Připravte se na to, že některá historická bojová vozidla uvidíte letos v akci na vlastní oči možná naposledy. Stojí proti nim nový zájkon.
Blíží se výroční oslavy konce druhé světové války. Milovníci historie, kteří si mohli v regionu vloni užít například pohled na starou vojenskou techniku při simulaci bitvy 
o Černou v Pošumaví nebo přestřelku mezi americkými 
a německými vojáky v krum᠆lovských Pivovarských zahradách, se letos dočkají dalších ukázek. V tuto chvíli už je potvrzena třeba rekonstrukce boje v Českém Krumlově. Na uctění památníků amerických vojáků v regionu se opět chystají vyjet veteránské kluby.

Ovšem letos mají mnozí jejich členové určitou hořkost na jazyku a větší či menší obavy. Důvod je prostý. Od nového roku totiž platí nový zákon 229/2013 Sb. o bezpečnostním materiálu.  V čem je problém, vysvětluje Jiří Zeman, který vyráží na Českokrumlovsko k památníkům v Záluží, u Větřní nebo u Zdíků s dalšími členy Veteran Army Vehicles klubu pravidelně. Léta opečovává svůj Jeep z druhé světové války a Dodge WC 51, vojenský náklaďáček pro osm lidí.

„Pokud budeme striktně dodržovat zákon, pak auta už nikdy nebudou taková, jaká byla. Obojživelným se musí odmontovat lodní šrouby, nesmíme mít žádnou originální lafetaci, tedy držáky na zbraně, a už jen zaparkování auta na dobu, než si dojdeme třeba na oběd, není možné bez toho, abychom u něj nechali způsobilý dohled," naznačil. 

To jsou jen některé z mnoha povinností, které z nového zákona vyplývají. Zastavme se třeba jen u obyčejného pohlídání vojenského auta na parkovišti. To nemůže hlídat jen tak někdo, ale podle všeho pouze ten, kdo má potvrzení, že byl proškolen o nakládání s bezpečnostním materiálem. Podobné je to s odtahem v případě poruchy. To také nemůže provést jen tak obyčejná odtahovka, ale ta, která má totéž proškolení.

Jak dokládá Jiří Zeman, majitel takového vozidla musí ze zákona zabezpečit, aby s vozidly nakládaly pouze osoby, které jsou držiteli potvrzení o registraci nebo jsou k držiteli potvrzení o registraci v pracovním, členském nebo obdobném poměru. Vozidla by měla být umístěna ve schválených provozovnách nebo na určených místech a speciálně zabezpečena proti odcizení nebo zneužití.
A to nejsou zdaleka všechny povinnosti. A především, není zdaleka konec dohadům, o jaká auta se vlastně jedná. Zákon totiž umožňuje v některých částech poměrně volný výklad.

„Řešíme otázku, kam vlastně naše vozidla spadají, popřípadě se snažíme vyhnout možnému konfliktu s policií. Podle sdělení policie auta, která nemají žádné úchyty na lafetaci, ani nejsou nosiči zbraní, krom držáků na osobní zbraň, nejsou předmětem bezpečnostního materiálu a netýká se jich to. Jenomže ve vyhlášce číslo 407/2013  je ve skupině číslo čtyři řečeno, že se jedná o terénní vozidla speciálně konstruovaná nebo upravená pro vojenské účely. A vlastně všechna naše vozidla byla konstruovaná pro vojenské účely, jinak by ani nevznikla. Proto se ptám, jak to tedy je?" reaguje Jiří Zeman.

Kdyby chtěl někdo striktně vyložit zmiňovaný nový zákon, pak narazí na několik paradoxů. Například všeobecně známý gazík, tedy automobily Gaz 69, nebo tatrovky TATRA 805, 813, 815 se vyráběly pro vojenské účely a vzápětí pro civilní. Jak se to ale rozliší? Bezpečnostní riziko podle nového zákona představují také vojenská auta, s nimiž je možné absolvovat takzvané hluboké brodění. Jenomže takové úpravy už mají i některé běžně dostupné současné offroady.

Vysvětlení policie

Trochu více světla vnáší do problému Irena Nová, vedoucí odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál jihočeské policie.
Podle jejích slov se milovníci vojenských veteránů obávají zbytečně. „V zákoně se mluví o bojových vozidlech nebo vojenském materiálu, ale zároveň se v jeho úvodu hned vysvětluje, co se tím rozumí. Pokud ve věci tápou, poradila bych jim, aby se obrátili se žádostí o zařazení bezpečnostního materiálu buď na Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo vnitra. Nebo se mohou obrátit přímo na mě. Nikomu nebráním, aby mi v tomto ohledu zavolal nebo napsal," sdělila  Irena Nová.
Jihočeská policie je podle ní v tomto ohledu k veteránům vstřícná, nicméně i sama připouští, že neví, zdali se v poněkud osvícenějším pojetí výkladu zákona sjednotí všechny republikové kraje.

Prvním a nejdůležitějším krokem je zákonem předepsaná registrace majitele i vozidla. Je bezplatná. Bez ní totiž uvedenou techniku, zvláště onu ryze vojenskou, která skutečně splňuje požadavky nového zákona, nesmí majitel vůbec mít. Pokud se zaregistruje, pak podle slov Ireny Nové může takový veterán bez problémů jezdit po předváděcích nebo vzpomínkových akcích.

Co to obnáší
V takovém případě bude muset ale majitel techniky počítat s tím, že se mu doma může objevit kontrola ať už policejní nebo ministerská. Ta pak bude dohlížet na to, zdali je vůz, respektive bezpečnostní materiál skutečně uložen a zabezpečen podle zákonných regulí. V takovém případě musí ale být  zabezpečen proti odcizení nebo zneužití. V praxi to znamená, že z nich bude muset být po dobu jejich odstavení odmontovaná některá důležitá součástka, která zabrání tomu, aby kdokoliv s vozidlem odjel. Neměla by v něm být ani kapka benzínu nebo nafty, mělo by být údajně i pod kamerovým či jiným nepřetržitým dohledem.
„Osobně se domnívám, že už mají teď tento materiál dobře uložený a také nechtějí, aby jim jej někdo odcizil," dodala Irena Nová.
Zatím mají vojenští veteráni půlroční amnestii, která trvá do konce června. Tento čas vymezili zákonodárci k potřebné registraci.
Podle dostupných informací přijímá tuto zákonnou úpravu postupně celá Evropská unie a měla by zamezit případnému zneužití vojenské techniky k teroristickým útokům.

Podle některých členů veteránských spolků jsou jejich auta velmi často morálně tak zastaralá a hlavně nápadná, že by se takové zneužití dalo jen těžko provést.
„Zákonodárci si patrně neuvědomují, co tímto nesmyslným zákonem způsobují všem veteránistům, kteří mnohdy několik let, za nepředstavitelných finančních obětí staví tato vozidla pro radost a hlavně historickou hodnotu. Pro mnohé z nich to může být doslova likvidační," shrnul Jiří Zeman.