VYBRAT REGION
Zavřít mapu

U sousedů žáci psali, co je domov

Linec - Cladua Lindnerová, 17letá žákyně z Bad Ischlu, vyhrála celorakouskou tvůrčí soutěž iniciativy „Společně: Rakousko" v kategorii text, napsaly OÖN. Iniciativa pod záštitou ministra pro integraci Sebastiana Kurze (VP) má mladé lidi motivovat k aktivnímu spoluvytváření vlasti, společného domova.

11.7.2015
SDÍLEJ:

Claudia Lindnerová.Foto: Deník/repro

Na vypsání soutěže narazila Claudia v internetu prý shodou okolností krátce poté, kdy se s kamarádkami bavily, jak je v Rakousku hezky. Pustila se do práce, která jí nikterak nepřipadala těžká, bez dlouhého přemýšlení, a za půldruhé hodiny byla s textem „Austria – where else?" hotova. „Mít vlast pro mne znamená mít místo, kde se dobře cítím a kde se nemusím přetvařovat, protože okolí mne akceptuje takovou, jaká jsem," psala mimo jiné.
„Ačkoliv klade otázku ,…kde jinde´, chce se po skončení školy v příštím roce podívat ,přes okraj talíře´," píší OÖN. „Bezpodmínečně chci měsíc pracovat v dětském domově v Africe," cituje Claudii. A cestuje prý také proto, aby se naučila vážit si luxusu, který nás denně obklopuje… List dodává, že i to souvisí s tím, proč je hrdá, že je Rakušankou: „Protože mám možnost žít v zemi, kde není totální chudoba ani válka," říká.
Téma „Společně: Rakousko" je samozřejmě aktuální i probíhající debatou o azylantech. Vyjadřuje se k nim i Claudia: „I oni by měli mít možnost dobře žít. Všem těm, kteří ztratili domov, je třeba dát nový. To musíme umožnit my v Evropě…"

Vzniká neobvyklá galerie.Galerie na hranici

V místě někdejší železné opony v evropském rozvodí, nyní na turistické stezce po Zeleném pásu Evropy, vzniká v hornorakouském Windhaagu u Freistadtu galerie. Na jejím začátku je 19 zčásti monumentálních žulových skulptur Gerharda Eilmsteinera (na snímku dole). V příštích letech je mají doplnit směrem ke Green Belt Centru díla dalších zahraničních tvůrců. „Stezka po rozvodí se sochami je důležitou součástí nabídky, dalším ,checkpointem´ na Zeleném pásu Evropy, a pro naši obec významným impulsem k turistickému Mistr Eilmsteiner při práci.oživení," řekl starosta Windhaagu Erich Traxler.

Matterhorn jubiluje

Linecký deník OÖN připomněl, že 14. července uplyne 150 let od prvního zdolání Matterhornu (4478 m). Prvním na vrcholu byl mladý Edward Whymper jako vedoucí sedmičlenné lezecké skupiny. Při sestupu tehdy čtyři horolezci zahynuli…
„Osmkrát se o výstup pokoušel marně – majestátní hora byla pokládána za nepřemožitelnou a švýcarští horští zemědělci britského ilustrátora varovali, aby se jí nepřibližoval. Byli přesvědčeni, že duchové z ní háží do údolí kameny, aby královna Alp zůstala nedotčena," líčí OÖN. Whympera provázel zkušený italský horský vůdce Jean-Antoine Carrel, ale ten ho pak opustil, když italský alpský klub prohlásil zdolání Matterhornu za národní úkol. Dal tedy dohromady jinou skupinu a 14. července 1865 stanul po výstupu přes Hörnligrat na vrcholu. „Vyhrál tehdy ,závod´ s Carrelem, který ve stejnou dobu mířil na vrchol přes Liongrat. Sladký pocit vítězství ale netrval dlouho, alpinisticky nezkušený Robert Hadow při sestupu nad severní stěnou uklouzl a strhl s sebou francouzského horolezce Michela Croze a britské turisty Charlese Hudsona a lorda Francise Douglase. Whymper a švýcarští horští vůdci otec a syn Petrové Taugwalderové přežili jen díky tomu, že se příliš tenké staré lano přetrhlo," popisuje list. Podle Taugwaldera staršího se po pádu kolegů Whymper tak třásl, že nebyl schopen udělat krok a nebýt průvodců, zahynul by nejspíš také. Svět prý ale spíše uvěřil líčení Whympera, který vinu „přišil" Taugwalderům.
OÖN uzavírají, že od onoho 14. července 1865 přišlo na Matterhornu o život více než 500 horolezců. „V den 150. výročí prvovýstupu bude hora k jejich památce uzavřena. Kdo se přesto bude v úterý pokoušet ji zdolat, musí počítat s pokutou 5000 franků. Na 17. červenec je pak naplánován jubilejní výstup všemi čtyřmi trasami s lezeckými skupinami z Itálie, Anglie, Francie a Švýcarska," sděluje list a připomíná ještě rekordy – legendární horský vůdce z Zermattu Ulrich Inderbinen (1900-2004) byl na vrcholu 371krát, naposledy jako 89letý, a švýcarský rychlolezec Dani Arnold zdolal letos 22. dubna severní stěnu za pouhých 106 minut…

Dost nebojácný kancléř Faymann…Soumrak krkolomné stezky?

