Poušť, to není jen Sahara nebo nebo Kalahari. Pouště jsou rozmanitá prostředí a rozhodně si je nepředstavujte jen jako obrovské písečné duny. Byli byste daleko od pravdy. Jedním z nejznámějších písečných přesypů na našem území je ten u Vlkova v jižních Čechách, takzvaná česká Sahara. O tamním písečném přesypu jste se možná učili ve škole. Tato nejstarší a nejznámější tuzemská „poušť“ byla vytvořena již v pleistocénu, tedy starších čtvrtohorách.

Vítr tu přenáší nezpevněný písčitý materiál, který tvoří duny, už po dva miliony let. Písčité vrcholky vystupují do výšky čtyř až šesti metrů nad okolní krajinu a jsou dobře viditelné i zdálky. Asi i proto přesyp nejvíce splňuje naši představu o pouštích a nechybějí tu ani pískomilné rostliny a hmyz. Teplota nad povrchem je přes den až o několik stupňů vyšší než v okolí, protože písek velmi dobře odráží sluneční záření. Vstup na území je zakázán, ale můžete se kochat z cesty.

Kam s námi? Tak by se dal parafrázovat název známého díla Jana Nerudy. Tentokrát se však tato otázka týká nás samotných. Koronavirus a lockdown nás zavřel doma, ale výlety do přírody jsou stále povoleny. Jenže, kam se vydat, abychom se nemačkali s tisíci ostatních výletníků? Lepší než vyhledávat známá a rušná místa je vyrazit na místa neznámá.

Na jižní Moravě zase najdete „poušť“ poblíž města Bzenec. Touto národní přírodní památkou dokonce prochází železniční trať, a právě díky ní byla unikátní oblast zachována. V okolí trati bylo totiž nutné zajistit bezlesý protipožární pás. Přesto je místem, kde žijí chráněné a ohrožené druhy živočichů, rostlin a hub. Moravskou Saharu, jak jí přezdívají, vytvořily sedimenty moře z mladších třetihor.

Jedná se o méně známou, ale o to více vzácnou lokalitu. Váté písky, jak se jí říká, jsou dlouhé až šest kilometrů a mocnost písečné vrstvy je až 30 metrů. U Bzence došlo ve středověku k odlesnění a tato „moravská Sahara“ se rozšířila až do 16 kilometrů čtverečních. Nejvýznamnější lokality pískomilného rostlinstva a živočišstva z celé republiky leží právě tady. Je možné zde zahlédnout kudlanku nábožnou a několik desítek druhů pavouků.

Žijí v Česku mrakolvi?

Že ani nevíte, o jaké zvíře se jedná? Dravé larvy tohoto hmyzu, který běžně žije spíše v Africe, mají zajímavý způsob lovu. Žijí zahrabané v písku nebo suché hlíně, ve kterém vytvářejí nálevkovité pasti, jejichž sypké strany zabraňují úniku drobného hmyzu, který tam spadne.

Nejraději mají mravence. Když mravenec vleze za okraj nálevky, shodí několik zrníček písku na dno a tím upozorní mravkolva a ten na něj začne házet jemný písek, kterým ho shodí k sobě na dno, a pak už následuje hostina. Vyskytují se v písečném přesypu u Píst na Nymbursku. Tato přírodní památka je jedním z posledních písečných přesypů ve středním Polabí. Unikátní a dodnes pohyblivá duna pochází už z období čtvrtohor a je domovem ohrožených druhů rostlin a živočichů.