Kliknutím zvětšíte"Vele-ochranáři"
Linec – V útulku zvířat v Linci tvrdí, že tak zle jako teď ještě nebylo, píší OÖN. „Jsme naprosto přeplněni," říká vedoucí zařízení Renate Bauerová. Na snímku je její kolegyně Inge Eberstallerová.
„Ubytovávají“ momentálně 400 ptáků, přes 50 psů, 180 koček, ale také další domácí zvířata, jejichž majitelé odjeli na dovolenou a se svými miláčky se rozloučili možná navěky. Proto útulek vyhlásil stop přijímání dalších psů a koček. Nebere je ani spolek „Pomoc tlapkám“ v Lochenu – s výjimkou nalezených zvířat. „Už nemáme místo ani personální kapacitu,“ říká Jürgen Stadler.
Důvodem přeplnění nejsou jen dovolené, ale také nový zákon na ochranu zvířat, který vstoupil v účinnost 1. července. V březnu jej odhlasovali sociální demokraté, lidovci a liberálové (Neos). Říká mimo jiné: „Zvířata mohou nabízet jen ,oprávněné osoby´: to platí online i analogově, například inzerátem v supermarketu a la ,Kočička k darování´. Jedinou výjimkou je, že nabídky zprostředkování zvířat mohou být vyvěšeny ve veterinárních praxích a na vybraných místech. ,Oprávněnými osobami´ jsou kromě jiných zařízení s povoleným držením zvířat jako útulky, zemědělci (v případě užitkových zvířat), odborné zooprodejny a chovatelé.“
Novelu zákona Stadler vítá, je prý důležité zamezit ilegálnímu obchodu se zvířaty, ale neměla by stíhat nevinné. Stejný názor má i Hannelore Rügenová z lineckého spolku na ochranu zvířat, která se obává ukládání peněžitých trestů za nabídky zprostředkování na veřejných platformách. Ve Vídni už magistrát první sankce uložil, což způsobilo pozdvižení v ochranářských spolcích. Po něm radnice vyhlásila přechodnou lhůtu – pokuty bude udělovat až od 1. července 2018. Podobně to zamýšlejí zavést i ostatní spolkové země.
Mnozí lidé teď stejně nevědí, kam se zvířaty, pokračuje linecký list. Internetové platformy jako willhaben.at už žádné inzeráty od privátních osob bez autorizace jejich oprávnění k obchodování neberou. Na 8000 už přijatých nabídek zvířat tento web smazal před účinností nové normy. Často je tak útulek posledním východiskem – nebo v krajním případě vysazení už nežádoucího domácího kamaráda na kraj silnice.
Čechům horší kvalita?
„V příštím týdnu chtějí vlády Maďarska, Česka, Slovenska a Polska seznámit předsedu Evropské komise Jeana Clauda Junckera osobně se svým sporem o potraviny,“ napsal linecký Volksblatt.
Vysvětluje, že více východoevropských států Evropské unie vytýká západním potravinářským koncernům, že dodávají na východ méně kvalitní zboží ve stejném obalu za dílem vyšší ceny. To míří i na rakouské producenty. „Pro případ, že by námitky EU neuznala a nadále je neřešila, hrozí už šéf slovenské vlády Robert Fico dalšími protesty – až k bojkotu západních produktů a spuštění občanské iniciativy ve východních státech k vynucení si zákonné normy EU. Fico zdůraznil, že přinést podpisy dohromady jednoho milionu voličů by bylo ve zmíněných zemích při 65 milionech obyvatel dětskou hračkou,“ píše list. Poznamenává, že v Praze činný Rakušan, který nechce být jmenován, sdělil, že podle české průmyslové scény necílí tato debata jen na dobré zabezpečení českého obyvatelstva, ale zaznívají v ní i protiunijní, a tomu odpovídající nacionalistické tóny.
Linecký deník vypočítává, že Rakousko loni exportovalo potraviny v hodnotě 1,7 miliardy eur do východní Evropy, z toho za 1,3 miliardy na „nyní tak kritizující“ trhy Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Bulharska a Slovinska. Nejúspěšnějšími produkty Rakouska jsou masné výrobky, ovoce, zelenina, koření, nápoje a krmiva pro zvířata. Největším odběratelem rakouských potravin je ze zmíněných zemí Maďarsko (340,5 milionu eur ročně), následováno Slovinskem (252.5 mil.) a Českem (213,3 mil.).
Burger vynesl 12 000 eur
„Po největším burgeru na světě a zápisu do Guinnessovy knihy rekordů nyní přichází obrovský šek – 12 000 eur jde jako výnos z prodeje 3000 dílků tohoto tunového rekordmana upečeného v Pilstingu (okres Dingolfing-Landau) mateřským školám Eichendorf, Konzell, Wallersdorf/Ettling a jeslím v Pilstingu,“ napsala PNP. „Jak bylo předem určeno, šlo tak sto procent výnosu dětským zařízením regionu.“ Ve středu předal šéf organizačního výboru Rudi Dietl ocenění prvním „laureátům“ – předškolnímu zařízení v Pilstingu.
Nebezpečné reklamy na busech?
Salcburský svaz dopravy chce omezit polepování hromadných dopravních prostředků reklamními fóliemi, napsaly linecké OÖN. V pozadí je případ z poloviny června. V autobuse na salcburské alpské silnici došlo brzy ráno ke strkanici, když mladistvý cestující napadl šoféra. Dvě ženy sedící v zadní části vozidla propadly panice, pokoušely se dostat ven a kvůli zvenku přilepeným fóliím měly velkou práci rozbít okna tísňovým kladívkem.
