Dům, který voní pohádkou a chlebem

Nárožní dům na adrese Dlouhá, číslo popisné 100, musí na cestě historickým centrem Českého Krumlova minout snad každý.

Tento členitý dům opravdu vypadá jako z pohádky, nehledě na to, že v posledních letech před ním stává figurína čerta a v interiéru domu najde návštěvník obchod a penzion Čert a Káča. Mimochodem, čert, jenž střeží vchod, se jmenuje Lucius.

Dům tak trochu klame tělem, protože z každé strany vypadá jinak. Honosnější tvář ukazuje směrem k Radniční ulici. Kromě krásně provedené sgrafitové fasády je tu část domu vysunuta nad ulici na takzvaných krakorcích.

Zalomené nároží do Radniční také vyplňuje vchod do obchodu a hned vedle se domu dotýká dochovaná západní stěna bývalé městské brány vnitřní části Krumlova.

Pokud byste nevěděli, kde to asi tak bylo, stačí si prohlédnout fasádu. Tam, kde končí psaníčková sgrafita a začíná starorůžový hladký povrch, tam stávala brána.

„Dům je velice členitý, když jsme se sem nastěhovali, objevili jsme několik schodišť, které nikam nevedly,“ okomentovala Dagmar Růžičková, která tady se svojí kamarádkou Ivonou Skleničkovou provozuje penzion i obchod.

Obě se shodují, že stavba působí na návštěvníky velmi pozitivně. Dokonce i ti, kteří jindy trpí nespavostí, se tady během dovolené prospí přímo pohádkově.

Ke konci 16. století tady podle archivních záznamů žil jakýsi tkadlec jménem Petr. Ale jiné prameny uvádějí, že ještě před ním vlastnil dům zámečník Bárta, a to na přelomu 15. a 16. století. Těsně po tkadleci Petrovi patřil dům Regině Wirtenbergerové.

Pak přešel objekt do majetku města a roku 1614 se do něj nastěhoval městský písař Adam Kryštof Klášterský, po něm tu žil malíř Jiří Sporeigl nebo kostelník Jakub Koudel.

Pak následovaly dvě generace pekařů. Prvním byl Václav Mayer, po něm přišel Václav Leitner.

Dnes patří dům českokrumlovskému odboru Klubu českých turistů Start, který vznikl před více než třiceti lety.

Při úpravách tady také objevili jednu zvláštnost. Zazděnou místnost, kterou evidentně dlouhá léta nikdo neobýval ani jinak nevyužíval. „Byla celá černá, jestli od sazí nebo od špíny, to netuším,“ zavzpomínala Libuše Kuchtová, předsedkyně klubu.

Dodnes visí v oné místnosti do stropu ukotvený železný kruh. K čemu se kdysi využíval, nikdo neví. Do místnosti se kdysi chodívalo verandou ze severní části. Dveře jsou ale zazděné a namísto nich tu zůstalo jen okno.

Zdali tu opravdu při svých toulkách světem a Krumlovem přebýval nějaký čert, to se asi nikdy nikdo nedozví. Ale apartmá by v tom případě k dispozici měl. A efektní.