S kácením jako by se při jaru roztrhl pytel. A s protesty občanů proti tomu jakbysmet. Po negativních reakcích některých obyvatel českokrumlovského sídliště Plešivec na odstranění několika zdejších stromů a po velkých protestech proti kácení v centru Českého Krumlova v rámci protipovodňových opatření, přišel na řadu českokrumlovský vrch Dubík.

Na Dubíku se těžilo

„Byli jsme upozorněni jedním z občanů, že v lese probíhá těžba, která silně narušuje lesní půdu a životní prostředí,“ konstatoval včera Václav Vozábal, inspektor České inspekce životního prostředí. Inspekce situaci prověřila a připravuje do těchto míst i výjezd. Les na Dubíku spravuje českokrumlovská městská dceřiná společnost Lesy města Český Krumlov.

„Nejsme žádní vandalové,“ hájil se včera ředitel firmy Bedřich Navrátil. Na Dubíku firma těžila, ovšem podle Navrátila se jednalo o mýtní a předmýtní těžbu: „Ta byla prováděna takzvanou harwestorovou technikou dle stanoveného lesního hospodářského plánu,“ přiblížil Navrátil s tím, že technika je jednoznačně šetrnější k prostředí, protože těžební prostředky se pohybují na velkých a širokých kolech, která nehutní půdu tolik, jako klasické traktory a dřevo není vlečeno po zemi a tím nevznikají erozní rýhy.

„Samozřejmě, že i tato technika zanechává po sobě stopy a pokud je vlhko a mokro, jsou ty stopy znatelnější. Ideálnější by byl asi vrtulník, ale na ten nemáme dostatek finančních prostředků,“ dodává Navrátil s tím, že po každé těžbě, která zanechá na prostředí nevratné stopy, provádí firma potěžební úpravy, kterými případné poškození ihned napravuje.

„Nakonec bude následovat oprava odvozní cesty. To však opravdu, až bude dřevní hmota odvezena, abychom co nejvíce znepříjemnili život některým spoluobčanům, kteří si ještě neuvědomili, že všechno není všech a často si takovouto dřevní hmotu přivlastňují,“ posteskl si ředitel Navrátil.

Kromě klasického lesního hospodaření je důvodem současných prací na Dubíku i fakt, že se tu připravuje obnova dětského sportovního areálu. Projekt si vzaly za svůj právě Lesy města a v současné době na něj hledají i grantové peníze z fondů Evropské unie. Pravděpodobnost, že finance získají, je poměrně slušná, navíc se jedná o nezanedbatelný půl milion korun.