lavní společenský problém covidu je totiž matematicky dán. Drtivá většina lidí má lehké příznaky, pro další je to otravná chřipka. Pak jsou ale ti, kdo potřebují lékařskou pomoc, a ti, kteří bez ní nepřežijí. Pokud je takových případů víc, než na kolik stačí kapacita nemocnic, je zle. Nejhůř, jak si dovedeme představit. Lidé mohou umírat bez pomoci.

Nejen ti, kteří chytili covid. Lékaři, kteří bojují s koronavirem, chybí jinde. Z obyčejného slepého střeva se může stát znovu věc, která ohrožuje život. Nemluvě o infarktu. V běžné době by se nemocným dostalo dobré péče. Teď na to nebudou lidi.

Vláda chybovala, když pro ni epidemie jakoby nebyla. Chybovala podruhé, když prováhala ostřejší kroky v září. Potřetí už selhat nesmí. Musí zmobilizovat všechny síly, musí vyslat SOS do světa. Nejde o to, že propadáme panice. Pokud však nebudeme mít dost lůžek, sester, lékařů(ek), bude se zbytečně umírat.

Lidé mají právo být po kolotoči špatných rozhodnutí a špatných řečí znechuceni. Teď jde ale o vše. Vláda musí najít i sílu k tomu, aby nesmlouvavě pokutovala všechny, kteří nedodržují rozumná hygienická opatření.