"Chceme provádět přeshraniční výzkum našich lesních ekosystémů," vysvětluje profesor Marco Heurich, vedoucí oddělení monitoringu národního parku a oborů divoké přírody na Správě Národního parku Bavorský les. "To není vždy snadné, protože například v Národním parku Šumava se někdy používají odlišné metody." Proto se při společném přeshraničním výzkumu využívá dálkový průzkum, od satelitů přes letadla, která pořizují snímky nebo jsou vybavena laserovými skenery, až po drony nebo dokonce pozemní skenery. Vědci se zaměřují na různé aspekty, jako je zdravotní stav stromů, biologická rozmanitost nebo rozšíření různých druhů stromů v obou národních parcích.

"Důležitým partnerem je pro nás Německé středisko pro letectví a kosmonautiku a jeho český protějšek Czech Globe, jehož prostřednictvím získáváme data z nejmodernějších senzorů na Mezinárodní vesmírné stanici ISS," vysvětluje Heurich. "Hyperspektrální senzory na ISS nám například poskytují velmi přesné a aktuální údaje o stavu stromů, pokud jde o obsah dusíku nebo obsah vody v listech." Z vědeckého hlediska je také vzrušující, že je nyní možné z vesmíru analyzovat hodnotu pH půdy, a tak se fundovaně vyjadřovat k okyselování. Analyzovat lze také fenoly a terpeny, tedy látky, které stromy vydechují.

Zcela nové je také využití umělé inteligence. "Doktorand Sebastian Dersch vyvinul metodu, která poprvé umožňuje využít umělou inteligenci k automatické analýze leteckých snímků dřevin a jejich umístění. To je pro nás velký krok kupředu, protože dříve se všechny snímky musely klasifikovat ručně, což byl časově velmi náročný proces." Znovu se tak ukazuje, jak důležitou roli hraje výzkumná práce v Národním parku Bavorský les. "Díky Datapolu jsme vytvořili platformu, kde si mohou mezinárodní vědci vyměňovat informace o novinkách v dálkovém průzkumu Země a výzkumu lesních ekosystémů."