Koňáci připomněli, k čemu byli tažní koně

Mohutné řehtání se v sobotu ozývalo z louky u vesničky Malče nedaleko Besednice. Mohutné nebylo jenom řehtání, ale také koně, kterým silný hlas patřil. V Malči se totiž se svými koňmi utkali jihočeští chovatelé v 5. ročníku soutěže O Smrhovskou brázdu.

Jejich koně nebyli žádná párátka. Šlo o tažná zvířata s mohutnými svaly, takže ve srovnání s koni jezdeckými tak trochu obři. V disciplínách soutěž v orbě, soutěž v tahu, vozatajský parkur pro jednospřeží a dvojspřeží spolu v pohodovém duchu soupeřili především chovatelé z Krumlovska a Budějovicka.

Soutěž právě se svým párem koní zapřažených do vozíku dokončil Karel Školka z Plané u Třeboně. Jím vedené koně jeli jistě a svižně, radost pohledět.

„Soutěžíme už nějaký ten rok. Naším tréninkem je práce v lese. Pracujeme sice i s traktory a pilami, ale s koni chodím do lesa minimálně dvakrát týdně,“ říkal. „To my takhle svižně jezdíme. My jezdíme vždycky vyhrát,“ smál se.

A měl pravdu. Jak se za chvíli ukázalo, ve vozatajském parkuru dvojspřeží si se svými chladnokrevnými Noriky, třináctiletým valachem a sedmiletou klisnou, vydobyl další vítězství.

„Soutěží se snažíme lidem přiblížit práci zemědělců, jak byla v minulosti těžká a náročná,“ řekl jeden z party nadšených organizátorů Pavel Talíř. „Snažíme se trochu přiblížit historii, hlavní úlohu zemědělců, která spočívala v zajištění výživy pro obyvatelstvo – dnes už je to spíš o dotacích a údržbě krajiny, což si myslím, není dobře. Chceme ukázat tu krásu, pohodu venkova a přiblížit i toho živého tvora.“

Hlavním iniciátorem prvního ročníku byl Jan Šedivý z blízkého Smrhova. Pak se k němu přidali další lidé z Malče včetně Františka Farka z Todně, kteří se často scházejí při různých akcích v místní hasičárně.

„Samozřejmě se soutěž neobejde bez cen a pohárů. Snažíme se, aby se tak chovatelům dostalo alespoň nějakého zadostiučinění, protože kůň je veliký koníček. Je to 95 procent práce a pět procent zábavy. Čili je zásadní, že to lidé musí dělat z lásky, bez ní by to nešlo,“ dodal Pavel Talíř.

Po soutěžích žádný relax, začne práce v lese

Jeden z vítězů Karel Školka z Třeboňska nevlastní pouze závodící pár chladnokrevníků plemene Norik. Chová ještě pět teplokrevníků a hříbě. A také dobytek.

Vaši chladnokrevníci mají za sebou zřejmě nejeden úspěch?

„Valach se loni na mistrovství republiky umístil v kládě na 3. místě, klisna se letos kvalifikovala jak do těžkého tahu, tak do klády na mistrovství republiky v Pardubicích, kam jedeme příští týden.

Tady v Malči se hodláte zúčastnit všech disciplín?

Nešel jsem orbu, protože jsem k sobě neměl žádného oráče. Soutěžil jsem tedy ve vozatajském parkuru a ještě půjdu s oběma koňmi těžký tah. To se za koně zapřáhnou takové jako sáně a na ně nastupují lidi. Vždy se zkusí, zda dané množství kůň utáhne a postupně přistupují další a další lidi.

A minule, já byl už s koněm jako poslední ve finále, nastavil jsem plný saně lidí – bylo jich tam snad patnáct dvacet. Kobyla se postavila, jednou si to pocukla, a pak za to vzala – a všichni ty lidi z těch saní vylítli na jednu velkou hromadu. To by bylo do Neváhej a toč.

Na vaši rychlou formanskou jízdu byl dnes pěkný pohled...

Koně při ní musí projet různé branky a nesmí přitom spadnout piloty nad nimi, za to jsou trestné body. Koně musí projet také účko (trasa zatočená ostře do U), je tam i couvání – koně s vozem zajedou do jakoby slepé brány, odkud musejí i s vozem vycouvat. A další různé překážky.

Ale občas se nám to nepovede, protože to spletu. Asi před 14 dny jsem byl ve Vescích u Soběslavi a s klisnou jsme jednu překážku minuli. Já už to viděl jasný a chvátal dopředu. A tak zatímco s valachem jsem tu jízdu vyhrál, klisna měla smůlu.

Čili závodíte často.

Letos jsem na asi 4. závodech. Za týden jedeme na mistrovství republiky, pak na podzim nějaké hubertské a tím skončíme. Ale koně budou i v zimě pracovat v lese. Čeká nás spousta probírek.