Bývalá Porákova vila v Loučovicích, která kdysi byla nepřehlédnutelnou dominantou obce a centrem společenského dění, utrpěla před několika dny další šrám. Druhého března odpoledne uvnitř vypukl požár, který změnil bývalý sál obložený dřevem v černou zuhelnatělou sluj. Škodu, jakou oheň napáchal, odhadli hasiči předběžně na 100 000 korun. Příčina požáru se šetří, ale co bude s kdysi honosným sídlem, kterému někteří říkají zámeček, dál?

Pamatuje zábavy

Dominantou Loučovic, obklopenou okrasným parkem, je i nadále, ale dominantou smutnou, opuštěnou a především chátrající. „Dům je opuštěný,“ potvrzuje starosta Loučovic Pavel Sládek. „Pamatuji, jak jsme tam chodívali na zábavy. Bylo to nádherné obydlí, uvnitř s dřevěným obložením. Bohužel, i když se o něho jeden člověk stará a snaží se zajistit, aby se dovnitř nikdo nedostal, nedaří se mu to. Výrostci či různí vagabundi si nějakou tu skulinu vždycky najdou,“ povzdychl si.

Vilu v Loučovicích si dal v roce 1921 postavit Eugen Porák, viceprezident akciové společnosti Továrna na lepenku Vltavský mlýn. Podnik založil v roce 1884 českoněmecký podnikatel Arnošt Porák, Eugenův otec. Projekt vily vytvořil pražský německý architekt Karl Járay, který se inspiroval panskými barokními sídly, letohrádky, jako je například středočeský zámek Veltrusy. Takový ráz má i uspořádání Porákovy vily. Vstupuje se do ní rozlehlou halou v hlavním pavilonu. Z ní se vcházelo do společenských prostor v pravém a levém křídle. V pravém křídle se nacházely knihovna, herna, hudební kabinet a dámský budoár, zatímco v levém křídle se hosté občerstvovali ve velké a malé jídelně, které sousedily s kuchyní, spíží a dalšími obslužnými místnostmi. V patře v těchto křídlech se nacházely další jídelna, salony, hostinské pokoje či dětské pokoje a ložnice.

Eugen Porák ve vile bydlel do roku 1945, ale poté musel jako ostatní Němci opustit republiku. Pak vilu využívaly loučovické papírny jako ubytovnu a hotel. Po revoluci v roce 1989 přešla vila do soukromého vlastnictví a výsledkem je, že je dnes prázdná a postupně chátrá. Vila tak doplácí na majetko právní spory současných majitelů.

„Jaký to býval nádherný objekt, dokládají historické fotky,“ říká Pavel Sládek. „Býval tam menší a velký sál, kde se pořádaly různé akce – taneční zábavy, oslavy MDŽ a podobně. Vily je škoda, ale není obce, takže s ní nic neuděláme. Po požáru je zakouřená, dřevěné obložení a podlahy jsou zničené. Do spodních místností při hašení ohně zateklo. Střechu z hliníku se kdysi pokoušeli ukrást zloději.“

Kdo ve vile zavinil požár, vyšetřovatelé zjišťují. Mezi lidmi se proslýchá, že chvíli před požárem odtud viděli utíkat tři kluky.