Fudži patří mezi nejznámější symboly Japonska. Stejně jako typická vlajka s červeným kotoučem na bílém pozadí či Hirošima a Nagasaki, kde dopadly atomové bomby. Ne vše je však tady tak hezké, jak by se mohlo zdát.
Výstup na horu Fudži:
V ČLÁNKU SI PŘEČTETE
* Na seznamu UNESCO
* Obří nápor turistů
* Odpadky a plné toalety
* Výstup na Fudži je něčím magickým
Fudži jakožto nejvyšší hora Japonska je stále aktivní sopkou, naposledy vybuchla v roce 1707. Vrchol leží v nadmořské výšce 3776 metrů. Kráter má šířku asi 700 metrů.
Za hezkého počasí je krásně viditelná ze 100 kilometrů vzdáleného hlavního města Japonska Tokia. Po většinu roku je její elegantní kuželovitý vrchol pokrytý sněhem, jak uvádí například internetová encyklopedie Wikipedia.
Na seznamu UNESCO
Jak připomenul například web BBC, od roku 2013 je Fudži na seznamu památek UNESCO. „A to díky své proslulosti, vědeckému významu a kulturní i vzdělávací hodnotě globálního významu,“ připomenul verdikt komisařů UNESCO web BBC s tím, že se Fudži často jako velmi významná objevuje v historických japonských uměleckých dílech.
Fudži je rovněž jednou z tradičních „Tří svatých hor“ – spolu s horami Mount Tate a Mount Haku, které obě leží ve středním Japonsku.
Obří nápor turistů
Kvůli své proslulosti Fudži čelí v návštěvní sezoně obřímu náporu turistů. Například od července, kdy se otevírá lezecká sezona, dosáhlo za pár týdnů vrcholu asi 65 tisíc lidí. Další stovky tisíc lidí přijely dosáhnout alespoň na úpatí hory či dojít zhruba do poloviny. Asi ze 30 procent celkového počtu návštěvníků jsou cizinci. Zajímavostí je, že až do roku 1868 na horu nesměly vstoupit ženy.
Na vrchol vede šest základních tras. Nahoru trvá cesta podle fyzické zdatnosti a délce přestávek obvykle mezi 5 – 7 hodinami, dolů to je asi polovina. Z hlediska počasí nejvhodnějším obdobím pro výstup je právě léto, kdy je v místě otevřena i řada stánků a chat.
Na část trasy lze využít i lanovku. Ta však vede nad lávovými poli, ze kterých mohou stoupat sopečné plynové výpary. A ty mohou značně přitížit kardiakům a alergikům. Oblíbená je i tamní pětice jezer - Sai, Motosu, Šódži, Kawaguči, Jamanaka. Jsou do krajiny zasazena uprostřed lesů a propojená potůčky a vodopády.
Nahrává se anketa ...
Odpadky a plné toalety
To vše má samozřejmě negativní dopad na tamní život i životní prostředí v regionu. „Sice je zde omezený příjezd osobními auty, o to více sem však zamíří autobusů. Je tu například nedostatek toalet, kupí se tu odpadky a zvyšuje se i riziko nehod,“ popsal svou nedávnou návštěvu Justin McCurry z britského The Guardian.
Zklamaní jsou i zkušení horalové, kteří se při cestě na vrchol musejí vyhýbat mnoha pěším, kteří zcela podcenili své fyzické schopnosti.
Sólo noční výstup na nejvyšší horu Japonska:
„Jednoduše se nechali oklamat snímkem z pohlednic, na kterých to vypadá, že stoupání na horu je mírné,“ doplnil Justin McCurry.
Navíc přibývá těch, kteří na vrchol vyrazí špatně oblečení a neodpočatí. Takovýto těžko pochopitelný přístup samozřejmě zvyšuje riziko zranění a podchlazení. Své o tom ví i například Shinsaku Hama. Zdravotnice, která působí v ordinaci umístěné na páté z deseti etap cesty na vrchol Fuji.
„Máme tady řadu případů podvrtnutých kotníků, řezných ran i lidí s dýchacími potížemi, jelikož postupně je vzduch řidší a řidší. Jen v letošní sezoně muselo být pět lidí kvůli vážným zdravotním potížím odsud transportováno do nemocnice,“ dodala Hama pro Guardian. Kvůli zabránění vzniku výškové nemoci se tu dokonce prodávají kyslíkové lahve.
Výstup na Fudži je něčím magickým
„Fudži není jen tak ledajaká hora. „Chceme, aby si lidé výstup užili, ale musí být řádně připraveni," řekl Masayuki Oishi z organizace Mt. Fuji.
Své o výstupu na horu ví i italská cestovatelka Michela Figliola, která se svými zkušenostmi svěřila i na turistickém webu Warm Cheap Trips. „Výstup na horu Fudži je něčím magickým. Jakmile budete na vrcholu, zažijete jedinečnou emoci. Pocit, že jste to dokázali a dosáhli něčeho mimořádného,“ uvedla.
Míní, že právě proto je hora Fudži základním duchovním místem pro Japonsko a šintoismus. Tedy hlavní japonské náboženství, které má zhruba 100 miliónů vyznavačů. „Existuje nevysvětlitelná síla, která obklopuje tuto horu a proniká do srdcí těch, kteří sem přijdou,“ doplnila Figliola.
A potřebné a kýžené ticho jako ve svatostánku? „To tady v hlavní sezoně určitě nehledejte,“ popsala Michela Figliola. Možná jen na vrcholu, kde při studeném větru a teplotě kolem nuly je do řeči už málokomu. I při představě cesty dolů, která je prý opravdovým náporem na klouby.