Bohatstvím Malšína je překrásná příroda

Obyvatelé Malšína toho ve své obci příliš nemají. Nemnoho stavení, obecní úřad a v něm hospodu, obchod, veliký zvon stojící na návsi a kostel, v jehož věži se kdysi dávno houpal.

Bohatstvím nevyčíslitelné ceny ale oplývají jinde. Pokladem Malšína je překrásná vůkolní příroda, rozsáhlé pastviny a lesy a úžasný výhled do krajiny kolem Vltavy. Vidí odtud až do Rakouska a například sjezdovky na Kramolíně mají před sebou jako na dlani.

V písemnostech se o Malšíně hovoří už v roce 1339, o jeho kostele sv. Markéty roku 1384. Malšínský kostel má jednu prioritu – je to nejvýše položený kostel v České republice. Spolu s vesnicí, jež ho obklopuje, se tyčí na kopci ve výšce 794 metrů nad mořem.

Je to místo, kde se před dávnými časy křížily důležité stezky. Zemské stezky vedly především po návrších, do říčních údolí, kde byl těžký terén, sestupovaly jenom v místech, kde bylo třeba přebrodit Vltavu.

Na návrší Malšína se stýkaly zemské stezky od Vyššího Brodu i od Frymburku. Místu se říkalo Tumberg, tedy strážní věž nebo strážní stanoviště. A existují domněnky, že vyšebrodská stezka byla využívána už v době Markomanů.

Jisté je, že zde Vítkovci na vrcholku s dalekým výhledem střežili strategické místo na cestě k nižnímu brodu – k Zátoni.

Místo zvané Tumberg je nedaleko Malšína dodnes. Jak kdysi vypadala strážní věž, je možné se jen dohadovat. Pravděpodobně jako strážní věže z okolí nebo věž v Tiché. Tedy čtyřhranná věž, která až do výšky domu neměla dveře a okna. Vchod do ní byl vysoko a nebylo možné se od něho dostat bez pomoci strážce.

Dnes na Tumbergu místo věže stojí na skalnatém ostrohu kaple. Je to poutní kaple Panny Marie Pomocné.

Malšínský kostel předal roku 1677 Ferdinand Buquoy do správy cisterciáckého kostela ve Vyšším Brodě. V současnosti nese jméno farní kostel Srdce Ježíšova.

V roce 1870 patřilo pod farnost Malšín 25 obcí a osad, v nichž v 296 domech bydlelo 2086 obyvatel římsko katolického vyznání. Po odsunu Němců v roce 1946 už nebyla většina obcí a osad nikdy dosídlena a zanikly. Teď má Malšín kolem 130 obyvatel.

Peněz moc není a tak jde zvelebování obce pomalu

Důležitou budovou Malšína je kromě kostela místní obecní úřad. V přízemí bývala hospoda, která už nefunguje. Jde o staré patrové stavení, na kterém obec udělala už kus práce, neboť starý dům trpěl a trpí mnohými neduhy.

„Dělali jsme v něm nové rozvody vody i sociály. Vylepšili jsme chodbu, zrekonstruovali tělocvičnu v přízemí,“ líčil na podzim bývalý starosta Jiří Gondek.

Budova totiž kdysi bývala školou, proto je vybavená nevelkou tělocvičnou, kterou místní využívají nejenom ke sportování – třeba na stolní tenis či cvičení žen, odehrály se v ní například nedávné volby.

„Hospoda je momentálně vystěhovaná, zatékalo tam, takže voda zničila podlahy. Až se nám ji podaří upravit, pronajmeme ji,“ říkal ještě před volbami Jiří Gondek.

Budova má nové izolace, nová plastová okna, došlo i na úpravy prostranství kolem ní. Ovšem budova ještě bezpodmíněčně potřebuje novou střechu.

Podařilo se přivést z hlavního řadu vodu pro obec, staré potrubí nahradilo nové z plastu, takže už voda neutíká z prasklin.

Nyní Malšín stojí před vytvořením nového územního plánu. Malšínští dobře vědí, že obec i osada Ostrov potřebují vybudovat čistírny odpadních vod. To ovšem nepůjde bez dotace, o niž bude obec usilovat. „Projekty už jsou připravené,“ dodal Jiří Gondek.

Rovněž nechybí bezdrátový rozhlas, nové veřejné osvětlení v Ostrově.

Malšín vlastní 405 hektarů lesa, v němž je houbařský ráj a plno borůvek i brusinek.