Co se změní pro obyvatele, podnikatele a návštěvníky hor od 1. července kvůli nové vyhlášce?
Nová zonace je pro běžné návštěvníky nebo obyvatele hor vlastně nezajímavá. Filozofie takzvané managementové zonace spočívá ve stanovení péče o přírodu v jednotlivých zónách na základě přirozenosti ekosystémů. Říká nám například, že stabilizované ekosytémy jako alpínskou tundru nebo přirozené lesy můžeme ponechat jejich vývoji, zatímco o louky se musíme pro zachování jejich druhové rozmanitosti starat. Nový typ zonace je tedy především odborným nástrojem pro nás jako správce přírody. To, čeho si obyvatelé a návštěvníci po 1. červenci všimnou, bude absence tradičních zelených tabulek s označením první, druhé a třetí zóny.

Znamená vyhláška nové zonace omezení výstavby a stavební činnosti v Krkonoších?
Managementová zonace s sebou explicitně nenese omezení stavební čínnosti, jako tomu bylo například u staré první zóny. Regulace tohoto typu jsou od června 2017 vtěleny přímo do zákona o ochraně přírody a krajiny. Mimo zastavěné části obcí a zastavitelná území obcí tak, jak jsou vymezena územními plány, nelze umisťovat stavby s výjimkou případů uvedených v zákoně. Ten počítá například se stavbami potřebnými pro ochranu přírody, zemědělské hospodaření, obranu státu a podobně.

Od 1. července 2020 vstoupí v platnost nová vyhláška o vymezení zón ochrany přírody KRNAP i tři nově vymezená klidová území.
Nová zonace KRNAP na 15 let začne platit od července i s klidovými územími

Co představuje pro návštěvníky hor vytvoření nových klidových území? Je to něco podobného, na co byli lidé zvyklí z první zóny národního parku? Kopíruje a rozšiřuje hranici současné 1. zóny?
Přesně tak, režim klidových území bude velmi podobný tomu, na co byli obyvatelé a návštěvníci národního parku zvyklí ve staré první zóně. Jednoduše řečeno, v klidových územích bude možné pohybovat se jen po vyznačených cestách a zakázáno vstupovat do volného terénu. Klidová území totiž chrání křehké ekosystémy a nejvzácnější druhy rostlin a živočichů, ohrožené neusměrněným pohybem návštěvníků. Hranice klidových území do značné míry kopírují hranice staré první zóny, souhrnně je navržené klidové území o tři procenta větší než bývalá první zóna. Zde jde především o plochy s výskytem tetřívka.

Je to snaha o regulaci návštěvnosti Krkonoš?
Samotná zonace, ani vymezení klidových území nejsou nástrojem regulace návštěvnosti. Klidová území by ale měla napomoci k usměrnění pohybu lidí v nejvíce ohrožených lokalitách národního parku.

Nová zonace Krkonošského národního parku byla schválena v pondělí 3. června 2019 na zasedání Správy KRNAP a Rady KRNAP.
Rozhodnuto. Nová zonace Krkonošského národního parku je schválena

Znamená vymezení klidových území na hřebenech Krkonoš, že se lidé nedostanou na Sněžku nebo jiné turisticky atraktivní lokality?
Tam, kam se lidé dostali dosud, by se měli dostat i nadále. Mezi 15. březnem a 31. květnem každého roku bude ale omezený pohyb na několika vybraných cestách uvnitř těch klidových území, kde probíhá tok tetřívka. Každá z těchto cest má ale v dosahu desítek až stovek metrů alternativu, kde v tomto období pohyb omezen nebude.

Co se nesmí v klidovém území?
Opouštět značenou cestu. Borůvky, brusinky nebo třeba houby je v klidovém území možné nasbírat si jen z cesty.

Klidová území se týkají Černé hory, kam jezdí hodně turistů. Jak se nová vyhláška dotkne této části?
Díky nové zonaci, tak jak ji stanoví vyhláška, získá Černá hora plošně větší přírodní zónu, než jakou rozlohu měla stará první zóna. Je to dobrá zpráva, protože na základě odborného posouzení se ukazuje, že části vrcholových partií Černé hory jsou v dobrém stavu. Klidové území, které se vyhlašuje nikoliv vyhláškou, ale správním aktem zvaným opatření obecné povahy, pokryje například Černohorské rašeliniště a v mezisezoně od konce jarních prázdnin do konce května částečně omezí pohyb právě na rašeliništi, kde dosud přežívá slibná populace tetřívka.

