Navzdory tomu, že byla sobota, bylo na zahradě školky pořádně živo. Hemžilo se to tam dětmi a jejich rodiči a nikdo nezahálel.
Školka pořádala Podzimní slavnosti s pečením v nové peci. Na kamenném tarasu nízká stříška zakrývala půvabnou hliněnou pícku ve tvaru eskymáckého iglú, kolem níž se točila hlavní činnost. Pícka totiž měla svou premiéru, konalo se v ní první pečení.

„Snažíme se tady vybudovat přírodní zahradu, na níž by děti mohly rozvíjet všechny svoje smysly. Proto jsme se pustili i do stavění pece," líčila vedoucí učitelka chvalšinské školky Magdalena Dušáková. „A to díky společnosti Impakt Dub Prachatice, která v rámci projektu rozvíjení polytechnických dovedností pořádá semináře různých rukodělných činností a naučila nás tu pec stavět. Naší jedinou obětí bylo věnovat na to svůj víkendový čas."

Magdalenu Dušákovou nové poznatky tak nadchly, že se na konci školního roku do stavby nové pece pustila. Hliněná pec musela dva měsíce vysychat a tak v ní došlo na pečení až teprve teď.

S budováním přírodní zahrady i nové pece pomáhali rodiče dětí. Bez nich by to nešlo. Vše se buduje z toho, co kde učitelky seženou, co kdo daruje nebo sponzorsky podpoří. Rodiče pomáhají s prací, kterou učitelky nezvládnou.

I během pečení rodiče a děti na zahradě nezaháleli. Jedna parta tatínků vyráběla ze starého nový nábytek do venkovní třídy pod přístřeškem, který veselými pestrými barvami vymalovávali další tatínkové, zatímco jiní pracovali se dřevem a vytvářeli kůly pro nový plot. Maminky natíraly barvami dětské atrakce jako jsou houpačky, pekly v peci nebo upravovaly podlahy v přírodních týpý vytvořených z vrbových prutů.

„Dnes po práci bude odměna z pece. Pečeme v ní jak jablíčka, tak brambory, chlebové placky – podtrnčené podplameníky," říkala Magdalena Dušáková. „Dočetla jsem se totiž, že to je staročeské jídlo, které dělaly babičky dětem, než se dočkaly hladové upečení chleba. Ženy udělaly z chlebového těsta placky, které potřely povidly. Takže jsem dělala ještě domácí povidla," říkala Magdalena Dušáková se smíchem.

Pícku bude možné také využít na vypalování keramiky. „Ale ne glazované. Jenom na první přežah, aby se keramika nerozpadla a pak už si ji třeba temperami nabarvíme. Což nám stačí."

Na zahradě školky stojí hmyzí hotel, kopec s klouzačkou, na němž, když je sníh, mohou děti bobovat. Je tam záhonek s bylinkami a kůlový plot kolem něho zdobí zavěšené hrníčky. Také ohniště, smyslový chodníček či balanční lávka.

„Támhle pod střechou bychom chtěly vytvořit venkovní dílničky pro děti," ukazovala Magdalena Dušáková. „Pro holčičky kuchyňku, pro kluky dílnu, ale měla by tam být i venkovní třída s lavicemi a tabulovou barvou. Když to počasí dovolí, vzdělávali bychom se na zahradě. Toto vše však chce k sobě parťáky. Jedna učitelka je hodně nasměrovaná na enviromentální výchovu. Dala jsem jí volnou ruku, má skvělé nápady, které spolu konzultujeme. A mě to chytlo také," dodala s úsměvem.