„Bojím se o něj, jako každý rodič o své dítě," připustil Jindřich Florián, „předtím žil asi osm let v Paříži a tam už také leccos zažil. Nicméně bát se můžete, ale vůbec nic s tím neuděláte."

Pravidelně si píší SMS a každý den si telefonují. „Pracuje v Evropské komisi, ale teď jim řekli, ať do práce nechodí ," popsal Jindřich Florián. „Hrozba prý není zaměřená na instituce Evropské unie, nýbrž na místa, kde je velká koncentrace lidí, jako jsou trhy, náměstí, koncerty a podobně." Miroslav je jinak v Bruselu velmi spokojený, má dobrou práci. „Na starosti má Litvu a dělá pro ně různé analýzy," přiblížil hrdý otec.

Se synem se Jindřich Florián pravidelně vídá i osobně. „Jezdíme tam za ním každý měsíc a s přistěhovalci tam, pokud vím, nikdy žádné potíže nebyly. Běžně jsme chodili v noci venku. Brusel na mě dělal a stále dělá dojem bezpečného města." Sami Bruselané snad ani na něco takového nejsou zvyklí, žádné napadání či nenávist proti přistěhovalcům tam nezažil. „Proti Paříži to tam je mnohem víc v klidu."

Miroslav vystudoval ekonomii na pařížské Sorbonně – na tu dělal přijímací zkoušky v Česku po maturitě. „Pak se sebral a odjel, téměř neznaje francouzsky. Chodil tehdy s jednou Pařížankou. My mu nebránili." Při studiu pracoval v Českém centru. „A při škole jezdil také jako řidič s Tour de France a vozil ředitele Škodovky," přidal Jindřich Florián perličku na závěr.