Sousedé proti mrazům zakuřují sady

Mráz škodil i za humny

Linec – Za nočních mrazíků minulých dnů mnozí hornorakouští ovocnáři zapalovali k ochraně květů ohně v sadech.
V Paschingu vedl dým v pátek ráno dokonce k dopravní nehodě. 20letý řidič zastavil malé nákladní auto své firmy kvůli špatné viditelnosti. Za ním jedoucí 31letá řidička jeho vozidlo uviděla pozdě, narazila do něj a zranila se, popsal linecký deník OÖN. V Luftenbergu biozemědělec Stefan Peterseil (35) zapálil na své osmihektarové ovocné plantáži zhruba tisícovku malých ohýnků ze štěpků (foto). Kvůli inverzi se kouř nerozptyloval a zatáhl se do sídliště. Pěstitel alarmoval hasiče a zasahovala stovka mužů s těžkými dýchacími přístroji. Velitel zásahu Hans Pils řekl, že vzbudili obyvatele třiceti dotčených domů a instruovali je, aby neotvírali okna a nevětrali. Peterseil OÖN uvedl, že zakuřováním sadu získávali v minulosti dva, tři stupně, ale tentokrát že to nezafungovalo.
Podle mluvčího policie byla obě zakuřování povolena okresním úřadem a hasiči o nich předem informováni. „Naopak právník úřadu v Pergu Rupert Mitter míní, že tento postup je v Horních Rakousích nelegální. Podle spolkového zákona o ochraně ovzduší by jej musel jako výjimku povolit zemský hejtman, což se v tomto případě nestalo," uvádí list.

Zmiňuje, že v celém Rakousku mrazíky zasáhly na 50 000 hektarů. Pojišťovna proti živelním pohromám odhaduje, že škody výrazně přesáhnou 200 milionů eur. Jen za 72 hodin dostaly její pobočky přes 1400 hlášení škod na sadech a vinicích, ale i na školkách vánočních stromků a polích chřestu. Rozsah ztrát teď posuzuje 50 odborníků pojišťovny. První náhrady už byly vyplaceny.
Mrazy zasáhly i Německo, ale podle tamní meteorologické služby DWD bylo dubnové počasí zcela průměrné. Co do teplot, srážek a slunečního svitu se sotva odchýlilo od dlouholetého průměru. Dojem, že byl měsíc moc chladný, vznikl jen proto, že v minulých letech byl duben zkrátka jen příliš teplý.

Podle prvních vyhodnocení asi 2000 měřicích stanic v Německu byla díky teplému začátku dubna celková průměrná teplota v měsíci osm stupňů, a tedy o 0,6 stupně nad průměrem. 58 litrů srážek na metr čtvereční „trefilo" přesně dlouhodobý průměr, 155 hodin slunečního svitu bylo lehce nad průměr 152 hodin.

Setina bez známek

Jedno procento řidičů bylo loni v Rakousku přistiženo bez dálniční známky. Meziročně jich bylo o deset procent víc. Šéf dálniční společnosti Asfinag Klaus Schierhackl nárůst přičítá zvýšené hustotě kontrol. „Čeřen jsme upletli hustější," řekl. Nejvíc dopadených jelo po dálnici z Vídně na letiště Schwechat a z Bregenzu do Švýcarska.

Co páchají cizinci za humny

29 439 trestných činů spáchali loni v Rakousku domácí občané, 23 609 cizinci. Za násilné skutky bylo odsouzeno 5266 domácích pachatelů a 2560 cizinců. Z těch bylo 329 Turků a 228 Srbů, z uprchlíků pak 189 Afghánců. Německou příslušnost mělo 153 odsouzených. Za sexuální zločiny bylo potrestáno 294 Rakušanů, tedy třikrát víc než cizinců (103). Drogovými delikty bylo uznáno vinnými 3045 cizinců, z toho 210 Afghánců.

