Nejdříve byl připraven prodej knih a kalendářů na rok 2023, které Stan, jak si tento známý volarský restaurátor křížků a kapliček říká, sám vytváří. O knihu byl velký zájem a Příběhy Šumavských křížků po druhé, šly na dračku. Nechyběl autogram a vepsání několika slov od autora na přání čtenářů.
Hezky zaplněný sál byl svědkem úvodního slova Jaroslava Pulkrábka, ředitele Kulturně informačního centra města Volary, který přivítal diváky a uvedl Stanislava Schneedorfa jako muže, který vrací Šumavě osazením a restaurováním křížků místa, které málokdo zná. A po té již hovořil sám Stan Schneedorf.

Stan si k sobě po tomto úvodu pozval Josefa Marečka a uvedl: "Pepa Mareček je ten, bez něhož bych své křížky neopravil, jeho síla a zručnost je to, co nejvíc pomáhá, zvedne kámen, připraví osazení a já křížek vkládám do jím připraveného kamene. Dnes jsem rád, že spolu pokřtíme druhou knihu našich šumavských křížků."

Křtilo se Volarskou zlatou, která dodala knize lesk toku z pod Jedlové hory, který volarským potokem nabírá sílu bylin, volarských lesů, hájů a luk i míst, kde stojí nejeden křížek restaurován oběma mistry.

No a poté se promítal příběh od 57. křížku až po ten s číslem 80, tolik jich oba pánové vrátili do krajiny česko–bavorského pomezí. Každý má svůj osud a kdo chce znát, jak to vše bylo, měl by si knihu koupit, aby viděl, a mezi řádky i slyšel Příběhy šumavských křížků po druhé. Neb ten, kdo má první, musí mít i druhý díl.

Za článek a fotky děkujeme Ladislavu Beranovi