Dovolená na jihu pomalu končila, balíme fidlátka a vracíme se domů do Kladrub. Před odjezdem vymýšlíme, kde se ještě cestou v tak krásný slunečný den zastavit a pohled na mapě padá na Borkovická blata nedaleko Soběslavi, přírodní rezervaci zahrnující oblast ručně vytěženého rašeliniště. 

Parkujeme na vyhrazeném parkovišti nedaleko Borkovic a vyrážíme po naučné stezce nesoucí název Blatská stezka. Po celou dobu procházky dlouhé cca 5-6 km jsme potkali jednu manželskou dvojici, jinak zde byl neskutečný klid a my nestačili žasnout nad udržovaností a čistotou celé trasy. Část stezky jsme prošli na povalových chodníčcích a míjeli jsme mnoho neponičených informačních cedulí s podrobnými popisky flóry, mykloflóry i fauny. Zblízka si prohlížíme nejen borovici blatku, ale i vrbu ušatou. Dozvídáme se, že zde roste například velmi vzácná houba holubinka rašelinná, ale i pestřec obecný s hřiby příživnými na něm parazitujícími, a že zde lze potkat silně ohrožený druh skokana ostronohého.

A samozřejmě se dozvídáme, jak to vlastně s těžbou rašeliny bylo a proč jsou podél chodníčků ty obrovské obdélníkové prohlubně. Více neprozradím, nechám na zvážení každého, aby si výlet do této lokality udělal a  prošel a nastudoval vše sám. Za nás se zatím jednalo o jednu z nejlépe připravených naučných stezek, co jsme kdy prošli a moc jsme si procházku užili.

Zdrželi jsme se dokonce natolik, že se o slovo začal hlásit žaludek a tak honem volám kamarádovi, kdeže je cestou ta jeho tolik opěvovaná hospoda, abychom se mohli dobře najíst. Doporučuje nám opětovně restauraci na Velké Hospodě v Sedlici a tak vyrážíme. Dokonce nám přes messenger posílá odkaz z jejich webu, že hospoda je otevřená.

Jaké bylo tedy naše zklamání, když na dveřích nacházíme cedulku, že z důvodu nedostatku obsluhy má restaurace otevřeno v úplně jiné hodiny než udává na svém webu. V době internetu smutné, že nejsou schopni situaci aktualizovat. Zklamáni a čím dál více hladoví vyrážíme do Blatné a zacházíme do první restaurace, kterou vidíme. Je jí restaurace v hotelu Beránek. Při pohledu na porce, které nám během krátkého čekání servírka donesla, nestačíme valit oči. Tohle se nedá sníst. Vynikající steak s grilovanou zeleninou a plněná živáňská kapsa s americkými brambory v nás vyvolala s odpuštěním vysloveně "gastronomický orgasmus". Takhle jsme si dlouho nepochutnali a cena??? Ta byla na tu obří porci tak neuvěřitelně lidová, že nás přecházel zrak podruhé. Závěr dovolené se tedy povedl. Nezbývá než se těšit na příští rok, kdy se k milovaným příbuzným chystáme zase.

Monika Šavlová