Vyrážka po celém těle, zhoršené dýchání, zvracení a průjem. Tak takové stavy zažívají lidé, kteří jsou alergičtí na hmyzí bodnutí. Jen za prvních 14 dní v srpnu jich bylo kolem pětadvaceti. V červenci třicet dva.

Petra Kafková, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, uvedla, že za prvních čtrnáct dní druhého prázdninového měsíce vyjížděli jihočeští záchranáři ke sto třiceti pacientům s alergickou reakcí na včelí bodnutí. „V červenci těch výjezdů bylo celkem tři sta dvacet, z toho zhruba v deseti procentech se jednalo o anafylaktickou reakci,“ řekla více mluvčí záchranářů. „V některých případech může dojít i k úmrtí pacienta. Z uvedeného období však žádný z pacientů v terénu nezemřel,“ dodala.

Oldřich Nedorost z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích to vysvětloval tím, že letošní rok byl pro vosy příznivý. „Když je průměrná, mírná zima a zároveň je suché jaro, tak je vos více,“ řekl Oldřich Nedvěd.

Podle Petry Kafkové je tak dobré být opatrný především při konzumaci sladkých nápojů. „Ženy alergičky by se měly v tomto období vyhnout také používání silných květinových vůní či parfémů,“ řekla mluvčí záchranářů.

Příznaky alergické reakce a první pomocIlustrační fotografie. Zdroj: DENÍK/Martin DivíšekLehká nealergická reakce: Na místě vpichu vznikne malý pupínek, který svědí. Místo vpichu stačí zchladit.

Lokální alergická reakce: Na místě vpichu vzniká bolestivý červený otok. Ten se může šířit a trvat několik dní. Místo vpichu je dobré chladit studenými obklady, možné podat tabletu antihistaminika.

Systémová reakce (anafylaktická): Nejnebezpečnější. Projevit se může pocitem svědění dlaní a rtů a jazyka, zarudnutím spojivek, otoky mohou vzniknout i mimo místa vpichu, nevolností, zvracením a průjmem. Dojít může až ke ztrátě vědomí. V případě takové reakce je třeba zchladit místo vpichu, podat antihistaminika či aplikovat EpiPen a volat linku 155.