Na odporně hořkého hřiba kříště bacha, je podobný koloději

Setkání „po sousedsku" netradičně pojali všichni, kdo se v sobotu sjeli na statek k Frajům do Svatonino Lhoty u Frymburka. Setkání to nebylo první, ale poprvé neslo název Houbobraní. To znamenalo, že všichni, kdo měli ruce a nohy, se nejprve vydali do lesa na houby.

Luboš Krejza z Frymburka vysvětloval: „Nějaká kvanta hub nemáme. To nebyl účel. Jde o to, že ač jsme Šumaváci, nesbíráme v lesích řadu hub, mnohdy jedlých, protože je neznáme. A tak si tu dnes rozšiřujeme obzory."Při setkání nad nasbíranými houbami totiž nechyběl ani frymburský mykolog amatér Petr Balda, který určoval nashromážděné druhy hub. „Proto jsme dnes v lese záměrně nesbírali běžně známé houby, ale právě naopak," dodal Luboš Krejza.

Stůl před statkem se tak stal galerií hub, které rostou v okolí. Zvláštní skupinu tvořily houby nejedlé a jedovaté. Mezi nimi kromě muchomůrek a pavučinců například upoutal hřib se světlou hlavou a barevnou nohou, který připomínal hřiba satana.

„To je nejedlý hřib kříšť," řekl Petr Balda. „Ten je tady v okolí zcela běžná houba." Tak na toho bacha, hřib kříšť je hořký a je trošku podobný hřibu koloději. „Zatím nejjedovatější houbou je tady muchomůrka jízlivá," podotkl Petr Balda.

Zajímavých druhů hub na stole ležela řada, ale na houbobraní se houby také jedly. Hostitelé Marcela a Richard Frajovi spolu s Petrem Baldou a jeho paní připravili houbařské speciality. Houbovou polévku, houbový guláš a navrch lahůdky jako houbovou tlačenku a holubinkové škvarky. Houbové hody se protáhly až do večera, kdy přibyla i muzika.