Kliknutím zvětšíte
Jihočeské pohraničí bylo svědkem Masarykovy přítomnosti opět v létě roku 1921. 11. srpna se prezident vracel zvláštním vlakem domů po léčebném pobytu na italském ostrově Capri. Tam pobýval se svým osobním lékařem prakticky od června, kdy lékařské konzilium vyslovilo vážné obavy o jeho zdraví a doporučilo lázeňskou léčbu. Připomeňme si, že na Capri žil Masaryk ve vile, která předtím patřila ruskému spisovateli Maximu Gorkému a v níž se, ještě před válkou, se slavným spisovatelem setkal.
Zastávku na dlouhé cestě učinil prezident na kaplickém nádraží, kde jej očekávali členové vlády, předseda poslanecké sněmovny a lidé z prezidentské kanceláře. Šestihodinovou přestávku využil Masaryk nejen k jednáním a občerstvení, ale prohlédl si rovněž Rolnické obilní skladiště a moderní obilní mlýn. Ten byl, shodou okolností, právě uváděn do provozu.
Odchod osmasedmdesátiletého Masaryka, budovatele demokratické republiky, zasáhl bezesporu celou československou veřejnost. Smutek a žal nám připomíná i záznam v kronice měšťanské školy v Horním Dvořišti, která od r. 1923 nesla Masarykovo jméno. Ve dnech státního smutku se nevyučovalo, na škole i železniční stanici vlály černé prapory. Deska na nádraží, připomínající Masarykův příjezd do vlasti, byla smutečně upravena. 18. září bylo uspořádáno smuteční shromáždění. Vedle železničních a celních zaměstnanců se ho zúčastnili sokolové, činovníci odboru Národní jednoty pošumavské, školní mládež a také němečtí obyvatelé H. Dvořiště, v čele se starostou. Kondolenci přijatou přítomnými odvezla na okresní úřad do Kaplice delegace vedená ředitelem školy F. Kořenským.
Mnozí již tenkrát tušili, že rok následující po Masarykově smrti bude pohraničí vystaveno těžké zkoušce. Tou se stala zrádná Mnichovská dohoda – nejsmutnější událost za celých 20 let existence Masarykem vybudovaného státu.
PAVEL MÖRTL
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
