Při Military Death March si každý účastník projde část trasy, kterou tyto ženy a dívky byly nuceny ujít a zastaví se na místech, kde umíraly. Šumavské městečko Volary se stalo v prvních poválečných dnech roku 1945 posledním místem odpočinku pro devadesát pět žen z pochodu smrti. Transport vyšel koncem ledna z koncentračního tábora Grünberg. Postupně se dostal do koncentračního tábora ve Svatavě u Sokolova. Odtud byly ženy 20. dubna vyhnány na další pochod, který skončil 4. května ve Volarech.

Následující den téměř polovina žen pokračovala v pochodu směrem na Prachatice, kde u obce Cudrovice došlo k tragédii, při níž esesáci postříleli dvacet dva žen. Jejich ostatky převezli příslušníci wehrmachtu zpět do Volar a „uložili“ do společného hrobu na hnojišti u hospodářské usedlosti pod městským hřbitovem.Cestu, kudy pochod smrti procházel, lemovaly stovky hrobů žen, které předtím vysílením a hladem zemřely anebo byly bez důvodu zastřeleny. Tak tomu bylo také na posledním úseku z Kvildy do Volar.