Kaplice, Soběnov, Benešov nad Černou, Chlumec, Hořice na Šumavě, Horní Planá, Zlatá Koruna a Chlum. To jsou místa, která v sobotu ovládlo masopustní veselí a koledy.

Masopust tak v průřezu regionem předvedl mnoho podob. Například pouze Benešov nad Černou a Hořice na Šumavě se mohou pyšnit tím, že obcí obcházejí nejenom koleda mužská, ale také ženská.

V Hořicích se konečné klání mezi mužskou a ženskou koledou odehrálo po dvouleté pauze. Loni Hořičtí o koledu přišli. „Loni nám vypadli chlapi, nějak se nesešli a navíc byl i problém sehnat muziku. Jenom ženy byly připravené. Na ty je spoleh vždycky,“ smála se Růžena Blažencová, hejtmanka slaměné koledy, v teple hospody, kde ženy čekaly, až mužská koleda dokončí obchůzku Hořic. Zatímco mužští příslušníci růžičkové koledy tančí a zpívají obyvatelům Hořic, ženy ve svých kloboucích bez růžiček objíždějí v hasičském autě zase osady Mýto, Šebanov a Skláře.

Letos se Hořičtí na koledu pořádně připravili. Zbrusu nové neměli jenom všechny růžičkové klobouky, ale také hejtmana koledníků a ještě další tři členy. Masopust v obci Hořičtí obnovili v roce 1993, ve stejné době jako Pašije. „Jeli jsme se tehdy podívat do Doudleb, Nových Hradů a Benešova nad Černou. O obnovu se zasloužil Karel Krčál, který při pohřbívání masopustu dělá faráře,“ řekla Růžena Blažencová.

„Já to sice rozjel, ale nápad to byl jiných. Celé to vzniklo v hospodě. Nevěděli jsme, do čeho lezem, ale od té doby to držíme,“ říkal Karel Krčál. „A lidi to berou, už si na masopust zvykli. Jsme rádi, že se ta tradice obnovila. A ti, co ho dělají, jsou dobrá parta,“ ocenil.