Mikulov-Böhmdorf (místo ležící severně od Cetvin při cestě do Malont), nejstarší dochovaný název Nicolts je asi z roku 1325. Český název Mieculow doložen v roce 1379. V roce 1418 je osada uváděna jako Böhemdorf, což znamenalo Česká Ves nebo Böhmova ves. V roce 1748 za vlády Marie Terezie žilo v místě 157 poddaných starších třinácti let. Mikulov patřil k buquoyskému panství Rožmberk a farností ke gotickému kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Cetvinách.

V roce 1869 byl Mikulov osadou obce Dolní Přibrání (dnes rovněž zaniklé místo), v období 1880-1930 veden Mikulov jako samostatná obec v čele se starostou, po roce 1930 až do zániku byl Mikulov součástí obce Dolní Dvořiště. Obyvatelstvo spadalo pod působnost soudního okresu Kaplice a děti navštěvovaly dvoutřídní obecnou školu v Cetvinách.

Po roce 1946 (rok násilného vystěhování německých obyvatel) byl učiněn pokus osídlit Mikulov obyvatelstvem z vnitrozemí, což se podařilo jen částečně. V souvislosti s vyhlášením tzv. hraničního pásma v r. 1951 byli lidé postupně opět vystěhováni a domy, které stály po obou stranách zmíněné malontské cesty, byly rozstříleny a základy srovnány se zemí. Dodnes se dochovaly jen zbytky dvou domů v loukách západně od osady – jeden je rozpadající se bývalý kravín a druhý je usedlost, která je současnosti přestavována asi k trvalému bydlení. Při cestě z Cetvin do Mikulova se nachází částečně obnovený hřbitov, o což se po roce 1990 zasloužili především rodáci z Rakouska

Počet obyvatel

  • v roce 1910: 38 domů, 217 německy mluvících obyvatel
  • v roce 1930: 41 domů, 202 obyvatel (samí Němci)
  • v roce 1950: 1 dům, 1 obyvatel

Okolí potoka, protékajícího Mikulovem - je evropsky významnou lokalitou, nazvanou Horní Malše. Je zde chráněna perlorodka říční.

 

Pavel Mörtl