Kříž ve Vyšším Brodě skrývá vzácnou relikvii
Vyšší Brod - Vláda projednávala návrh prohlášení některých pamětihodností za Národní kulturní památky.
Zdeněk Zajíček
Diskutovat (0) 7.2.2010 22:02 aktualizováno 8.2.2010 15:39
Na seznamu několika desítek objektů z celé republiky je také Závišův kříž. Památka patřící vyšebrodskému klášteru. Pojem, který zná mnoho lidí, ale jen málokomu se podařilo spatřit tento artefakt na vlastní oči.
„Pro nás je Závišův kříž velice důležitou věcí, pokud to vůbec věcí můžu nazvat,“ řekl vyšebrodský převor Jan Justin Berka. Kříž je vzácným bohoslužebným předmětem i bez prohlášení národní kulturní památkou, poté vzroste jeho význam ještě více.
Už nyní je Vatikánem uznávaný jako jeden z deseti artefaktů na světě, které podle církve obsahují pozůstatky kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus.
Vědci stáří potvrdili
Vědecké výzkumy v sedmdesátých letech podle převora Justina potvrdily, že kousek dřeva uprostřed korpusu je z cedru, je doopravdy nasáklý krví a měl by být zhruba dva tisíce let starý.
Samotný kříž měl Záviš získat z bývalého pokladu uherských králů při své svatbě se sestrou Ladislava Uherského. Podle údajů z Kroniky rožmberské Jakuba Novohradského a Mikovce prý kříž věnoval vyšebrodskému klášteru právě on.
Existuje ovšem i jiná verze, která uvádí, že kříž získal klášter roku 1412 od Jindřicha III. z Rožmberka. Artefakt je dvouramenný kříž, 70 centimetrů vysoký a 28 centimetrů široký. Na jeho původní verzi bylo 44 drahokamů a 166 perel. Základní korpus je ze stříbra pozlaceného lístky arabského zlata.
Roku 1810 byla z kříže kvůli národohospodářské finanční tísni odmontována zlatá Kristova soška a převezena do mincovny a roztavena na zlaté mince. Podobně skončil i původní podstavec. Namísto něj stojí dnes památka na nerokokové noze o průměru 28 centimetrů, zdobené 39 drahokamy a 31 vltavskými perlami.
Z Vyššího Brodu se památka dostala pryč až po komunistickém převratu v polovině minulého století. Za komunistického režimu byl uložen společně s korunovačními klenoty ve Svatovítské katedrále.
Na vlastní oči jej lidé mohli veřejně vidět vystavený pouze jednou a to v roce 1978. Kříž pak přivezla zpět do Vyššího Brodu z Pražského hradu až na počátku devadesátých let hradní stráž.
„Naším cílem je také kříž vystavit k úctě věřícím, ale finanční nároky na bezpečnostní schránu jsou velice vysoké,“ dodal převor. Vyšebrodští cisterciáci mají dokonce zpracovaný i projekt, ale peníze se jim zatím sehnat nepodařilo.
„Záviš byl výraznou kontroverzní a charismatickou osobností a takoví lidé vždycky přitahovali pozornost,“ připomněl dárce kříže Petr Pavelec, ředitel jihočeského Národního památkového ústavu. Kříž samotný má podle Pavelce zcela zásadní historickou hodnotu.
Záviš z Falkenštejna se oženil s vdovou po králi Přemyslu Otakaru II., Kunhutou. Po neúspěšné vzpouře proti Václavu II. byl popraven a jeho tělo je pohřbeno v kapitulní síni vyšebrodského kláštera.
-4°C
-2°C
