VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tábor si myslí na přírodní rezervaci

Tábor - Těsně za Větrovy je prostor, který je dlouhodobě vytipovaný pro založení pomyslné přírodní rezervace, takzvané biocentrum. Šlo by o první akci tohoto charakteru v Táboře.

27.2.2012
SDÍLEJ:

Pohled do míst plánovaného biocentra.Foto: Martin Donát

V místě mezi železniční tratí na Bechyni a silnicí na Radimovice jsou zatím vidět převážně louky a pole. Po založení biocentra se tam mají objevit listnaté stromy, tůně a mokřady. Obnoví se tím příroda typická pro zdejší oblast. „Můžeme začít ale jen na pozemcích, které patří městu. Ostatní jsou v soukromém vlastnictví,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí Jan Fišer. Mluví o ploše dvou a půl hektaru, na kterou bude město shánět dotaci. Ta pokryje půlmilionovou investici z devadesáti procent. S pracemi se počítá až v příštím roce. „O peníze chceme zažádat včas, protože tento rok je pro podání dotací zásadní,“ doplňuje Fišer.
Těsně u lokality bydlí Milan Černý. „Je lepší výhled do přírody, než aby se oblast třeba zastavěla,“ myslí si.
Založení biocentra je teprve první fází v celém harmonogramu. Zhruba deset let potrvá, než se začne s druhou etapou prací na biocentru, čímž se zpřístupní lidem .
Dřeviny potřebují čas, aby  vyrostly a odolaly případnému náporu návštěvníků. Ti se však neprojdou po upravených chodnících, ale spíš po cestách, které zůstanou třeba rozbahněné. „V biocentru budeme hospodařit tak, abychom podporovali přírodní procesy. Účelem není vytvořit park pro lidi,“ upozorňuje Fišer.

V místě je i vodní nádrž. Panely na březích nádrže nahradí kameny. „Břehy potřebují určitě zpevnit, protože se bortí vlivem eroze,“ usuzuje Černý. Prostor před jeho domem má být osázený třinácti tisíci kusy dřevin.
Jejich skladbu představuje dub letní, lípa srdčitá, jedle bělokorá a olše lepkavá. „Až vyrostou, zakryjí pohled na technické budovy ve Slapech a vodojem u Radimovic, což je také pozitivní,“ chválí si Milan Černý.
Biocentrum má splňovat podmínky pro existenci volně žijících rostlin a živočichů.
„Pro řadu lidí může být zajímavé, jak funguje mokřadní biotop nebo jak se hospodaří v lese. Ani louky nebudou připomínat anglický trávník, ale posečou se dvakrát za rok,“ popisuje Fišer charakter biocentra, tedy kombinaci lučních a lesních porostů s vodními prvky.
Hospodaření v biocentru si vyžádá i určité náklady. „To je  je také důvod, proč se zaměřit jen na plochu, která patří městu. Tím získáme i potřebné zkušenosti pro další postup,“ říká Fišer, který věští možné komplikace při vykupování pozemků od soukromých vlastníků. 

Autor: Martin Donát

27.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pracovníci Správy železniční a dopravní cesty  zprovozňují trať na přejezdu Velešín Nádraží.

Železniční trať z Vyššího Brodu do Lipna nad Vltavou pořád není v prov

Takto to vypadá  v některých lesních lokalitách Vojenských lesů a statků.
5

Lesníci varují před vstupem do lesů

Polomy na Šumavě zastaví turisty

Šumava - O zákaz vstupu do lesů chce požádat Národní park Šumava dotčené obce s rozšířenou působností. V pondělí to Deníku potvrdil Jan Dvořák, tiskový mluvčí Národního parku Šumava.

Velešín při derby ve Větřní způsobil senzaci, favorit vyšel naprázdno

Větřní – Tahákem úvodního dějství nové sezony oblastní fotbalové I.A třídy z okresního pohledu jednoznačně bylo derby obou zástupců Českokrumlovska.

Dobrovolný hasič při zásahu zkolaboval

Deštná - Dobrovolní hasiči z Deštné na Jindřichohradecku se od písknutí prvního poplachu kvůli bouřce nezastavili až do sobotního odpoledne.

OBRAZEM: Krumlovský Slavoj je lídrem divize

Český Krumlov – Fotbalisté českokrumlovského Slavoje jsou v áčkové skupině republikové divizní soutěže po dvou odehraných dějstvích posledním stoprocentním týmem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení