Objevil je tam českokrumlovský rybář Gustav Moucha, který dokonce zahlédl bobry tři. Českokrumlovský deník se tehdy vypravil na místo a skutečně nebylo pochyb, podle typicky ohlodaných stromů bylo nad slunce jasnější, kdo jsou ti pilní dřevorubci.

Bobři jsou zvířata na pohled sympatická a řadu obyvatel v okolí jistě přítomnost bobrů těší, nicméně pomalu, leč jistě, se nad těmito živočichy stahují mraky. A to 
i přesto, že jsou chráněni.

„Jeden náš pracovník se tam vypravil, aby situaci zkontroloval a skutečně potvrdil, že se jedná o bobry, 
a to pravděpodobně párek," informoval včera vedoucí odboru Ochrany přírody a krajiny Správy Národního parku Šumava Miroslav Böhm. „Územně tato oblast spadá pod krajský úřad, tak je na něm, jak výskyt bobrů ve Zlaté Koruně vyřeší," doplnil.

Z objevení bobrů mají většinou lidé radost, ale netuší, že bobři znamenají také velikou starost. Problémem nejsou ani tak stromy, které porazí, ale hlavně fakt, že tito hlodavci si hloubí do břehů řek a hrází rybníků desítky hlubokých nor.

Když bobři žijí v chráněném území Šumavy, nic se neděje, ale jakmile se začnou šířit do níže položených obydlených oblastí, je to malér.

„Před nedávnem jsme měli jednání o bobrech v Jihočeském kraji na krajském úřadě," řekl Miroslav Böhm.  
„A pak také s rakouskou 
a bavorskou stranou, kdy jsme jednali o formách spolupráce a zkušenostech, jak kdo situaci s bobry řeší. Pro nás, na Správě NP Šumava,  
z toho vyplynul úkol, mít důkladný přehled o populaci bobrů, jejich šíření a informovat o tom ty, jejichž území se to týká. Na chráněném území je bobr velkoplošně chráněn, ale mimo něj už se uplatňuje odchyt a někdy se povoluje i odstřel."

A odchyt dřív nebo později čeká i zlatokorunské bobry. Nastěhovali se totiž do zóny, kde už se nemohou nechat jen tak.  V řece pod Rájovem  u Zlaté Koruny sice zřejmě nikomu a ničemu nevadí, ale budou se rozmnožovat a nová generace si bude  hledat a zabírat další teritoria. A v tom je ten problém.

„Bobři se budou muset odchytit a pravděpodobně usmrtit," konstatoval včera Robert Ouředník, pracovník ochrany přírody a krajiny krajského odboru životního prostředí. „Zní to sice divně od pracovníka ochrany přírody, ale  bohužel zřejmě nic jiného nezbývá. Není kam bobry odvézt. Zoologické zahrady mají bobrů dost, když je odvezeme na Šumavu, tamní bobři je  z národního parku vyženou zpátky.  A v Jihočeském kraji bobři představují veliké ohrožení rybničních soustav. Svými norami by mohli narušit hráze rybničních soustav natolik, že by pak případná povodňová vlna mohla smést i celé vesnice."