Prezídium soukromé univerzity Antona Brucknera napsalo otevřený dopis, v němž proti ořezání produkce hudby na ulici protestuje „jako místo výchovy profesionálních hudebníků, kteří se prosadili na regionální i mezinárodní scéně". Bez pouličních umělců prý země ztrácí významnou stránku kulturního života. Protest poslal svaz rakouských skladatelů.

Proti omezení pouličního hraní se nyní zformoval benefiční koncert, velká jam session. Má být 3. listopadu od 20 hodin v Muzeu světa práce a vystoupit přislíbili mimo jiné Otto Lechner, Krzysztof Dobrek, trumpetista Thomas Gansch z jednoho z nejkreativnějších žesťových souborů na světě Mnozil-Brass, saxofonista Fabian Rucker, Jelena Poprzanová z Catch Pop String Strong Bratsche a také klavírista Paul Gulda.

Paul Schuberth z Dietachu, někdejší zázračné dítě akordeonu, nositel řady cen mladých hudebníků, kromě toho chce od 14 hodin zorganizovat na náměstí ve Steyru velkou slavnost pouliční hudby, k níž zve amatéry i profesionály. Dokonce i Paul Gulda si prý pohrává s myšlenkou přijít sem s cemballem, píší OÖN.

Dostal šanci a maluje dál.Malíř z domova seniorů

Malíř a grafik Ernst Reifenauer (87) z Lince si před několika měsíci zlomil krček a po 63 letech musel opustit svůj ateliér na Urfahru. „Přestal jsem jíst, nechtěl jsem už žít, byl jsem jako od života odříznutý," vzpomíná. Pak mu nabídli místo v centru pro seniory Spallerhof – prostorný pokoj s dostatkem místa pro malířské stojany, barvy, štětce, a on se znovu pustil do malování, minimálně po osm hodin denně, píše deník OÖN. „To mu vrátilo chuť do života. Hodně se směje, když vypráví," uvádí list. Pečovatelkám opakovaně rozdává své obrazy: „Koupají mne přece, pomáhají mi se vším," říká.

Právě pracuje na své první výstavě v domově seniorů. Není samozřejmě první v životě tohoto známého malíře – už prodal více než 2000 obrazů, většinou krajiny a domy, obzvlášť z Mühlviertlu, a flóru. Jeho díla, většinou oleje a akvarely, byly k vidění mimo jiné i ve Švédsku, Čechách nebo v Itálii, zúčastnil se tří zemských výstav, popisují OÖN. Je čestným členem mühlviertelské tvůrčí skupiny Zülow.

Začínal jako technický kreslíř při výstavbě říšské dálnice, líčí linecký list kariéru Ernsta Reifenauera. „Ještě si vzpomínám, jak jsem stál na kopci v Ansfeldenu sám s nivelákem a měřil trasu A1. Tehdy tam byla jen pole," říká. Za války byl zraněn v Rumunsku, čtyři kamarádi padli hned vedle něho. Od té doby nosí stále černý klobouk, pokračuje deník. A odnedávna i vous, kterým je podobný Ernstu Fuchsovi.

V roce 1947 začal po dvouletém zajetí ve Francii s grafikou, od roku 1950 je volným tvůrcem. Jako grafik kreslil například obaly sýrů ze Schärdingu. S manželkou, která rovněž žije ve Spallerhofu, je už 63 let. Mají dva syny. „Měl jsem pestrý život a mohl jsem jej žít z umění. Mám radost, že jsem tady, mohu tu v klidu pracovat. Teď jsem opravdu svobodným umělcem. Co můžu chtít víc?!" uzavírá.

14. listopadu ve 14 hodin bude ve Spallerhofu vernisáž prací, které při pobytu v domově seniorů vytvořil.

Moc drazí velvyslanci?

Rakouský kontrolní dvůr kritizuje příliš vysoké platy, hojné příplatky a neprůhledné jmenování atašé. Jako příklad uvádí Paříž, kam na velvyslanectví vyslala své „kontaktní" úředníky hned čtyři ministerstva, některá dokonce ne jednoho. Celkem jich v roce 2012 šlo do zahraničí 54, nepočítaje pracovníky ministerstev zahraničí a obrany, v mnoha případech bez popisu práce. Jsou tam delegováni i zaměstnanci ministerstev zdravotnictví, sociálních věcí, školství (hned deset), zemědělství, průmyslu, financí a vnitra. Také jejich výběr převážně nebyl transparentní. Šli mimo jiné na velvyslanectví do Londýna, Paříže, Madridu, Říma, Varšavy, Budapešti, Bukurešti, Lublaně, Washingtonu, Ženevy, Moskvy, Bangkoku, Kišiněva…

Místa na velvyslanectvích jsou dobře placená – na jednoho zástupce v průměru 122 000 eur ročně. V roce 2012 činily výdaje na ně kolem deseti milionů eur, o 17 procent víc než v roce 2009. Obzvlášť výrazně v tomto období stouply příplatky na bydlení – celkově o 22 procent, na průměrně 2000 eur, přičemž personálu přibyla jen čtyři procenta. Příplatky na „práci s veřejností" činily v průměru měsíčně 5000 eur.

Česky od mateřinek?

Většina Čechů mluví vedle své mateřštiny ještě německy, ale trend se od němčiny obrací k angličtině, zaznamenává deník PNP. Přitom jazykové bariéry jsou zvláště v příhraničí velkým problémem. „Proto euregio Bavorský les – Šumava plánuje pilotní projekt ve východním Bavorsku, který představilo sekretáři ministerstva školství Berndu Siblerovi při jeho návštěvě ve Freyungu," uvádí. Chce začít učit češtinu už v německých mateřských školách, a to ne nárazově, ale průběžně, jak řekl ředitel euroregia Kaspar Sammer.

Komorní orchestr slaví deset let.Klasika s bufetem

Komorní orchestr Nordwaldu z Lembachu oslaví o víkendu deset let trvání. „K této příležitosti zve k hudebnímu banketu," píše linecký deník OÖN. „V sobotu od 19.30 hodiny se uskuteční jubilejní koncert ve starém divadle v Českém Krumlově a v neděli – se zmíněným bufetem – od 16 hodin v hale Alfonse Dorfnera v Lembachu. ,Témata´ muzikantského banketu sahají od jídla, pití, díkůvzdání za úrodu až k ,potravě´ v metafyzickém smyslu. Vedle hudebních lahůdek budou večer provázet kulinářská lákadla, zejména po samotném koncertu. Bufet nese název ,Hostem u Mozarta´ a menu k němu připravila Hildegard Kislingerová po náročných rešerších z oblíbených jídel slavného skladatele." Rezervaci za 18 eur si lze objednat u autorky tabule na telefonu 0664 / 52 38 058.