Pro peníze si běžte k Hance

Půl druhé ráno, 12. července 2018, teplá letní noc, prázdné ulice v okolí Poslanecké sněmovny. Po dlouhém jednání v parlamentu jsem se šel do své kanceláře převléknout a vyrazil domů. Ten večer před sněmovnou demonstrovaly stovky lidí. V době, kdy jsem stál na rohu Sněmovní a Malostranského náměstí už v civilu a čekal na taxi, se rozcházeli. Kousek ode mě byla shodou okolností skupinka asi šesti demonstrantů s transparenty. Nevšímali si mě. A proto jsem také nerušeně vyslechl větu, kterou pronesla jedna z žen. „Transparenty dejte do auta a do druhého si běžte k Hance pro peníze,“ řekla směrem ke svým kolegům.

Ano, už je to čtyři roky a já si to pamatuju slovo od slova. Jak je to možné? Protože jsem celou svou zkušenost obratem sepsal na facebook. A pak to začalo.

Období klidu se nevrátí

Média, kde jsem to vysvětloval a pořád dokola popisoval. Politici ze stran pětikoalice, kteří mě slovně napadali. Lidé, kteří mi na sociálních sítích nadávali. Vyhrožovali mi. A to dokonce v takové míře, že jsem ještě jako nezkušený poslanec ten status po pár dnech z obav o své vlastní zdraví smazal. Ale mám ho. Stále uložený v telefonu.

Proč to celé píšu? Protože o tomhle mém zážitku si tenkrát přečetl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Následně jsem mu ho ještě naživo převyprávěl. A on ho pak v médiích, s odkazem na mě, okomentoval. Co se stalo dále, už asi víte.

Jedna z účastnic té demonstrace Jana Filipová z Domažlicka pana předsedu Babiše zažalovala. A není to tak dávno, co pražský krajský soud pravomocně rozhodl. Pan Babiš prohrál a omluvil se jí. Média do něj kopou, twitter se posmívá, snad každý, kdo se k tomu veřejně vyjádřil, má jasno, kdo je tu padouch a kdo hrdina.

Tak jsem si řekl, že se ozvu znovu. Že nemůžu mlčet. I s tím vědomím, že opět dostanu desítky, možná stovky dopisů, mailů a textových zpráv s urážkami a výhrůžkami. Jsem válečný veterán, chlap, co si stojí za svým, a když jsem něco na vlastní uši slyšel, když jsem u toho stál na pár metrů, nebudu se teď tvářit, že je to jinak.

Horká, nebo studená zima?

Jak to, že moje vyjádření nikoho nezajímalo? Jak to, že soudci stačilo, že účastníci demonstrace odmítli, že by se bavili o penězích za demonstrování s tím, že řešili jen finanční náhradu na pokutu pro mladíka, který byl na akci legitimován? A logicky se s tím spokojila i média. Moje pravdivá verze soud nezajímá, média ji v lepším případě bagatelizují, v horším jsem vykreslován jako blázen a Babišův podržtaška.

Chápu, že se to nehodí. Že to někteří lidé neradi čtou, ale já tam byl. A slyšel jsem ten hovor, ve kterém zazněla i ta věta: „Transparenty dejte do auta a do druhého si běžte k Hance pro peníze.“ Na tom nezmění nic čas ani výmluvy demonstrantů, že jsem tu větu pochopil špatně.

Zdroj: DeníkJá chápu, že mnoho demonstrantů demonstruje za svoji věc bez jakéhokoliv nároku na honorář, takových si vážím a právo na takové vyjádření názoru rozhodně nikomu neupírám. Ti, které jsem před čtyřmi lety potkal u Malostranského náměstí já, to ale nebyli.

Na korýtka nám nesahejte. Čeká nás „Nekulova drahota“?

A jako očitý svědek to kdykoliv rád zopakuju u soudu. Třeba bude ještě někdy prostor, četl jsem totiž, že Babišovi právníci poslali dovolání k Nejvyššímu soudu. Tak uvidíme, jestli v naší zemi vládne právo a spravedlnost, nebo už ho dávno zadupal hlas médií a krvelačných sociálních sítí.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.