Je to právě devět let od ničivých povodní roku 2002. Koryto Vltavy v historickém centru Českého Krumlova se od té doby změnilo k nepoznání. Bagry snížily jeho dno o více než metr, podstatná část nábřeží je vydlážděna, a to i přes protesty některých obyvatel. Přicházejí logické otázky: Co kdyby znovu přišla velká voda? Mají tato protipovodňová opatření v tuto chvíli nějaký efekt?

„Určitě efekt mají, i když ne takový, na jaký jsou opatření projektována,“ sdělil včera Martin Poláček z Povodí Vltavy a dodal: „Je potřeba si uvědomit, že město Český Krumlov si objednalo kompletní řešení ochrany proti takzvané stoleté vodě. Tato ochrana má pět etap, z nichž jsou hotovy zatím dvě.“

Těmito etapami byly právě prohrábky dna a úprava koryta řeky. V současné době se chystá spuštění prací na třetí etapě, což by měla být velká rekonstrukce jezu u Plášťového mostu. Aby všechna opatření město ochránila, musí být ještě připraveny k instalaci mobilní protipovodňové stěny podél toku a zpětné klapky do výpustí kanalizace. Tyto poslední etapy už má ale na starosti samo město Český Krumlov.

„Dokud se nezrealizují i ty dvě poslední etapy, tak není Český Krumlov ochráněn před stoletou vodou,“ shrnul Martin Poláček. Mobilní hrazení by se mělo použít v Rybářské ulici nebo na Fortně a mělo by být schopné zachytit povodňovou vlnu zhruba do jednoho až 1,5 metru.

Vyjednat bylo zatím nutné především souhlas vlastníků některých pozemků pro instalaci patek potřebných k ukotvení mobilních stěn. Už v únoru letošního roku (Deník, 10. února 2011) radnice přiznala, že město je v tomto ohledu ve skluzu. „Přiznám se, že jsme asi trochu zaspali. Máme vytipované pozemky, požadavek je, aby byly s majiteli pozemků sepsány smlouvy o smlouvách budoucích,“ sdělila tehdy místostarostka Jitka Zikmundová.

Zatímco 86 milionů korun nutných pro protipovodňová opatření na Vltavě dosud hradily dotační peníze proudící skrze investora Povodí Vltavy, projekt na přípravu posledních fází by měl stát dva miliony korun a hradit by jej měla městská kasa. Ovšem minulé vedení Českého Krumlova nenašlo potřebné peníze.

Přípravy a jednání s majiteli pozemků se měly zvládnout do poloviny letošního roku, aby se stihla podat žádost o další dotační peníze, bez kterých by se Český Krumlov na mobilní stěny nikdy nezmohl. Pokud by město žádost podat nestihlo, může se stát, že dotační peníze na pořízení mobilních protipovodňových zábran Krumlov nezíská a bude si vše muset hradit z vlastní kapsy. Nebo, a o to hůř, na koupi stěn peníze mít nebude.

„S vlastníky se nyní jedná a věřím, že termíny stihneme,“ dodal k aktuální situaci starosta Českého Krumlova Dalibor Carda. Zároveň nastínil i další možnost řešení mobilních stěn, která by se bez složitých jednání mohla obejít a vykonat stejnou práci. Je to takzvaný projekt voda proti vodě, kdy se může namísto pevně ukotvené mobilní stěny použít soustava silných potrubí napuštěných vodou. Ta pak tvoří podobně pevnou hráz jako montované komponenty.

Ovšem nejen Vltava skrze Krumlov proudí. Ještě je tady Polečnice, která nadělala v roce 2002 srovnatelné škody. Práce na protipovodňových opatřeních na ní dosud nezačaly. A vzhledem k tomu, že kvůli průtahům a sporům kolem historického mostku na Chvalšinské se nestihla podat žádost o dotační peníze v letošním roce, bude nutné na další peníze a start stavby čekat ještě nejméně dva roky. Protipovodňová opatření naplánovaná Povodím Vltavy by měla obsáhnout 2,3 kilometru délky Polečnice od Budějovické brány směrem proti proudu říčky. Obsáhnout by měla ještě dalších pět set metrů poblíž staré chvalšinské silnice.