Lékař Petr Martinov předal na ministerstvu životního prostředí petici proti zonaci Krkonošského národního parku.
Petice je u ministra. Její autoři tvrdí, že zonace může bránit rozvoji regionu

Vedle Světlé a Černé hory jsou další dvě nově vyhlášená klidová území na velkých plochách v západních a východních Krkonoších. Podle jakých kritérií jste klidová území vybírali?
Jde o největší plochy arkto-alpinské tundry na východě a západě hor, zde klidová území prakticky kopírují hranice staré první zóny. Krkonošská tundra představuje jedinečný ekosystém citlivý na pohyb návštěvníků, proto je potřeba udržet turisty na cestách. Křehkost jednotlivých ekosystémů, snášenlivost rostlinných druhů k sešlapu nebo citlivost živočišných druhů k rušení patří mezi kritéria pro vymezení klidových území. Jedno šlápnutí v lišejníkové tundře vrcholových partií Krkonoš znamená ničivý zásah, který bude příroda zahlazovat celé roky. Proto si takový ekosystém zaslouží ochranu skrze vyhlášení klidového území. Fotogenický Dvorský les na Rýchorách je naopak společenstvem natolik stabilním, že pohyb lidí mimo cesty by ho neměl zásadně poškodit a proto tam prozatím klidové území vyhlašovat nebudeme, přestože je tento známý les zařazen do přírodní zóny a do 1. července je tam pohyb mimo cesty podle pravidel staré první zóny zakázán.

Kterých dalších pět lokalit bude zařazeno do klidových území a od jakého termínu? Proč neplatí souběžně od 1. července?
Další klidová území budou na základě dohody v Radě KRNAP vyhlášena v příštích měsících na Tetřevích Boudách, na Slatinné stráni, na Pomezním hřebeni, na Lesním hřebeni a na Předních Rennerovkách. Jde o lokality s výskytem, tokaništi a zimovišti tetřívka. Svůj smysl mají především v zimě a předjaří, a proto může jejich vyhlášení ještě chvíli počkat. Ministerstvo životního prostředí dalo nyní logicky vzhledem k administrativní náročnosti vyhlašování klidových území přednost lokalitám ohroženým letním turistickým provozem.

Kudy dál? Krkonošský národní park bude mít čtyři jiné zóny a klidová území.
Krkonošské obce zahrnuly národní park námitkami, kvůli sjezdovkám neuspěly

Budou se lidé orientovat, co můžou a co ne?
Nebojím se toho a doufám, že lidé se budou chovat tak, jak by se obecně měli chovat v národním parku a nejen tam. Tedy slušně a ohleduplně k přírodě i k sobě navzájem.

Jak lidé poznají, v které zóně národního parku se nacházejí a kam nemají chodit? Budou klidová území vyznačena do 1. července?
Klidová území budou během června označena smaltovanými tabulemi v češtině, polštině a angličtině a také pásovým značením na stromech. Nové zóny naproti tomu není potřeba v terénu vyznačovat, protože s sebou nenesou omezení pohybu. Zvažujeme ale, že na několika místech tabule s označením zón přece jen umístíme, aby se zájemci o nový typ zonace mohli v detailu a na příkladech s její filozofií seznámit. Hranice nových zón i klidových území mají k dispozici tradiční vydavatelé map i společnosti, nabízející digitální aplikace. Je na nich a na přání turistů, jak s daty naloží a jak budou nové mapy vypadat.

Nové zóny jsou vyhlášeny na 15 let a jsou pevně dané, klidová území může operativně měnit Rada KRNAP. Znamená to, že se můžou rozšiřovat?
Příroda je dynamický systém a předměty ochrany mohou vznikat i zanikat. Proto je vyhlašování klidových území pružnější než vyhlašování zón. Pokud zanikne důvod existence klidového území, může po dohodě v Radě KRNAP, tedy po dohodě se samosprávami, vědci a dalšími zástupci regionu, klidové území z roku na rok zaniknout. Může ovšem také vzniknout nové, pokud se pro to objeví důvod. A to kdekoliv v národním parku, bez ohledu na tu kterou zónu.

Robin Böhnisch, ředitel Správy Krkonošského národního parku.
Běžný návštěvník národního parku rozdíl nepozná, ujišťuje Robin Böhnisch