Ty totiž vyděsila zpráva pražské společnosti GET, ve které žádá Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území v katastru obce. Společnost by zde chtěla provádět geologický průzkum. Ten by měl zjistit množství grafitu v zemi. Obyvatelé s tím nesouhlasí, protože průzkum je podle nich pouze prvním krokem k budoucí těžbě. A tu nechce v okolí nikdo.

Starosta obce Chlumec Petr Bürger říká: „Nejzávažnější argument proti průzkumu je ten, že žijeme v krajině s řídkou infrastrukturou, velkými dojezdovými vzdálenostmi, 
v oblasti, kde nejsou vysoké platy. A to, co máme, je krásná krajina, o kterou bychom neradi přišli."

Za celkem zásadní pokládá starosta to, že firma nebyla 
v přípravné fázi ani schopná říct, zda by se v budoucnosti jednalo o těžbu povrchovou, či podpovrchovou. „Za podstatný argument proti pokládám 
i to, že v Českém Krumlově je grafitový důl, který je zavřen pro nízkou rentabilitu – i když 
v tom nejsem samozřejmě odborník. Nicméně se mi zdá nelogické otvírat ložisko jiné," popisuje dále starosta.

Strach místních je v dnešní době pochopitelný. „Chceme tomu zabránit," říká Petr Bürger. „Vnímáme to jako ohrožení naší krajiny a je to 
v podstatě jednomyslný názor. „První kolo proběhlo s tím, že byl návrh společnosti zamítnut. Teď běží druhé kolo, protože firma se odvolala a podala proti tomuto usnesení rozklad. Na to má samozřejmě právo. Nicméně jsme odhodlaní se bránit," uzavírá.

Na případné trase grafitové žíly se nachází mnoho obcí a vesnic. Přímo by zasáhla i Krnín, který spadá pod obec Chlumec. V Krníně se mimo jiné nachází usedlosti, z nichž vznik jedné se datuje až k roku 1600.
Impulz k podání žádosti o průzkumné území v katastru vychází podle společnosti GET z historických a dobových pramenů. Ty potvrzuje i Petr Bürger: „On tam ten grafit je. Začíná u Třebonína a táhne se přes Krnín, Opalovice až k Vltavě. V Třeboníně je 80 metrů dlouhá, zavalená štola. Pamětníci mi říkali, že v Čertyni byl za první republiky důl. To budou nejspíš ty historické prameny. Ale proč se o to začala najednou zajímat pražská firma, je mi záhadou," dodává.

Jednatel společnosti GET Tomáš Pechar k žádosti o udělení průzkumného území uvedl: „Je to iniciativa naší firmy. My máme oprávnění k činnosti hledání a průzkumu nerostů a měli jsme určitý – čistě náš – záměr. " Na otázku, jak reálná by byla následná těžba, Tomáš Pechar odpověděl: „To je daleká věc. My jsme měli naplánovaný průzkum a podle toho, jak by to dopadalo, bychom viděli dál."

Obyvatelé se v názoru na průzkum a na případnou budoucí těžbu shodují. Petr Neškodný, obyvatel Chlumce, říká: „Zásadní je, že v současné době jde o prosté přežití vesnic. Případná těžba se nezastaví jenom na volných plochách polí. Tam jsou ještě osady Opalice, Čertyně a je jich ještě podstatně víc. Nikdo to tu nechce. My se zde snažíme vytvořit prostředí pro mladé, aby odtud neodcházeli, a když tady bude hned vedle vsi díra do země, tak je tady rozhodně neudržíme," stěžuje si. „Navíc," pokračuje, „ty vesnice a vesničky nemají všechny centrální vodovod, takže pokud by se začalo těžit, přijdou o vodu. A to je jenom začátek. Když tedy pomineme základní fakt, že budeme ničit jihočeskou krajinu," dodává.

Ministerstvo životního prostředí žádost o stanovení průzkumného území zamítlo. Jedním z hlavních důvodů zamítnutí žádosti byl IV. tranzitní železniční koridor, který zasahuje východní část navrženého průzkumného území prakticky po celé jeho délce ze severu na jih. Z vyjádření ministerstva dále vyplývá, že veřejný zájem železničního koridoru převyšuje zájem na dalším průzkumu a následném využití ložiska. Avšak jak uvedl starosta Petr Bürger, společnost vznesla proti usnesení ministerstva rozklad a věc bude pokračovat.