Železniční koridor přes Černou v Pošumaví zůstává

Verdikt tedy nevyhověl žalobě, kterou na začátku května podala na krajský soud obec Černá v Pošumaví společně s dalšími dvanácti lidmi. Krajské Zásady územního rozvoje schvalovalo krajské zastupitelstvo v září loňského roku a pro část obyvatel obce i některé rekreanty přinesly nepříjemné překvapení. Plánují totiž železniční trať v těsném sousedství pláže, několik staveb se tu v budoucnu bude muset pravděpodobně zbourat, a především zavádí už nyní v okolí budoucího koridoru stavební uzávěru na dobu zatím neurčitou.
„Rozhodnutí soudu samozřejmě vítám a chápu ho nejen jako potvrzení faktu, že Zásady územního rozvoje našeho regionu jsou v souladu s platnou legislativou, ale i uznání několikaleté velmi dobré a kvalifikované práce úředníků krajského úřadu,"uvedl k závěrům soudu hejtman Jiří Zimola a podotkl, že Jihočeský kraj se tak nedostal do stejného problému jako kraj Jihomoravský, kterému Nejvyšší správní soud až na jednu výjimku celé Zásady územního rozvoje zrušil.

„Máme právo se bránit proti tomu, co cítíme, že pro nás není dobré," konstatovala včera k výsledku starostka obce Irena Pekárková. Zároveň dodala, že radnice  čeká na oficiální informace.

„Zatím nemáme vyjádření soudu, které bychom měli dostat během dvou týdnů. Pak se rozhodneme, co dál," řekla Irena Pekárková s tím, že další postup bude vedení Černé v Pošumaví konzultovat s právníkem.
Situaci kolem postupu krajského úřadu, jeho zásah do územního rozvoje a práv obce ale vidí starostka Irena Pekárková stále stejně.

„Kdyby od obce Černá v Pošumaví existovalo usnesení zastupitelstva, že akceptuje jakoukoliv trasu, kterou jí kraj navrhl, tak nebude nikdo nic podnikat a budeme situaci respektovat. Ale takové usnesení za celé ty roky zpět, co se věc projednává, neexistuje," shrnula starostka.
Pokud by obec ve sporu pokračovala, pak by mohla podat takzvanou kasační stížnost, nebo by později mohla věc dotáhnout až k Nejvyššímu správnímu soudu, podobně, jako se to stalo na Moravě.
V čem jsou takzvané Zásady územního rozvoje tak důležité?

Podle krajské mluvčí Kateřiny Koželuhové stanovují základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití území a vymezují plochy nebo koridory staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. Určují priority pro zajištění příznivého životního prostředí tím, že chrání přírodní hodnoty. Zajišťují hospodářský rozvoj kraje, vymezují záměry dopravní a technické infrastruktury nadregionálního významu, jako dálnici D3, IV. tranzitní železniční koridor, rychlostní silnice, obchvaty měst a obcí nebo například i koridory pro rozvody elektrické energie a plynu.

Obce, města, občanská sdružení, ale i jednotlivci měli podle vyjádření kraje možnost se k návrhu uvedeného dokumentu vyjádřit, vznést námitku či připomínku při veřejném projednávání v závěru roku 2010.
Celkem bylo vzneseno 81 námitek a 94 připomínek, které byly po prozkoumání buď zamítnuty, nebo do Zásad územního rozvoje zapracovány.

„Pochopitelně bych byl rád, aby spory, které vedeme s obcí Černá v Pošumaví, byly co nejdříve vyřešeny. Doufám, že vedení obce pochopí, že cesta soudů není tou nejlepší a začne konečně něco dělat. Zatím nám jen vyhrožovalo a vlastně tím ubližovalo lidem, kterých se vymezení koridoru týká,"uzavírá hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.