Znalec z oboru dopravy Gerhard Kronreif v lineckém listě potvrdil, že při úderech tímto nářadím zůstávají části skla přilepeny na fólii, místo aby vypadly ven. „Principiálně jsou lepivé fólie jak na autobusech, tak na privátních vozidlech povoleny – ať pro reklamu nebo pro ochranu proti slunci. Problémem je, že když se musí z auta rychle ven, protože hoří nebo se potápí, dveře už často nejdou otevřít. Pak se musí rychle rozbít okna,“ vysvětloval. Normálně k tomu podle něho stačí pořádné bouchnutí, ale když je sklo polepené, udělá úder často jen malý otvor a střepy zůstávají na fólii. Jejich odstranění pak trvá dlouho.
Že jsou polepy na autobusech, vagónech, tramvajích atd. přesto povoleny, vysvětluje znalec tím, že odpovědní zástupci úřadů si nejsou vědomi nebezpečí, pokračuje list. Kronreif chce na podzim odstartovat společně s evropským svazem pro výzkum nehod pokusnou řadu a výsledky dát k dispozici rakouskému ministerstvu dopravy.
Solnohradský dopravní svaz už reagoval a v budoucnu nehodlá nabízet regionálním busům žádné komplexní polepy. Ze dvou vozidel už tyto fólie odstranili. Tento svaz sdružuje 30 dopravních firem, mezi jinými také z Bavorska, které dohromady přepravují ročně 68 milionů cestujících.
Utlumí zastavování?
Zelení chtějí pomocí všelidového hlasování utlumit převádění zelených a dalších volných ploch k jiným, převážně stavebním, účelům, píše PNP. Denně má smět být takto „přeurčeno“ už jen 4,7 hektaru těchto ploch. Dnes je to podle Zelených 13,1 hektaru denně. „To odpovídá zhruba ploše osmnácti fotbalových hřišť,“ uvádí list.
„Průmyslová území a asfaltové silnice se zakusují bezuzdně do naší přírodní a kulturní krajiny. Nechceme, aby Bavorsko pod touto vládou CSU ztratilo svou tvář natrvalo,“ řekl předseda klubu Zelených v zemském sněmu Ludwig Hartmann. Pokusy o dobrovolné dohody nic nepřinesly. „Vývoj všude v zemi nás nutí zatáhnout za záchrannou brzdu,“ dodal Hartmann.
Rozeberou starý dům
Členové účelového svazu dolnobavorských skanzenů jednomyslně rozhodli, že přes 300 let starý dům Paula Friedla ve Spiegelau (okr. Freyung-Grafenau) bude rozebrán a znovu postaven ve skanzenu Finsterau, napsala PNP. Odpovídající finanční prostředky už jsou připraveny v rozpočtu na rok 2018, znovupostavení domu ve Finsterau se předpokládá v letech 2019-20.
„S rodným domem spisovatele Paula Friedla, písemně zanamenaným už v roce 1742, nejstarším v obci, to vypadalo špatně,“ uvádí list. V neveřejném zasedání v prosinci 2015 jednala rada o žádosti majitelů nemovitosti, rodiny Haslbeckových, nechat dům strhnout. Přezkum ukázal, že by sanace stála nejméně dva miliony eur. Následně rada rozhodla, že z důvodu „neuspokojivé dotační situace“ je nutné upustit od pokračování v přestavbě. Pro dům není žádné nové využití a nejspíš ani žádná záchrana. Stav výrazného domu z dřevěných šindelů na vstupu do osady Pronfelden, který se po stržení všech okolních budov ocitl volný a nechráněný vedle silnice, se očividně zhoršoval.
Teď mu snad svitla naděje…
Vezl šéfa – a zbraně
Zwieselští pátrači kontrolovali ve středu odpoledne luxusní vůz, ve kterém se 30letý šéf české firmy nechal vézt šoférem. „Ve dveřích u řidiče Mercedesu Maybach v pořizovací ceně 140 000 eur ležel připravený k uchopení teleskopický obušek, v Německu zakázaný, v přihrádce pravých zadních dveří našli policisté devítimilimetrovou munici,“ píše PNP. „Proto byl pasažér, který neměl příslušné zbrojní povolení, oznámen pro přestupek zákona o zbraních. Musel také složit bezpečnostní kauci. Také jeho 23letého šoféra čeká kvůli obušku přestupkové řízení.“
Vytrvale zdravé potraviny
Organizace ochrany životního prostředí Greenpeace nechává od letošního ledna pravidelně přezkoumávat osm potravin, které překročily na obalu udávanou minimální dobu trvanlivosti. „Testovaný jogurt byl po dalších 26 týdnech nadále jednoznačně poživatelný,“ napsaly OÖN.
„Náš test ukázal zcela jasně: Než vyhodíte potraviny, je dobrou radou spolehnout se na vlastní smysly,“ říká mluvčí Greenpeace Herwig Schuster. „Výsledek testu není samozřejmě doporučením nechat jogurt tak ,uležet´. Lepší je potraviny nenakupovat v nepřiměřeném množství a doma si ohlídat, aby ty prvně pořízené byly také prvně snědeny.“
Při trestu Greenpeace nedopadl dobře jen přírodní jogurt: také uzené tofu a sojový jogurt uspěly i po 18 týdnech, vajíčka pořád ještě po deseti týdnech. Balené pečivo a salámy byly poživatelné ještě déle než osm týdnů po vypršení uváděné doby trvanlivosti a balené krájené sýry vydržely přes šest týdnů. „Jen sezamová omáčka byla zkažená už po dvou týdnech. Zde očividně výrobce uvedl realistickou dobu minimální trvanlivosti,“ dodává linecký list.
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
