Ruská vojska stojí na hranicích Ukrajiny, NATO se obává, že tam vpadnou. Ruský prezident Vladimir Putin chce mír vyměnit mimo jiné za to, že se Severoatlantická aliance nebude rozšiřovat (naopak, že se stáhne například i z Česka), nerozmístí zbraně ve východní Evropě a uzná anexi Krymu. 

VÁŽENÉ ČTENÁŘKY, VÁŽENÍ ČTENÁŘI,
v tomto článku je postaven souhrn ruských argumentů vedle argumentů Západu, aby je mohl čtenář nezávisle posoudit.To však neznamená, že se s propagandou prezidenta Putina redakce jakkoli ztotožňuje. Redakce Deníku jednoznačně odsuzuje vydírání, vyhrožování silou a okupaci území cizího státu.

Roman Gallo, šéfredaktor a ředitel redakcí

S Ruskem musíme žít, je zásadním dodavatelem energie a má jaderné bomby

ANO Ať chceme nebo nechceme, Ruská federace je důležitým světovým hráčem. S Čínou také mluvíme a obchodujeme, i když okupovala Tibet, hrozí Tchaj-wanu a utahuje šrouby v Hongkongu. Zahraniční politika je umění možného. Silnému a sebevědomému Rusku musíme něco dát, částečně ustoupit, jinak se nám pomstí.

NE Ústupky vyděračům k ničemu nevedou. Požadavky Putinovy administrativy jsou nesmyslně přemrštěné, jak napsal jeden diplomat, chybí na nich už jen navrácení Aljašky. Kdyby Západ ustoupil, ukáže slabost a Rusko bude nároky stupňovat. Bude rozšiřovat sféru vlivu, což může ohrozit i Česko.

USA by podle Rusů neměly vytvářet vojenské základny na území států, které byly dříve součástí SSSR a nejsou členy NATO.
Česko jako nárazová zóna i udržení Krymu: Co chce Rusko od Západu

Putin je vypočitatelný politik, může být i spojencem NATO a Evropské unie

ANO Vladimir Putin je muž politického talentu a silné vůle. Vždy ukázal, že se s ním dá jednat. Od svých partnerů však požaduje respekt nikoli sankce a věčné pohrdání. Ve své zemi se chce představit jako světový hráč velkého formátu. Západ by mu to měl dopřát. Může tak získat cenného spojence proti rychle rostoucí Číně.

NE Ruský prezident už je dočista opilý neomezenou mocí. Rusko je hospodářsky na dně, většině Rusů se nevede dobře. Putin obklopený přisluhovači jim nedokáže pomoci. Dusí opozici, na dřeň omezuje zbylé svobody. Když už nemá nic jiného chce aspoň předvádět svaly. Napomáhat takové hře, znamená podporovat diktátora.

Vojáci na rusko-ukrajinské hranici
Válka o Ukrajinu na 25 procent bude. Tři scénáře vývoje konfliktu s Ruskem

Rusko se může cítit ohroženo rozšířením Severoatlantické aliance

ANO Vciťme se do ruské duše. Severoatlantická aliance stojí na jeho hranicích v Pobaltí. Nyní se může dostat na Ukrajinu, která je teď nepřátelským státem. Bojůvky nacionalistů vyhrožují tím, že budou Rusy věšet. Kde jsou záruky, že spojenci nezaútočí, až se jim to bude hodit? Ruská armáda pak nebude mít možnost účinně se bránit.

NE NATO je obranný pakt. Nikdy ve své historii na nikoho neútočil ani nikomu nevyhrožoval. Jeho doktrína vyloženě útok zakazuje. Vlády členských zemí jsou demokratické. Pokud aliance přijímá státy sousedící s Ruskou federací, tak jen proto, že ty se cítí velkoruskou rozpínavostí ohroženy.

Ilustrační foto. Americký stíhací letoun F-15
Rusko obklíčilo Ukrajinu ze tří stran. NATO vysílá do oblasti letadla i lodě

Krym byl je a bude ruský. Proč to neuznat?

ANO Vladimir Putin zabral Krym sice pokoutně a v rozporu s právem mezinárodním, leč poloostrov vždycky patřil Rusku, součástí Ukrajiny se stal jen díky směšnému administrativnímu škrtu Nikity Chruščova. Když Ukrajinu přebraly prozápadní politici, Rusko využilo situace a vlastně bez boje získalo kontrolu nad poloostrovem, kterou si navíc posvětilo lidovým referendem.

NE Okupace Krymu lze přirovnat k okupaci Sudet. Tehdy též Hitler argumentoval tím, že Československo je umělý stát, který existuje teprve dvacet let. Samostatná Ukrajina trvala v roce 2014 už třiadvacet let. Jakákoli agrese a krádež cizího území je nepřípustná a civilizovaný svět musí útočníka trestat.