorského premiéra Seehofera o případném vracení uprchlíků na hranici Rakouska, přes kterou přišli z bezpečné třetí země, odmítla kancléřka Merkelová. „Nemohu azylantovi říci hned na hranici, že musí zpátky, nebo že nesmí dál. Nejprve je třeba podívat se na každý případ jednotlivě," řekla. K Bavorsku pak poznamenala, že právě křesťanské strany s „C" (Christ) v názvu, tedy CDU a CSU, mají v tomto tématu zvláštní odpovědnost. „,C´ není jen pro nedělní řeči, a není myšleno jen pro ty, kteří v Německu žijí," dodala.
Rakouská vláda oznámila, že by na „nouzová" opatření Bavorska reagovala. „Pokud Bavorsko začne proudy uprchlíků zpomalovat a víc kontrolovat, bude také Rakousko muset přejít ke ,zpomalování´ a intenzivněji a rozsáhleji kontrolovat," řekla ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová. Ministr zahraničí Sebastian Kurz míní, že dokud nebude zajištěna vnější hranice Evropské unie, na situaci se nic nezmění. Podotkl, že Rakousko stejně jako Německo patří k zemím s největším počtem přijímaných uprchlíků na počet obyvatel.
Bavorsku především vadí, že běženci, kteří z Maďarska přejdou do Rakouska, cestují odtud volně dál do Německa. Denně tak do země dál proudí tisíce uprchlíků, vysvětlují OÖN.

Kmín je i léčivkou roku 2016.Kmín je léčivkou roku

Mnozí znají kmín jako koření, ale tato rostlina má také vědecky potvrzené léčebné účinky, uvedla PNP. Kmínový olej může uvolňovat křeče a pomáhat při nadýmání a zažívacích potížích. Nyní byl „pravý" kmín kořenný (Carum carvi) prohlášen léčivkou roku 2016, sděluje list. Titul uděluje Univerzita ve Würzburgu každým rokem. Chce tím zvýšit povědomí doloženého významu léčivých rostlin v medicíně. „Chceme ukázat, že jsou léčivé rostliny, které mohou držet krok se syntetickými medikamenty a kromě toho mají méně vedlejších účinků," říká historik medicíny Johannes Gottfried Mayer.

Ozdoby ze Smrčin pro Štrasburk

„Vánoční třpyt ze Smrčin potěší letos poslance Evropského parlamentu ve Štrasburku," napsala PNP. Ve čtvrtek začali žáci základní školy v Selbu (okres Wunsiedel) v muzeu Porzellanikon s pracemi na zhotovování vánočních ozdob z porcelánu, které budou k začátku vánočního období dopraveny do Štrasburku. Ozdobí pět metrů vysokou jedli ze Smrčin, kterou poslancům věnují bavorské státní lesy.
„Ručně vyrobené závěsné ozdoby a vánoční stromky ze severobavorské pahorkatiny už zdobily v roce 2011 Bundestag v Berlíně a v roce 2013 mnichovský zemský sněm. Loni navštívil žáky v Selbu prezident Joachim Gauck, aby převzal kolem 600 ručně zhotovených porcelánových ozdob. V tomto roce vypálí originální ozdoby od žáků koncem října firma Rosenthal," připomněla PNP.

Ulovili víc

V sezoně 2014/15 složili rakouští myslivci 771 000 kusů zvěře, o 7,2 procenta víc než v přecházejícím období, napsaly OÖN. Zvlášť výrazně se zvýšil odstřel zajíců, bažantů a lišek. O 8,3 procenta stoupl počet ulovené srstnaté – na 617 000. Pernaté padlo 154 000, což je plus 2,9 procenta.
Zastřeleno bylo 116 000 zajíců (meziročně +53,2 procenta), 70 400 bažantů (+31,6) a 64.000 lišek (+16,6). Srnčí padlo 268 000 (-1,5), jelení bylo odstřeleno dokonce o 11,1 procenta méně (51 700) a divočáků o 2,2 procenta (32 600). Znovu lehce poklesly ztráty zvěře z kolizí v dopravě a její úhyn v důsledku počasí či nemocí – 126 000 případů znamená mínus 1,4 procenta. Celostátní trend kopírují i Horní Rakousy. Zajíců tu odstřelili 26 850, předtím 17 530, vysoké 3412, prasat 1138.
V celém státě se o 3,3 procenta zvýšil počet držitelů celoročních loveckých lístků – na 123.000. Jako zvláštnost zaznamenávají OÖN, že dvanáct majitelů lesů chce na svých pozemcích lov zakázat. V Schärdingu byl soudní spor Wernera Scherhaufera ze St. Aegidi o prohlášení zákazu lovu na jeho 1,6 hektaru přerušen k pokusu o hledání kompromisu mezi majitelem, myslivci, obcí a agrární komorou.

Jen 28 procent s přilbou

Už čtyři roky musí cyklisté mladší 12 let v Rakousku nosit na veřejných komunikacích přilby, a to i jako spolujezdci. Podle novely jsou za splnění této povinnosti odpovědné osoby, které je doprovázejí, ale žádným správním sankcím za porušení vystaveny nejsou. Dospělí povinnost nošení přileb nemají. Srpnový průzkum automotoklubu ukázal, že z 1500 hodnocených cyklistů mělo přilbu jen 28 procent – 31 % mužů, 25 % žen.
Motoklub dále analyzoval data nehod cyklistů od roku 2008 do letošního pololetí. Podíl těch, kteří přilbu neměli a utrpěli těžká zranění hlavy, činil 48 %. U těch, kteří jeli s přilbou, to bylo 34 %, píše deník Volksblatt.
Od roku 2012 zahynulo na rakouských silnicích 183 cyklistů, letos do 4. října 35. Podle kuratoria pro dopravní bezpečnost více než polovina obětí neměla přilbu. Ze zraněných 20 000 ji nemělo 52,6 %.