V tom případě by se totiž zákaz v dané oblasti vztahoval i na cyklostezky, průchod po značených turistických cestách, nebo cesty vedoucí k historické památce, která se v zákazu nachází.

„Na rovinu řeknu, že bych nadšená nebyla. Moc by se mi nelíbilo, kdybychom nemohli chodit do lesa," řekla starostka Černé v Pošumaví Irena Pekárková, kde za poslední léta investovali značné částky právě do budování cyklostezek a turistických tras. „Jestliže investujeme do cyklostezky, a to není levná záležitost, je potom hloupost lidem zakazovat, aby ji používali."

Nic ale není tak horké, jak vypadá a důvod propadat panice možná ani není. „Ten zákaz je možné vydávat i v současné době, ale já jsem se s tím ještě nikdy nesetkal," uklidňuje Lukáš Bodnár, předseda Okresního mysliveckého spolku Č. Krumlov Českomoravské myslivecké jednoty. „Zákaz vstupu není žádná dramatická změna. V praxi se ho využívalo minimálně a nevím o tom, že by na českokrumlovském okrese byl takový zákaz kdy vyhlášený." Lukáš Bodnár podotýká, že zákazy by se hlavně vztahovaly na enklávy luk, nebo na velké lesní plochy a turistických tras by se nedotýkaly. Ačkoliv v novele jsou právě tato místa nově zmíněna. „Zákaz vstupu není žádná dramatická změna. V praxi se ho využívalo minimálně."

Zákaz vstupu do lesa může vzniknout jen na něčí podnět. „A to podnět nějaké organizace, například pořadatele honitby, nebo mysliveckého spolku. Následně bude vydáno opatření obecné povahy a až když bude porušeno toto opatření, tak je možné udělit pokutu," popsal Lukáš Bodnár.

Myslivcům samotným lidé v lesích nevadí. „Paradox je, že lidem do lesa se vstup zakáže, ale těžit dřevo se tam může dál. Přitom stroje napáchají daleko větší škodu než lidé," uvedl myslivec Jindřich Strnad ze sdružení Černá Hora v Černé v Pošumaví. „Příroda je od toho, aby tam lidi chodili," řekl.

Problém spíše vidí ve výchově společnosti. „Výchova je základ. Je spíš třeba se na to zaměřit ve školách a vysvětlovat to dětem i rodičům. Zákazů už máme tolik, že se v tom ztrácíme," dodal. Novela kromě zákazu vstupu do lesa řeší i další věci. Myslivci by měli nosit reflexní prvky. Dále by mimo jiné měli vypracovávat plány, ve kterých by uvedli, kolik kanců ročně odstřelí. Za nedodržení plánu hrozí vysoké pokuty i jim. Zastřelení každého divočáka by museli myslivci dokazovat nejen potvrzením veterinární správy o vyšetření na svalovce, ale také ocáskem zastřeleného divočáka.

Úprava zákona by se dotkla také zemědělců. Ti by nově museli na svých polích dodržovat pravidelné střídání plodin. Současný způsob pěstování monokulturních plodin vyhovuje především právě divokým prasatům, která mají dostatek potravy i neomezený prostor pro páření.

Dále budou muset zemědělci oznamovat myslivcům 24 hodin předem, že se chystají na poli kosit nebo na něm použijí chemické přípravky. Ministerstvo chce lovcům umožnit, aby prošli po poli se psem a vyhnali odtud drobnou zvěř, jako jsou zajíci nebo bažanti.