Harleyáři na sraz

K prvomájovému setkání silných motocyklů, organizovanému Harley Davidson Clubem ve Steyru a v Bad Hallu, očekávají pořadatelé na tisíc motorkářů. Každoroční akce přitahuje i spoustu diváků a má i humanitární podtext – výtěžek z prodeje nápojů a triček půjde ve prospěch dětí z regionu trpících nouzí, píší OÖN. Komu konkrétně připadne, bude rozhodnuto až podle množství získaných prostředků - naposledy harleyáři umožnili delfínovou terapii postiženému dítěti.

Na náměstí ve Steyru očekávají první účastníky v 10 hodin. Zastaví se tu na několik hodin. Staré rockové hity tu bude hrát kapela "rock4mation" . Ve 14 h vyrazí konvoj na Bad Hall, kam bikery za několika americkými karosami doprovodí eskorta policie. V Bad Hallu budou oslavy za doprovodu kapely "The Times" trvat do večera. (www.hdc-steyr.at)

Letiště chřadne

Letiště v Linci bylo loni v Rakousku jediným, které zaznamenalo úbytek pasažérů, napsal list OÖN. Odbavilo 530 000 cestujících, meziročně o 5,6 procenta méně. „Mínus při linkových letech je menší, než jsme očekávali," míní šéf Gerhard Kunesch v rozhovoru s deníkem. „Na charterových spojích se bohužel negativně projevila mezinárodní politická situace." Myslel tím hlavně turistické země jako Tunisko nebo Turecko. To se podle něho zásadně nezmění ani letos. Hospodářsky se ale letišti dál daří dobře. Přesná bilance není veřejná, ale podle Kunesche leží zhruba v objemu minulých let. V roce 2014 byl zisk 2,75 milionu eur.

Že jiná regionální letiště zaznamenala plus, přičítá šéf silně expandujícím Turkish Airlines – ze Štýrského Hradce například létají od června do Istanbulu čtyřikrát týdně, od letošního 18. června mají tuto linku nabízet denně. „V Linci na agnažmá Turků zatím dál čekají, a to minimálně do roku 2018, kdy v Istanbulu bude dokončeno nové letiště – dvě stávající jsou plně vytížena," uzavírají OÖN. Celkově loni letiště v Rakousku odbavila rekordních přes 27 milionů cestujících, z toho 22,8 milionu ve Vídni.

Padělaná poslechovost?

Svaz provozovatelů soukromých rádií v Rakousku má podezření na falšování údajů o poslechovosti. Profitovat z něj má podle probíhajícího přezkušování dat veřejnoprávní ORF, zatím co údaje o privátních stanicích jsou masivně ponižována, informují OÖN. Tvrdí to mj. předseda svazu Ernst Swoboda.

Organizace výzkumu trhu GfK tak v prvním pololetí minulého roku vykázala v Horních Rakousích v cílové skupině relevantní pro zadavatele reklam, tedy od 14 do 49 let, podíl ORF 3 na trhu ve výši 41 %, ačkoliv po přezkumu dat byl jen 38 %. ORF celkově měla podle GfK 64 %, ale ve skutečnosti jen 60 %. Privátnímu RMS Top naopak GfK „přiřkla" 33 místo skutečných 36 %. V jiných spolkových zemích byly tvrzené manipulace GfK s fakty ještě výraznější. Antenne Steiermark prý „strhly" skutečných 31 % na trhu na 24 %. „Máme informace, že v roce 2014 byly manipulace ještě výraznější," tvrdí Swoboda. Sahají prý až do roku 2011, přičemž „veřejnoprávním" mohly vynést celkově 15-20 milionů.

Objem reklamy na rakouském rádiovém trhu je zhruba 100 milionů eur. Jedno procento podílu na trhu je tedy milion. Jen loni tak mohly u ORF skončit tři až čtyři miliony eur místo u privátních společností, píší OÖN.

Motivy tvrzených manipulací jsou nadále nejasné, podle Swobody chybí i podklad o tom, že by o nich ORF věděl. Předpokládá, že GfK chtěla ORF zkrátka udělat dobře, protože od něj dostává stále zadání k různým průzkumům. Těch přibývá zejména v poslední době.
Privátní vysílače chtějí o naznačované ztráty žalovat – v první řadě GfK, ale hodlají zkoumat možnosti vydobýt je i na ORF.