Zejména lidé, kteří hospodaří, však mohou na vlastní oči sledovat, jak se počasí v České republice v průběhu let radikálně mění. Dusné tropické dny a extrémní sucha vyvolávají provokativní otázky, zda jsme se neocitli v úplně jiném podnebním pásmu a jak bude vývoj počasí vypadat v následujících letech. Jak se však říká, nikdy nemůže být tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Dnes vám představíme místa, kde slova „extrémní horka a sucha“ získávají zcela jiný rozměr.

Flaming Mountain

Nejžhavějším místem v Číně a jedním z nejteplejších míst na celém světě je Flaming Mountain (česky: Hořící hora) na okraji pouště Taklimakan a pohoří Tian Shan. V ujgurském jazyce se nazývá Kezletage, což v čínštině znamená Červená hora. Název je odvozen od její barvy, protože hora je tvořena převážně červenými pískovci.

Velká modrá díra je jednou z nejznámějších modrých děr na světě. Vyznačuje se téměř dokonalým kruhovým tvarem.
Nejhlubší díry světa: Skrývají diamanty, jeskyně i věčné plameny

Podle serveru Earth Observatory dosahuje v létě povrch hory teplot 50 až 80 ° C. Nedaleké turistické centrum dokonce osadilo místo obrovským zlatým teploměrem. Není tak divu, že na hoře neroste žádná vegetace. Jak je uvedeno na webových stránkách Travel China Guide, vědecké vysvětlení uvádí, že Flaming Mountain vznikla při pohybu tektonických desek na zemském povrchu během formování Himalájí před 50 000 000 lety. Oblast má být podle vědců tak horká kvůli spontánnímu spalování podzemních uhelných slují.

Hora je oblíbeným cílem turistů. Kdo si chce cestování užít skutečně stylově, ten může použít vozík tažený kozami nebo velbloudy. Jinak se lze na místo dostat autobusy, které jezdí během dne z Turpanu do Shanshanu co půl hodiny. Rozhodně je však nutné si na takový výlet nezapomenout přibalit ochranné prostředky proti slunečnímu záření.

Které místo na Zemi je nejteplejší?

Psal se rok 2004, když Flaming Mountain navštívil ekolog Steve Running. Pohled na tuto horu ho přiměl přemýšlet nad tím, jaké místo na Zemi je to vůbec nejteplejší. S několika kolegy z University of Montana provedl výzkum a zjistil, že poloha nejteplejšího místa na světě se mění. Co však zůstává stejné, jsou podmínky – vždy se jedná o suché skalnaté oblasti s tmavě zbarvenou půdou.

V červenci 1913 pozorovatelé v Furnace Creek v Kalifornii (Death Valley) sledovali, jak teploměr dosahuje 56,7 ° C. Prohlásili tehdy, že je to nejvyšší teplota, jaká kdy byla na Zemi zaznamenána. Meteorologická stanice v El Azizia v Libyi však o pouhých devět let později – 13. září 1922 – naměřila 58 ° C. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je to dosud nejvyšší teplota vzduchu, která kdy byla naměřena.

Steve Running tvrdí, že většina míst, o kterých se říká, že jsou nejteplejšími na Zemi, nepatří ani mezi vážné uchazeče. Důvodem je, že měření nejsou provedena správným způsobem.

Zdroj: https://earthobservatory.nasa.gov/

Údolí smrti

Neskutečných 43 po sobě jdoucích dnů dosahovaly v Death Valley neboli Údolí smrti teploty 48 ° C. To bylo mezi 6. červencem a 17. srpnem roku 1917. O čtyři roky dříve, 10. července 1913, tam byla naměřena jedna z nejvyšších teplot, jaké byly kdy zaznamenány a to 56,7 ° C. Ačkoli je tento údaj některými vědci zpochybňován, nelze upřít, že se jedná o jedno z nejrozpálenějších míst ve Spojených státech. Kvůli tomu, že je toto údolí velmi suché a nízko položené, rtuť teploměru tam běžně olizuje 40 ° C.

Je tak jen těžko uvěřitelné, že podle serveru Insider žije v oblasti celoročně kolem 300 až 400 lidí. Navzdory spalujícímu horku se obyvatelům daří pracovat, socializovat a dokonce i cvičit venku. Je to tím, že většina lidských těl se dokáže i takto extrémním podmínkám po čase přizpůsobit.

Zdroj: Youtube

Coober Pedy

Je tam tak horko, že lidé žijí v jeskynních domech. Řeč je o malém hornickém městečku Coober Pedy v poušti v jižní Austrálii. Teploty tam podle serveru Unusual Places běžně dosahují až 51 ° C, přesto tam žije zhruba dva tisíce obyvatel. Důvod, proč dobrovolně snášejí život v takto extrémních podmínkách, je zřejmý. V oblasti se nachází totiž množství drahocenných opálů.

Pláž Whitehaven Beach na ostrově Whitsunday je proslulá svým unikátním křemičitým pískem.
Unikátní ostrovy nabízejí panenské pláže, ale i jaderné peklo

S velkými horky si tamní lidé umí poradit šalamounsky. Své domy hloubí do skal, což je sice přijde stejně draho jako stavba běžného povrchového obydlí, ale ušetří za drahou klimatizaci. Kvůli těmto podzemním stavbám je také městečko velmi oblíbené mezi turisty. Coober Pedy má dokonce pro návštěvníky vybudovanou atraktivní síť podzemních obchodů, barů, muzeí či kostelů.

Zdroj: Youtube

Ghadames

Specifické stavby, které pomáhají chránit před spalujícím vedrem, staví také ve městě Ghadames rozkládajícím se v oáze na západě Libye. Ghadames má horké pouštní klima s dlouhými, extrémně horkými léty a krátkými teplými zimami. Průměrná teplota v červenci je tam 41 ° C, průměrné roční srážky jsou pak jen 33,1 milimetrů.

Japonská sopka Aogashima je stále aktivní, přesto tam mají svůj domov lidé.
Nejprapodivnější místa k životu: Patří mezi extrémy, přesto tu lidé bydlí

Podle serveru Livescience tam původní berberská populace, čítající asi 7 tisíc lidí, žije v domech s tlustými stěnami vyrobenými z bláta, vápna a kmenů stromů. Střechy těchto domů jsou vzájemně propojeny, díky čemuž vzniká stín, který pokrývá množství ulic.

Jedná se o natolik ikonické město, že je dokonce zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Podle některých připomíná toto město planetu Tatooine z Hvězdných válek. Osídlení oblasti sahá až do 6. století.

Zdroj: Youtube

Wadi Halfa

Nejen vysoké teploty, ale také prudké prachové bouře nazývané haboob sužují město Wadi Halfa v jižním Súdánu. Toto město je dalším z adeptů na titul nejteplejší místo na světě. Jak je uvedeno na serveru Inspirich, v dubnu 1967 zažilo 15 tisíc obyvatel tohoto města rekordních 53 ° C.

A jak vlastně vznikají výše zmíněné prudké prachové bouře? To vysvětluje server Livescience. Zatímco klima severního Súdánu je obecně velmi suché, nastávají chvíle, kdy hranice této oblasti dosáhne vlhký jižní vzduch. Tento vlhký nestabilní vzduch pak způsobuje bouřky. Počáteční odliv vzduchu z blížící se bouře vytváří obrovské stěny z písku a jílu, které dočasně sníží viditelnost na nulu. V těchto chvílích se město zahalené pískem stává doslova neviditelným.

Zdroj: Youtube