Podzemní výbuchy pod Krumlovskem? Nemožné!

Tentokrát Deník oslovil Správu úložišť radioaktivního odpadu, tedy takzvané SÚRAO. To už několik let monitoruje geologické analýzy vojenských újezdů a jedním z teoreticky možných kandidátů na budoucí úložiště jaderného odpadu by mohla být právě některá z lokalit vojenského újezdu v Boleticích na Českokrumlovsku.

Jiří Slovák zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivního odpadu včera pro Deník uvedl: „V případě Boletic jsme už informovali o tom, že máme zájem o severní část vojenského újezdu, ale v současné době je to jen o výzkumu. Ten bychom rádi dovedli do finále, které by řeklo: Ano, severní část boletického vojenského újezdu je reálně možná jako potenciálně další lokalita pro hlubinné úložiště. Tuto myšlenku nezastíráme,“ řekl Jiří Slovák s tím, že současný průzkum je ryze teoretický. „Žádné technické práce neprovádíme,“ dodal.
Jiří Slovák spíše odkazuje kombinaci tektonického zemětřesení s dnes už nefunkčními doly v regionu: „Pravděpodobné je, že při nějakém tektonickém otřesu země, došlo ke zřícení některé z vytěžených prázdných komor.“

Faktem je, že doposud jsou předběžně odhadnuta tři možná místa epicentra. Jeden z předpokládaných bodů leží zhruba kilometr severně nad grafitovým dolem v Českém Krumlově, podle dalších výpočtů by mohlo epicentrum ležet někde poblíž Ptačího hrádku či zámecké zahrady. Třetí výpočet předpokládá prostor Plešivce.

Podle Viktora Weise s českokrumlovských grafitových dolů by všechny tyto lokality mohly skutečně odpovídat dolům. Pod severní částí leží lazecký důl. V prostoru pod zámeckou zahradou směrem k městu vedou až pod Vltavu štoly bývalého dolu Arnošt. Na Plešivci, konkrétně v Krásném údolí býval důle Terezie. „Žádný z těchto dolů ale nebyl nikterak hluboký, maximálně několik desítek metrů. Pokud by se v dolech někde něco zřítilo, nedovedu si představit, že by to vyvolalo tak silné otřesy, jaké byly,“ dodal Viktor Weis. Nějaké větší sesuvy nebo zřícení v důlních dílech jsou podle něj tedy víceméně vyloučeny, nebo už by byly vidět na povrchu země, kde se projevují jako větší či menší prohlubenina.

Nezbývá tedy, než čekat na další, doupřesňující výpočty, které mají v tuto chvíli na starosti pracovníci Ústavu struktury a mechaniky hornin.