Marek Šimon převzal ocenění za záchranu života
Český Krumlov - Cizinka málem utonula. Za svůj život vděčí Marku Šimonovi z Českého Krumlova.
Zdeněk Zajíček
Diskutovat (0) 7.9.2010 2:18
V půlce června zachránil Marek Šimon život jedné cizince, s níž se na jezu u mostu Edvarda Beneše převrátila loď. V pondělí za tento čin převzal od starosty Českého Krumlova oficiální dar a poděkování jako ocenění města za hrdinský čin.
„Jel jsem po mostě a viděl, že se pod jezem někdo topí,“ zavzpomínal zachránce Marek Šimon. „Protože byla žena daleko od břehu, svlékl jsem se a skočil do řeky,“ dodal stručně s tím, že nešťastnici se mu nejprve podařilo dostat na převrácený člun, na kterém byla zcela vysílená cizinka dalšími pomocníky, například Markem Borsányi, přitažena ke břehu.
Tam už jí lidé poskytli první pomoc, vydezinfikovali a ošetřili jí roztrženou nohu a zavolali záchranku. „Myslím, že tak by měl člověk zareagovat vždycky, když už se něco takového stane, ale pochopitelně bych byl raději, aby se takové věci nestávaly,“ okomentoval Šimon převzetí ocenění.
Přesto přiznává, že ačkoliv je sám vodním záchranářem, úplně beze strachu do vody nešel a každý, kdo není v této oblasti proškolený, by si měl něco takového dobře rozmyslet a především pojistit vlastní bezpečnost.
„Znám spoustu případů, kdy se někdo vydal někoho zachraňovat a nakonec tam sám zůstal,“ míní Marek Šimon.
Letos se podobných případů stalo přímo v centru Českého Krumlova několik a některé z nich se neobešly bez zákroku uniformovaných či neuniformovaných zachránců. Na síle tedy nabývají otázky větší bezpečnosti jak vodáků, tak zachraňujících.
Změnit se musí zákony i lidé
Proč při současném nárůstu vodácké turistiky, kdy podle některých průzkumů projede Českým Krumlovem za léto sto tisíc lodí, není posílena buď profesionální záchranářská složka u řek, nebo proč nejsou nebezpečná místa označena?
Odpovědí je několik. „Problém je v legislativě,“ podtrhuje Marek Šimon, který v pondělí na krumlovské radnici obdržel ocenění za záchranu života. „V zákoně stojí, že všechny jezy jsou nesjízdné. Pouze na vlastní nebezpečí. Nějaké označování, kudy by lidé měli či neměli plout, nikdo neudělá, protože v tu chvíli na sebe bere určitou odpovědnost.“
Českokrumlovští vodní záchranáři vykonávají svou činnost zadarmo a ve vlastním volném čase. Rozhodně nemohou být všude a obrovskou kapacitu jim odčerpávají služby na Lipně. Policie není pro případy tonutí proškolena a dosud nemá ani patřičné vybavení. Může pomoci samo město?
„Uvažovali jsme o tom, že by vodáci platili mýtné,“ sdělil starosta Luboš Jedlička. Vybrané peníze by byly dobrým počinem například na protipovodňová opatření. Ale opět, problém je s legislativou. Řeky patří státu a spravuje je Povodí. „Ředitel Povodí Vltavy mi ale vysvětlil, že oni jako správci nemají něco takového ošetřeno zákonem,“ dodal starosta.
Ovšem určitá řešení jsou a opět, jako v mnoha jiných případech, není nutno vymýšlet vymyšlené, ale stačí se rozhlédnout po Evropě: „V Chorvatsku si musíte koupit konkrétní samolepku, která slouží jako doklad pojištění. Pokud se něco stane, problémy hradí pojišťovna. Pokud samolepku nemáte, náklady spojené se záchranou jdou za vámi,“ dokládá Marek Šimon.
Dalším příkladem jsou i označení sjízdnosti řek například v Rakousku. Podle průtoku jsou označovány různě barevnými praporky podobně, jako pláže podle velikosti vln.
„Jednal jsem mnohokrát s různými náměstky a řediteli, ať už v Praze nebo na jihu Čech, ale marně. Nejdříve se musí změnit legislativa,“ shrnul Luboš Jedlička.
Podle velitele záchranářů Milana Bukáčka je důležitá prevence, školení a informovanost o sjízdnosti řeky. A především omezení riskování a podceňování vody. „Velké procento problémů působí hlavně alkohol v krvi vodáků,“ říká Bukáček. „Z hlediska finančního nelze, aby na každém jezu stál nějaký záchranář, to bychom museli žít v nějakých arabských emirátech.“
Ocenění, které v pondělí převzal Marek Šimon na radnici, je první oficiální, ale v celkovém počtu pro Marka už druhé. O to úplně první se už dřív postarali jeho kamarádi.
„Prohlásili, že za záchranu lidského života se vždycky dávají hodinky, takže vyštrachali nějaké staré, ruské, pozlacené, nastavili na nich čas za minutu dvanáct a dali mi je,“ dodal se smíchem Šimon.
-7°C
-4°C
-2°C
