Martinu Novákovi a jeho ženě je o něco víc do skoku. Co přišlo na svět v jejich špejcharu a poté putuje do další galerie, je důvodem k veselí.

Loňské září znamenalo pro Obrazárnu Špejchar Želeč velkou událost. Otvírala se zde výstava k nedožitým osmdesátinám Ing. arch. Jiřího Trnky ml., který značnou část svého života strávil na břehu milované řeky Lužnice v Plané nad Lužnicí. Obýval tam fortelnou chatu, kterou sám projektoval a s kamarádem i vybudoval jako příklad sídla srostlého s přírodou. Ovšem jeho zručnost se promítla i do výroby nábytku a zejména kouzelných hraček a loutek ze dřeva. Bylo totiž co zdědit po rodičích, když jeho otec patřil mezi věhlasné výtvarníky a maminka, Helena Chvojková, proslula jako skvělá ilustrátorka. Neprávem zapomenutá a v novém tisíciletí přehlížená. Jenže výstavu v Želči předčasně smetla vládní opatření k pandemii.

Expozici naštěstí stačilo zhlédnout značné množství návštěvníků a mezi jinými i ředitel Galerie umění Karlovy Vary, Mgr. Jan Samec, který se rozhodl představit Trnku a jeho rodinu v Becherově vile ve svém kraji. Výstavu pojal tak, že zvýraznil tvorbu manželky Jiřího Trnky st., Heleny Chvojkové a legendárnímu zakladateli rodu poskytl o něco větší prostor, než tomu bylo v Želči. Jednotlivým výstavním položkám nabídl noblesní interiér vily důstojné prostředí, takže by sám Mistr nemusel protestovat a mohl být spokojen i s tím, kam až dokráčel jeho nejstarší syn. A také vnučka Helena, která se rovněž věnuje výtvarné činnosti a na výstavě je svými díly sice skromně, ale vybraně zastoupena.

Pro želečskou obrazárnu zůstává nezvratnou poctou, že prestižní krajská galerie již podruhé za uplynulý čas byla inspirována činností špejcharu. Před dvěma roky ze špejcharu převzala a ve svém stylu upravila a dál posunula výstavu Pastviny Petra Poše. Podobný osud se naplnil i v případě výstavy válečných plakátů z první světové války, kde zase významná Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou v rozšířené verzi a s bonusem obrazově bohatého katalogu, následovala příklad Obrazárny Želeč. Její budova sice stojí blízko polí na okraji nevelké obce, ale vysílá silné signály do okolí a krůček po krůčku si buduje postavení po boku již zavedených a úspěšných galerií v našem kraji. Upřímně a poctivě řečeno, statkář Martin Novák (se svojí rodinou), je nejspíš jediný člověk v kraji, který sype ze své kapsy nemalé peníze na provoz rozlehlé galerie. A když se potká s takovým zájmem o „své výstavy,“ je mu o něco víc do skoku.

Výstava „Trnků“ poběží v Karlových Varech až do konce srpna, takže neunikne pozorností účastníků Karlovarského filmového festivalu, či spíše bude určitě jedním s drahokamů na jeho náhrdelníku.

Pavel Šmidrkal, kurátor Obrazárny Želeč