Z druhého konce Alp přichází zpráva, že možná nastává soumrak populární turistické lezecké cesty „Irg" (podle prvovýstupce jižní stěnou Dachsteinu Georga "Irga" Steinera) na Dachstein.
„Prošel jí spolkový kancléř Werner Faymann (na snímku), jejím přesvědčeným fanouškem je třeba i starosta Schladmingu Jürgen Winter a stovky dalších milovníků hor, je stále pokládána za jednu z nejkrásnějších lezeckých cest v Alpách," popisují OÖN. S tím prý by ale brzy mohl být konec. „Stezka totiž byla vybudována před deseti lety v dobré víře, že je na území Štýrska, ale pak se ukázalo, že přinejmenším její velká část leží v Horních Rakousích. Tím jsou štýrská stavební povolení bez ceny, cesta je prakticky černou stavbou, a ta má být nyní z důvodu ochrany přírody odstraněna," uvádí list.
S tím ovšem mimo jiné nesouhlasí starosta Ramsau Ernst Fischbacher. „Že se stala chyba, je nepochybné, ale odstraňování stezky by bylo větším zatížením životního prostředí než její ponechání," míní. „Pro Ramsau by bylo něčím šíleným, kdyby měla být stržena…" Starosta Obertraunu Egon Höll (SP), z jehož popudu byla hranice mezi Štýrskem a Horními Rakousy před několika lety nově vyměřena, má prý ale jasno – jestliže stezka vede severně od jižní stěny, pak leží na hornorakouském území a tím v ochranném pásmu Natura-2000. Starosta Schladmingu Jürgen Winter (VP) pokládá zprávu o zrušení cesty (a tedy „ničení majetku lidu existujícího už přes deset let") za aprílový žert.

Zablokují dálnici?

Hornorakouská obec St. Georgen oznámila v pátek konání informačního shromáždění 1. srpna od 11 do 13 hodin na dálnici A1 v obou směrech, které by zcela zablokovalo dopravu. „Chce tak upozornit na trvalé přeplnění záchytného přiíjímacího centra pro běžence v Thalhamu. Naposledy tam bylo pod střechou 198 a ve stanech 54 uprchlíků, více než dvojnásobek, než kolik bylo sjednáno s ministerstvem vnitra a se zemskou vládou," uvádějí OÖN.

Dunaj v plamenech

Přesně 18 minut a 22 sekund trvá ohňostroj při festivalu Dunaj v plamenech ve Vilshofenu. „Kolik úsilí za tím stojí, je ale pro laiky sotva představitelné," píše pasovská PNP. „Určitě tisíc hodin práce," počítají Alex Lehder a Manuela Brandlová z Millennium Visions, která letos už podvanácté ohňostroj vypravuje. „Jen pro výběr a sestříhání muziky potřebuji dva dny," rozvádí Brandl. V „horké fázi" je pak v akci třináct pyrotechniků…
Několik dnů firma pracovala na šesti rampách se 450 odpalovacími „cakeboxy". Jen k jejich bezpečnému upevnění proti překlopení se a tedy hrozícímu přesměrování raket bylo použito sedm kilogramů speciálního lepidla. Do vzduchu jde při představení půl tuny černého prachu – vyletí mj. 400 velkobomb, které dostoupají až do 150 metrů, a 16 000 nábojů „zvučných" názvů jako Gigantika, Orientexpress, Terminator. Po páteční premiéře začne dnes ve 21.45 druhý ohňostroj – podle vedení firmy opět zcela jiný.

Fandové německé reprezentace mají maskota.Viděla zázrak 7:1

Německý fotbalový svaz odprezentoval na své fandovské internetové stránce dvouletou Magdalenu Massingerovou z dolnobavorského Waldkirchenu jako „nejspíš nejmladší" fanynku, která prožila živě „zázrak 7:1" při utkání Německo-Brazílie v Belo Horizonte na loňském mistrovství světa, zaznamenala pasovská PNP. Byla na zápase s maminkou Ulrike a otcem Josefem, který jako člen fanklubu německé reprezentace nevynechá snad žádné mezistátní utkání. A protože se blíží výročí památného utkání, sáhla on-line redakce DSF po jejich snímku, jehož se náhodně dobrala…

Zavedou „videonálepku"

„Konec lepení a seškrabování, od roku 2018 má dálniční nálepky v Rakousku doplnit ,videoviněta´," píší OÖN. Bude možné ji objednat po internetu a stát má stejně jako námky k nalepení. Kontrolována bude už vybudovanými videozařízeními na rampách přes dálnici, zřízenými k vyhodnocování mýtného pro nákladní automobily. Zda projíždějící vozidlo elektronickou nálepku má, nebo ne, bude zjišťováno automaticky podle databáze poznávacích značek. Investice do projektu mají být 12 milionů eur, uvádí deník.

Autor: Vladimír Majer

11.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Spousta zajímavých her a soutěží čekala děti na pláži u lipenského jezera.
3

Děti si svůj den v Horní Plané náramně užily

Hasiči likvidovali požár v autodílně ve Stříteži.
3

Autodílnu ve Stříteži v noci zachvátil požár

AKTUALIZUJEME

Dění na jihočeských silnicích

Jižní Čechy - Ani neděle není v jižních Čechách bez dopravních nehod.

U Škůdry byl v příkopu nalezen mrtvý motorkář

Strakonice - V sobotu 27. května krátce před třetí hodinou odpoledne bylo zahájeno vyšetřování další tragické dopravní nehody.

Milan Šmíd v práci klouže, tobogány má „v malíku“

Prachatice - Skluzavky a tobogány Milan Šmíd z Prahy nejen navrhuje, ale sám také kontroluje, zda jsou atrakce bezpečné.

Kam dnes a zítra za zábavou

Českokrumlovsko - Můžete využít dnů otevřených dveří, společenských akcí i četné Dny pro děti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies