Neplatné výpovědi udělené zaměstnancům, prohrané soudy a takřka milion korun, o který bude už tak napjatý rozpočet Českého Krumlova chudší. To je další připomenutí opravy Lazebnického mostu.

Ve středu budou českokrumlovští zastupitelé hlasovat mimo jiné i o rozpočtovém opatření číslo 127. To by mělo najít v rozpočtu částku přesahující osm set tisíc korun, kterou musí rozhodnutím soudu uhradit město dvěma úředníkům jako náhrady ušlého platu včetně odvodů, úroků z prodlení a dalších položek.

Jak k tomu došlo? Úředníci měli během výběrového řízení na dodavatele oprav Lazebnického mostu pochybit a tak byli někteří potrestáni oficiálními výtkami, odvoláním z postu vedoucího a někteří i výpověďmi. Dva z potrestaných ale předali věc právníkům a došlo na soudy. A ty město prohrálo.

V odůvodnění těchto plateb, které dostali zastupitelé před projednáváním, a které zpracoval tajemník Jindřich Fadrhonc, se uvádí, že například v případě výpovědi Petra Zaumüllera určil okresní a posléze i krajský soud výpověď jako neplatnou, protože: „…výpověď byla po formální stránce dána správně.

Důvodem neplatnosti bylo, že byla porušena dvouměsíční lhůta k podání výpovědi ode dne, kdy se zaměstnavatel dozvěděl o porušení povinností zaměstnance.“ Jinak řečeno, městský úřad zareagoval pozdě.

„Ve zprávě pro zastupitele se uvádí pouze část pravdy,“ řekl v úterý Deníku propuštěný Petr Zaumüller. „Soudy totiž také potvrdily, že má žaloba vůči městu byla důvodná, že jsem při vypisování výběrových řízení postupoval v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a že na mé straně nebylo shledáno žádné pochybení,“ dodal Petr Zaumüller.

Výběrové řízení na opravu Lazebnického mostu se totiž vypisovalo podle zákona jako zakázka malého rozsahu, kde je limit na maximální výši předpokládané hodnoty zakázky do šesti milionů korun bez DPH. Vítězná firma ale nabídla více, což bylo podle městského úřadu porušením zákona a důvodem k potrestání úředníků sedících ve výběrové komisi. Ti měli prý upozornit město, že se tak stalo a neučinili tak.

Zajímavé je, že v téže komisi byli přítomni i tajemník a tehdejší starosta Luboš Jedlička. Ani oni nikoho neupozornili na tento možný problém a nikdo je také nepotrestal žádnou důtkou ani jiným způsobem. Soud dospěl k jinému názoru než městský úřad, zákon porušen nebyl a s tímto se ztotožňuje i závěr kontrolního výboru českokrumlovského zastupitelstva, který už Deník zveřejnil (Čk Deník 6. listopadu 2010).

Stejně tak soud a posléze i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potvrdily, že pro stanovení limitu veřejné zakázky jsou podstatné podmínky v době jejího podávání a nikoliv výsledný výběr a že komise pro výběr nabídek je ustanovena z odborníků, kterým je rozdíl mezi jednotlivými nabídkami a postup při výběrovém řízení znám, a že k porušení zákona nedošlo.

Tolik jazyk úřednický. Co na to zastupitelé a vedení města? Tajemník Jindřich Fadrhonc se před jednáním zastupitelstva nechtěl podle svých slov k věci příliš vyjadřovat. Ale podle všeho žádné pochybení úřadu nepřipouští.

Předseda kontrolního výboru minulého i současného zastupitelstva Stanislav Trnka na otázku, zdali se výbor bude kauzou opět zabývat, reagoval: „Ano, bude. Už dva členové se mne ptali, kdy budeme mít na toto téma schůzku.“

Kontrolnímu výboru sice podle něj nepřísluší hodnotit pracovně právní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, tedy městským úřadem a úředníky, ale toto téma se podle Trnky na jednací stůl určitě v dohledné době vrátí.

Bez zajímavosti není ani to, že už v lednu roku 2010 potvrdila právnička kontrolního výboru ve zprávě z šetření této věci, že výběrové řízení na dodavatele Lazebnického mostu bylo a je v pořádku. Dodnes ale není dohledatelné, zdali byl tento materiál zastupitelům někdy předán nebo přečten.

A co na věc noví radní a zastupitelé? „Rozpočtové opatření jsme dostali na stůl v době, kdy už byly soudy ukončeny a dohromady i s platbou advokátům přesahuje osm set tisíc korun,“ potvrdil radní Tomáš Zunt.

„To, že je tato částka už zahrnuta do rozpočtového opatření, a předpokládáme, že bude schválena, to je jedna věc. Město musí zaplatit své závazky, které má po prohraném soudu. Nicméně tímto krokem celá kauza nekončí. Pravděpodobně na straně úřadu došlo k pochybení, protože soud jednoznačně určil, že výpovědi byly dány neoprávněně.

Co já mohu říci za sebe? Budu chtít, aby se tyto věci naprosto jasně zanalyzovaly a určilo se, kdo je za to zodpovědný. A aby se z toho vyvodily patřičné důsledky. Tohle se nemůže nechat být už proto, jak je rozpočet našponovaný. Nemůžeme jen tak vyhodit milion korun.“

Ačkoliv byl dosud citovaný pouze jeden úředník, soudy vyhráli úředníci dva. Těm je tedy přiznáno odškodné. Věc se ale týká i jiných úředníků, kteří byli potrestáni, dalo by se říci, kárně či disciplinárně, ale i přesto, že uvedené instituce potvrdily de facto i jejich nevinu, dosud jim nikdo z městského úřadu ani případné oficiální výtky neodebral, ale ani se jim neomluvil.